Ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle zpřesněného odhadu meziročně o 2,2 procenta. Šlo o nejvýraznější nárůst hrubého domácího produktu (HDP) od druhého čtvrtletí roku 2022, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V předběžných údajích z konce dubna odhadoval meziroční nárůst HDP o dvě procenta. Mezičtvrtletně HDP v prvním kvartále stoupl podle aktuálních údajů o 0,8 procenta. Předběžný odhad růstu činil 0,5 procenta.
Ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, ukazuje odhad
Meziroční růst HDP podpořily podle statistiků nárůst výdajů na konečnou spotřebu o 2,3 procenta a nárůst stavu zásob o 13,6 miliardy korun. Výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply oproti loňsku o 2,5 procenta a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí o 1,9 procenta. Negativní vliv na výkon ekonomiky měly naopak zejména výsledky zahraničního obchodu.
3 minuty
Události: Kondice české ekonomiky
Hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hospodářství v prvním čtvrtletí byly podle ČSÚ rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. „Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Vliv salda zahraničního obchodu byl neutrální,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Výdaje na spotřebu domácností se zvedly oproti poslednímu kvartálu předchozího roku o 0,1 procenta, zatímco výdaje na spotřebu vládních institucí klesly o 1,5 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 procenta, ale meziročně klesla o 0,6 procenta. Meziroční pokles zaznamenaly především investice do ostatních strojů a zařízení a dopravních prostředků. Vzrostly pouze investice do ostatních budov a staveb.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 140,8 miliardy korun, o 3,3 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,8 procenta a meziročně o 3,6 procenta, hlavně kvůli vývozu elektrických zařízení a strojů. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,1 procenta a meziročně o 4,6 procenta.
Objem mzdových nákladů letos v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o sedm procent. Celková zaměstnanost podle ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procenta a meziročně o 1,1 procenta. Celkový počet odpracovaných hodin se také zvedl mezičtvrtletně i meziročně.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v prvním čtvrtletí tohoto roku vzrostla mezičtvrtletně o 1,3 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Meziroční vývoj pozitivně ovlivnil zejména průmysl s růstem o 1,4 procenta a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství s nárůstem o 2,8 procenta. Dařilo se podle ČSÚ ale všem odvětvím národního hospodářství.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než předpokládala Česká národní banka (ČNB), jejíž prognóza počítala se zvýšením o 2,1 procenta. Jde však o výsledek dosažený v období před oznámením plošných amerických cel, a tak není jisté, zda česká ekonomika nastoupený trend udrží, uvedl náměstek ředitele sekce měnové ČNB Jakub Matějů.
Analytici očekávají letošní růst HDP přes dvě procenta
„Ve světle čerstvých údajů o výkonu české ekonomiky za letošní první čtvrtletí zvyšujeme odhad růstu HDP pro celý letošní rok na 2,1 procenta,“ komentoval revizi růstu české ekonomiky analytik Generali Investments Radomír Jáč. Růst HDP za první kvartál byl podle něj sice přepsán nahoru, jeho struktura ale nezavdává k inflačním obavám, neboť tempo růstu spotřeby domácností se zmírnilo. Nicméně spotřeba má ve výhledu do dalších čtvrtletí nakročeno k pokračujícímu růstu, dodal.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška solidní růst na začátku roku znamená dobrou šanci, že i při případném zhoršení externích podmínek ve druhé polovině roku vykáže ekonomika v celoročním vyjádření meziroční zrychlení. Struktura HDP se v prvním čtvrtletí neměnila zásadně, její posuny ale byly vesměs směrem k udržitelnému růstu, podotkl.
Česká ekonomika může letos atakovat dvouprocentní hranici růstu, na čemž panovala shoda v rámci analytické obce před zavedením amerických cel, doplnil analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Hlavním rizikem nejen pro českou ekonomiku, ale pro celý globální svět je podle něj chaos ohledně amerických cel. „Ten může negativně dopadnout zejména na exportéry a na ochotu firem investovat při takové míře nejistoty, kdy se neví, jaká budou platit pravidla obchodu,“ poznamenal.
Analytik Investiky Vít Hradil poznamenal, že česká ekonomika překonává svou předkrizovou úroveň z konce roku 2019 o necelá tři procenta, což ji v rámci zemí EU řadí na pátou příčku od konce. Výhled pro nadcházející období podle něj nevypadá nijak zle. Zpomalení tempa růstu spotřeby domácností byl v prvním čtvrtletí patrně dán zhoršením spotřebitelského sentimentu, které se ovšem ukázalo být jen dočasným. Již v květnu se domácnostem optimismus vrátil a lze tak předpokládat, že ve druhém kvartále růst ekonomiky opět podpoří, doplnil.
Více než dvouprocentní tempo růstu zatím odpovídá predikcím jak ministerstva financí, tak centrální banky, připomněl analytik PwC Dominik Kohut. I ve zbytku roku podle něj růst potáhne zejména spotřeba domácností v důsledku rostoucích reálných mezd. Negativní dopad mají nejistoty kolem měnící se celní strategie prezidenta USA Donalda Trumpa. Ta v prvním čtvrtletí zapůsobila pozitivně díky předzásobení řady firem, v delším období ale vždy bude jakékoliv zavádění protekcionistických dovozních cel či jen spekulování o nich ekonomickou hrou s negativním součtem, dodal.