Kočky jsou zásadní ekologická pohroma, tvrdí autoři rozsáhlé vědecké studie

Ve 21. století si spojujeme kočky především s roztomilými obrázky a klipy na internetu. Jenže kočky jsou také jedním z faktorů, které obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat.

Zásadní měrou přispěly k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academies of Sciences


Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Zabijáci spojení s člověkem

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců – tedy celkem 58 procent všech vyhynutí.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance. 

Nahrávám video

Ohrozila je jejich přílišná specializovanost, kvůli níž nebyla schopna reagovat na nové predátory. Jasná spojitost s evropskými predátory byla prokázána u vymření 87 ptačích, 45 savčích a 10 plazích druhů, ve skutečnosti jsou ale čísla ještě horší.

Dalších 23 druhů zvířat je totiž ohroženo natolik, že jsou v kategorii „potenciálně vyhynulá“. 596 druhů zvířat je kočkami, psy, prasaty a hlodavci „jen“ vážně ohroženo, nejvíce na ostrovech, jako je Madagaskar nebo Nový Zéland.

Autoři práce z australské Deakin University vycházeli z údajů Červené knihy ohrožených druhů a podrobnými zprávami o příčinách vyhynutí jednotlivých druhů zvířat.

Ostrovy se brání

Řada ekologů si byla těchto aktů vědoma již dříve a některé státy pod jejich vlivem přikročily k zásadním snahám o ochranu svých přirozených ekosystémů. Nejdále zašel Nový Zéland: do roku 2050 chce na svém území zcela vyhubit všechny nepůvodní druhy predátorů.

Agendu má vykonat organizace Nový Zéland bez predátorů, která na tento úkol dostala v přepočtu téměř půl miliardy korun. Z novozélandské fauny trpí útoky koček, psů a dalších predátorů zejména typičtí ostrovní nelétaví ptáci, kteří nemají šanci jim uniknout.

Kočky jsou vrcholový městský predátor

Kočky jako super-predátor fungují ve městech již nyní – a to po celém světě. Ať už se jedná o zvířata žijící zcela divoce, nebo domácí mazlíčky, kteří se jen občas dostávají ven, vždy je jejich dopad na ekosystém zásadní. Tomuto tématu se dlouhodobě věnovala americká bioložka Jennifer L. McDonaldová, která výsledky svého výzkumu zveřejnila roku 2015 v rozsáhlé práci v odborném časopise Ecology and Evolution.

Zjistila, že o chování městských koček toho víme jen velmi málo – a údaje se velmi špatně získávají. Popsala v práci, že obyčejná domácí kočka, která žije napůl s lidmi a napůl v přírodě, přinese domů průměrně 9 až 10 mrtvolek za měsíc, nejčastěji ptáků. Přitom v jiné části výzkumu dokázala, že kočky donesou domů necelou třetinu kořisti, kterou uloví.

Z toho vychází, že jedna kočka zabije přibližně 30 kusů zvířat za měsíc. Pokud na nějakém sídlišti žije 10 koček, za rok pobijí asi čtyři tisíce zvířat. Protože hlodavců obecně spíše ubývá, nejčastěji se kořistí stávají ptáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 17 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 18 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.