Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
Například byty v Budapešti stojí v rozmezí mezi 250 tisíci a 1,5 milionu eur (6,2 milionu až 37,3 milionu korun). K druhému největšímu nárůstu došlo na Islandu, podle Bank of Iceland tak bydlení v hlavním městě Reykjavíku a šestici okolních obcí vyjde na průměrně 558 tisíc eur (13,8 milionu korun).
O něco málo lepší situace je v České republice, kde došlo za přibližně deset let k více než dvojnásobnému nárůstu cen, podobně je tomu také v Litvě, Portugalsku, Bulharsku, Estonsku či Polsku, píše server Euronews.
Na druhém konci žebříčku se nachází Finsko. Od roku 2015 tam k žádnému výraznému zdražení nemovitostí nedošlo, nicméně ceny se výrazně liší ve venkovských lokalitách a městech, především v Helsinkách. Podobná situace je zřejmě v Řecku. Eurostat nedisponuje daty pro řecký trh s nemovitostmi, údaje Bank of Greece ale ukazují lehký nárůst oproti cenám z roku 2008 v městských lokalitách.
Mimo země EU ceny bydlení značně narůstaly v Turecku. Oproti roku 2015 vzrostly dokonce sedmnáctinásobně. Byt se dvěma ložnicemi stojí v tamním hlavním městě Istanbulu v současnosti kolem 120 tisíc eur (asi 3 miliony korun).
Vývoj cen nájmů
Pohyb cen nájmů byl napříč Evropskou unií méně drastický, ale stále na vzestupu. Poslední data Eurostatu uvádí, že mezi rokem 2010 a 2024 zdražily ve státech sedmadvacítky o 26,7 procenta.
Nejhorší výsledky v tomto ohledu zaznamenalo Estonsko s více než trojnásobným nárůstem oproti roku 2010. V Litvě se ve sledovaném období zvedl průměrný nájem o 175 procent, na Islandu o 120 procent a v Maďarsku o 114 procent. V Turecku se zvedl téměř devětkrát.
Nejlépe jsou na tom z hlediska vývoje cen nájmů Řekové, kterým se oproti roku 2010 asi o třináct procent zlevnily.
Vývoj cen nákladů na bydlení
Co se týče cen nákladů spojených s bydlením, nejdramatičtější růst v EU pozorovali rovněž Estonci, kteří za ně v březnu 2025 museli platit o něco více než dvojnásobek oproti roku 2015. Po Estonsku následují Polsko a Česko, které se v současnosti dostávají na asi 180 procent cen nákladů na bydlení oproti roku 2015.
Nejméně si pak v Unii oproti roku 2015 připlatili Španělé, jen asi o dvacet procent více. Průměrný nárůst napříč EU u této položky činil více než čtyřicet procent v posledních deseti letech.
V absolutních číslech je nejdražší zemí na bydlení v celé Unii Irsko, nejlevnější pak Bulharsko, uvádí poslední data Eurostatu z roku 2023. Česko se nachází v lehkém cenovém podprůměru Evropské unie, v podobné hladině jako Estonsko nebo Slovensko.
Vysoké ceny nájmů a bydlení jsou částečně příčinou toho, že mnoho mladých Evropanů nemůže opustit domovy rodičů ještě několik let poté, co začnou pracovat. Podle Eurostatu odcházejí mladí Evropané do vlastního bydlení nebo nájmu v průměru ve věku 26,3 let. Tato hodnota se v jednotlivých zemích EU výrazně liší: ve Finsku činí 21,4 let, v Chorvatsku zase 31,8 let.
