Křivoklátsko se má stát pátým národním parkem v Česku. Jeho zřízení předpokládá vládní novela o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji podpořila v úvodním kole projednávání, které bylo místy emočně vypjaté. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny místních starostů, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. Starostové ze Svazku obcí Křivoklátsko způsob prosazování národního parku kritizují, míní, že politici málo zohledňují jejich názor.
Sněmovna podpořila vznik národního parku na Křivoklátsku
3 minuty
Události: Národní park Křivoklátsko
Předlohu, která upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním, dostaly k posouzení výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní. Opozici se nepovedlo novelu vrátit vládě k přepracování.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ke kritice odpůrců parku uvedl, že změna „nijak zvlášť neovlivní život místních obyvatel“ a že obce tím získají snazší přístup k evropským a národním dotacím. Podle ministra vyhlášení parku nebude znamenat omezení vstupu do lesů a sběr lesních plodů. Hladík podotkl, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území.
Správa budoucího parku má podle mluvčí ministerstva Lenky Hanákové sídlit od poloviny letošního roku v Berouně, samotný park by měl oficiálně fungovat od počátku příštího roku. „Podle návrhu by mělo k vyhlášení parku dojít 1. 1. 2026, přičemž zřízení Správy NP Křivoklátsko je plánováno na 1. 7. 2025,“ sdělila mluvčí.
Členka výborů pro životní prostředí a pro hospodářství Berenika Peštová (ANO) poukázala na to, že nesouhlas s předlohou dala i Hospodářská komora mimo jiné kvůli podmínkám kácení dřevin při stavebních činnostech. Snahu změnit Křivoklátsko na národní park označila členka výborů pro životní prostředí a zdravotnictví Karla Maříková (SPD) za „projev absolutní mocenské arogance a centralismu vlády“.
Podle ní jsou z 29 obcí v oblasti pro zřízení národního parku pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. „Národní park se nemá vnucovat regionům z Prahy,“ přidal se exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) podotkl, že i proti nynějším pravidlům šumavského národního parku byly tamní obce. Ministr Hladík podotkl, že park má zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba sedmnáct procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.
Námitky obcí
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.
Soudy ještě řeší námitky obcí, které se záměrem parku nesouhlasí. Rozsudky by podle poslanců ANO mohly ovlivnit podobu novely. Obávají se, že vyhlášení národního parku, které podporují ekologické organizace včetně hnutí Duha, umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny a že vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy.
Starostové ze Svazku obcí Křivoklátska dál kritizují způsob prosazování vzniku národního parku. Podle nich ti politici, kteří si vznik přejí, málo zohledňují jejich názor a stav ještě neukončeného úředního procesu. Předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová říká, že příroda na Křivoklátsku je především výsledkem činností lesníků mnoha generací a původních je jen několik procent porostů, návrh proto nesplňuje podmínky pro vyhlášení národního parku.
Naopak hnutí Duha uvedlo, že sněmovna vyšla vstříc desetitisícům lidí, kteří dlouhodobě usilují o rozšíření ochrany divoké přírody. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy,“ uvedl za hnutí Jaromír Bláha.
Vysoká návštěvnost
Řada starostů v oblasti ale dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohlo ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí, Hladík jejich názor ignoruje, prohlásila velmi zvýšeným hlasem Maříková. „Máte to v paži,“ prohlásila poslankyně, podle níž jí ministr nevhodně vstupoval poznámkami do jejího vystoupení. Stěžovala si také na to, že jí Olga Richterová (Piráti) jako předsedající schůze kvůli velmi hlasitému projevu vypnula mikrofon. Maříkové se zastaly poslankyně ANO.
V Česku nyní existují čtyři národní parky, Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Novela zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. „Nebudeme chránit mravence, ale mraveniště,“ doplnil k tomu Hladík. Novela zavádí také novou kategorizaci odrážející míru ochrany. Novela má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu. Norma ukládá rovněž zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na požár v parku České Švýcarsko.
