Každé došlápnutí sloní nohy do vody vytvoří v bažinaté oblasti malou nádrž, která se ale postupem času rozšiřuje. Celkem v ní může být až 200 litrů vody – a mohou v ní žít až desítky druhů bezobratlých živočichů.
Každé sloní šlápnutí vytváří jedinečný ekosystém, popsali biologové
„Byl jsem překvapený, když jsme zjistili, že tyto bazénky zůstávají plné po celý rok a že každý z nich je tak bohatý na různé formy života,“ popsal vědec Wolfram Remmers z univerzity v Koblenzi ve článku zveřejněném v časopise African Journal of Ecology. Společně se svým týmem studoval 30 takových bazénků po dobu tří dní. Celkem v nich našli na 60 druhů zvířat, od brouků, přes pavouky a červy až po pulce.
Biologové byli schopní studovat jen organismy větší než dva milimetry, je tedy možné, že nezaznamenali celou řadu dalších menších životních forem. Výzkum probíhal v ugandském národním parku Kibale. Podle závěrů této studie hrají sloní šlápoty nečekaně významnou roli v šíření těchto forem života.
Svět pod sloní nohou
Podle Remmerse řada forem života využívá celé sítě těchto šlápot, které pak fungují jako propojený systém. „Předpokládáme, že tato zvířata se pohybují skákáním nebo přelety mezi sloními šlápotami,“ popsal vědec. Tento objev výrazně mění pohled na roli slonů ve vytváření akvatických ekosystémů.
„Kdyby sloni zmizeli, spolu s nimi by přestaly existovat i tyto oblasti,“ popsal Remmers „Je pravděpodobné, že řada druhů hmyzu, například vážky, by měly velký problém najít za ně odpovídající stejně bezpečnou náhradu.“ Podle německého vědce by to dokonce mohlo vést vyhubení některých druhů zvířat – přinejmenším v lokálním měřítku.
Bez slonů (a hrochů) by bylo hůř
Tento výzkum nám pomáhá popsat, jak nesmírný vliv mají sloni na své okolí. Že je enormní, se ví již delší dobu: mají ohromný destruktivní potenciál: ničí stromy, vytvářejí celé průchody pralesem a vytvářejí louky a savany. Jejich výkaly jsou důležitým hnojivem, to vše je dobře známé. Ale že ovlivňují ekosystémy i na mikrobiologické úrovni, to je novinka.
Jak megafauna ovlivňuje savanu, studoval tým Scotta Blumenthala na příkladu hrochů – sloni jsou na tom však velmi podobně. Vědci zveřejnili výsledky svého výzkumu v časopise Nature: podle jejich studie hrají sloni, hroši, nosorožci a žirafy klíčovou roli na všech úrovních funkce tropické savany v Africe. Konzumují a rozšiřují po ní živiny a mění vlastnosti půdy tak, aby poskytovala zdroje pestřejším typům populací.
Pokud tato velká zvířata z přírody mizí, mění se vegetace na mnohem méně pestrou a postupně i na méně kvalitní. Mizení megafauny je pak následováno odchodem dalších velkých býložravců, což opět potlačuje biodiverzitu v oblastech.