Česko si v indexu prosperity opět v EU pohoršilo

Česko loni podle Indexu prosperity a finančního zdraví kleslo mezi zeměmi EU z 15. na 16. místo. Česko si pohoršilo hlavně kvůli dostupnosti bydlení. Nejlepší podmínky pro život dlouhodobě nabízí severské státy a na stupni vítězů se poprvé umístilo i Rakousko. Výsledky zveřejnila Česká spořitelna a portál Evropa v datech, které index společně vytváří.

Nejhůře si Česko v letošním srovnání vedlo v oblasti dostupnosti bydlení, která patří k nejpalčivějším problémům prosperity, a to od vysokých cen novostaveb přes zdlouhavé stavební řízení až po náklady na chod domácnosti. Zatímco v minulých letech bylo nájemní bydlení v porovnání s vlastním relativně výhodné, v roce 2024 se i tento ukazatel propadl na unijní průměr. Česko se tak v oblasti bydlení řadí mezi šest nejhorších států EU.

Naopak výborného hodnocení Česko dosáhlo v oblasti zdraví a bezpečnosti, zejména díky dostupnosti zdravotní péče a zvládnuté kyberbezpečnosti.

„Česko se zhoršilo v šesti z deseti pilířů, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na druhém konci srovnání,“ uvedl analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

„Na současnou krizi v bydlení nejvíce doplácejí mladí lidé. Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí,“ upozornil Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pilíři, ve kterých se Česku moc nedaří, jsou životní prostředí a podmínky pro podnikatele. V obou Česku připadlo 22. místo. U životního prostředí jsou problémem vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy a i v celkovém přepočtu emisí skleníkových plynů na obyvatele.

Nedostatek start-upů i pokrytí vysokorychlostním internetem

U podnikatelského prostředí trh naráží na nedostatek start-upů, zahraniční firmy, jež ukrajují vysoký podíl přidané hodnoty, nízkou kapitalizaci pražské burzy, která odrazuje potenciální investory, i na obecně nízkou míru vzniku nových podniků. Ránu podnikatelům zasadily i rostoucí ceny elektřiny, které za tři roky vzrostly až na trojnásobek.

Problémy vykazuje i digitální infrastruktura, zejména pokrytí vysokorychlostním internetem. Česko se v ní propadlo na předposlední místo v EU. Vysokorychlostní internet je dostupný pouze na 54 procentech území, což Česko řadí jen těsně před Řecko. Naopak u mobilního připojení je situace výrazně lepší. K 5G sítím má v Česku přístup 96 procent obyvatel, což zemi řadí mezi evropskou špičku.

Největší posun Česko zaznamenalo ve finančním zdraví obyvatel. Zatímco v roce 2022 bylo Česko na 13. místě, letos je na deváté příčce. Největší rozdíl se projevil u úspor. „Míra úspor domácností vzrostla proti dlouhodobému průměru už během pandemie, zejména u domácností s vyššími příjmy. Její udržení i v následujících letech lze do jisté míry vysvětlit vyššími úrokovými sazbami, které se v Česku držely nad průměrem EU,“ uvedla Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

U zdraví a bezpečnosti obsadilo Česko v Indexu prosperity první místo. Za úspěchem stojí především zvládnutá ochrana proti kyberkriminalitě, velmi nízká kojenecká úmrtnost a relativně dostupná lékařská péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 9 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 2 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.