Kočky jsou zásadní ekologická pohroma, tvrdí autoři rozsáhlé vědecké studie

Ve 21. století si spojujeme kočky především s roztomilými obrázky a klipy na internetu. Jenže kočky jsou také jedním z faktorů, které obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat.

Zásadní měrou přispěly k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences. 


Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Zabijáci spojení s člověkem

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců – tedy celkem 58 procent všech vyhynutí.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance. 

Nahrávám video

Ohrozila je jejich přílišná specializovanost, kvůli níž nebyla schopna reagovat na nové predátory. Jasná spojitost s evropskými predátory byla prokázána u vymření 87 ptačích, 45 savčích a 10 plazích druhů, ve skutečnosti jsou ale čísla ještě horší.

Dalších 23 druhů zvířat je totiž ohroženo natolik, že jsou v kategorii „potenciálně vyhynulá“. 596 druhů zvířat je kočkami, psy, prasaty a hlodavci „jen“ vážně ohroženo, nejvíce na ostrovech, jako je Madagaskar nebo Nový Zéland.

Autoři práce z australské Deakin University vycházeli z údajů Červené knihy ohrožených druhů a podrobnými zprávami o příčinách vyhynutí jednotlivých druhů zvířat.

Ostrovy se brání

Řada ekologů si byla těchto aktů vědoma již dříve a některé státy pod jejich vlivem přikročily k zásadním snahám o ochranu svých přirozených ekosystémů. Nejdále zašel Nový Zéland: do roku 2050 chce na svém území zcela vyhubit všechny nepůvodní druhy predátorů.

Agendu má vykonat organizace Nový Zéland bez predátorů, která na tento úkol dostala v přepočtu téměř půl miliardy korun. Z novozélandské fauny trpí útoky koček, psů a dalších predátorů zejména typičtí ostrovní nelétaví ptáci, kteří nemají šanci jim uniknout.

Kočky jsou vrcholový městský predátor

Kočky jako super-predátor fungují ve městech již nyní – a to po celém světě. Ať už se jedná o zvířata žijící zcela divoce, nebo domácí mazlíčky, kteří se jen občas dostávají ven, vždy je jejich dopad na ekosystém zásadní. Tomuto tématu se dlouhodobě věnovala americká bioložka Jennifer L. McDonaldová, která výsledky svého výzkumu zveřejnila roku 2015 v rozsáhlé práci v odborném časopise Ecology and Evolution.

Zjistila, že o chování městských koček toho víme jen velmi málo – a údaje se velmi špatně získávají. Popsala v práci, že obyčejná domácí kočka, která žije napůl s lidmi a napůl v přírodě, přinese domů průměrně 9 až 10 mrtvolek za měsíc, nejčastěji ptáků. Přitom v jiné části výzkumu dokázala, že kočky donesou domů necelou třetinu kořisti, kterou uloví.

Z toho vychází, že jedna kočka zabije přibližně 30 kusů zvířat za měsíc. Pokud na nějakém sídlišti žije 10 koček, za rok pobijí asi čtyři tisíce zvířat. Protože hlodavců obecně spíše ubývá, nejčastěji se kořistí stávají ptáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 10 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.