Kočky jsou zásadní ekologická pohroma, tvrdí autoři rozsáhlé vědecké studie

Ve 21. století si spojujeme kočky především s roztomilými obrázky a klipy na internetu. Jenže kočky jsou také jedním z faktorů, které obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat.

Zásadní měrou přispěly k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences


Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Zabijáci spojení s člověkem

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců – tedy celkem 58 procent všech vyhynutí.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance. 

Nahrávám video

Ohrozila je jejich přílišná specializovanost, kvůli níž nebyla schopna reagovat na nové predátory. Jasná spojitost s evropskými predátory byla prokázána u vymření 87 ptačích, 45 savčích a 10 plazích druhů, ve skutečnosti jsou ale čísla ještě horší.

Dalších 23 druhů zvířat je totiž ohroženo natolik, že jsou v kategorii „potenciálně vyhynulá“. 596 druhů zvířat je kočkami, psy, prasaty a hlodavci „jen“ vážně ohroženo, nejvíce na ostrovech, jako je Madagaskar nebo Nový Zéland.

Autoři práce z australské Deakin University vycházeli z údajů Červené knihy ohrožených druhů a podrobnými zprávami o příčinách vyhynutí jednotlivých druhů zvířat.

Ostrovy se brání

Řada ekologů si byla těchto aktů vědoma již dříve a některé státy pod jejich vlivem přikročily k zásadním snahám o ochranu svých přirozených ekosystémů. Nejdále zašel Nový Zéland: do roku 2050 chce na svém území zcela vyhubit všechny nepůvodní druhy predátorů.

Agendu má vykonat organizace Nový Zéland bez predátorů, která na tento úkol dostala v přepočtu téměř půl miliardy korun. Z novozélandské fauny trpí útoky koček, psů a dalších predátorů zejména typičtí ostrovní nelétaví ptáci, kteří nemají šanci jim uniknout.

Kočky jsou vrcholový městský predátor

Kočky jako super-predátor fungují ve městech již nyní – a to po celém světě. Ať už se jedná o zvířata žijící zcela divoce, nebo domácí mazlíčky, kteří se jen občas dostávají ven, vždy je jejich dopad na ekosystém zásadní. Tomuto tématu se dlouhodobě věnovala americká bioložka Jennifer L. McDonaldová, která výsledky svého výzkumu zveřejnila roku 2015 v rozsáhlé práci v odborném časopise Ecology and Evolution.

Zjistila, že o chování městských koček toho víme jen velmi málo – a údaje se velmi špatně získávají. Popsala v práci, že obyčejná domácí kočka, která žije napůl s lidmi a napůl v přírodě, přinese domů průměrně 9 až 10 mrtvolek za měsíc, nejčastěji ptáků. Přitom v jiné části výzkumu dokázala, že kočky donesou domů necelou třetinu kořisti, kterou uloví.

Z toho vychází, že jedna kočka zabije přibližně 30 kusů zvířat za měsíc. Pokud na nějakém sídlišti žije 10 koček, za rok pobijí asi čtyři tisíce zvířat. Protože hlodavců obecně spíše ubývá, nejčastěji se kořistí stávají ptáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 19 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 20 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...