Kočky jsou zásadní ekologická pohroma, tvrdí autoři rozsáhlé vědecké studie

Ve 21. století si spojujeme kočky především s roztomilými obrázky a klipy na internetu. Jenže kočky jsou také jedním z faktorů, které obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat.

Zásadní měrou přispěly k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences


Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Zabijáci spojení s člověkem

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců – tedy celkem 58 procent všech vyhynutí.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance. 

Nahrávám video

Ohrozila je jejich přílišná specializovanost, kvůli níž nebyla schopna reagovat na nové predátory. Jasná spojitost s evropskými predátory byla prokázána u vymření 87 ptačích, 45 savčích a 10 plazích druhů, ve skutečnosti jsou ale čísla ještě horší.

Dalších 23 druhů zvířat je totiž ohroženo natolik, že jsou v kategorii „potenciálně vyhynulá“. 596 druhů zvířat je kočkami, psy, prasaty a hlodavci „jen“ vážně ohroženo, nejvíce na ostrovech, jako je Madagaskar nebo Nový Zéland.

Autoři práce z australské Deakin University vycházeli z údajů Červené knihy ohrožených druhů a podrobnými zprávami o příčinách vyhynutí jednotlivých druhů zvířat.

Ostrovy se brání

Řada ekologů si byla těchto aktů vědoma již dříve a některé státy pod jejich vlivem přikročily k zásadním snahám o ochranu svých přirozených ekosystémů. Nejdále zašel Nový Zéland: do roku 2050 chce na svém území zcela vyhubit všechny nepůvodní druhy predátorů.

Agendu má vykonat organizace Nový Zéland bez predátorů, která na tento úkol dostala v přepočtu téměř půl miliardy korun. Z novozélandské fauny trpí útoky koček, psů a dalších predátorů zejména typičtí ostrovní nelétaví ptáci, kteří nemají šanci jim uniknout.

Kočky jsou vrcholový městský predátor

Kočky jako super-predátor fungují ve městech již nyní – a to po celém světě. Ať už se jedná o zvířata žijící zcela divoce, nebo domácí mazlíčky, kteří se jen občas dostávají ven, vždy je jejich dopad na ekosystém zásadní. Tomuto tématu se dlouhodobě věnovala americká bioložka Jennifer L. McDonaldová, která výsledky svého výzkumu zveřejnila roku 2015 v rozsáhlé práci v odborném časopise Ecology and Evolution.

Zjistila, že o chování městských koček toho víme jen velmi málo – a údaje se velmi špatně získávají. Popsala v práci, že obyčejná domácí kočka, která žije napůl s lidmi a napůl v přírodě, přinese domů průměrně 9 až 10 mrtvolek za měsíc, nejčastěji ptáků. Přitom v jiné části výzkumu dokázala, že kočky donesou domů necelou třetinu kořisti, kterou uloví.

Z toho vychází, že jedna kočka zabije přibližně 30 kusů zvířat za měsíc. Pokud na nějakém sídlišti žije 10 koček, za rok pobijí asi čtyři tisíce zvířat. Protože hlodavců obecně spíše ubývá, nejčastěji se kořistí stávají ptáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.