OECD

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala v Událostech, komentářích.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Nadnárodní podniky by měly od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to v pátek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu. Státníci hovoří o historickém okamžiku.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) trvá na tom, že na končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nevyvíjela tlak. Zeman podle ní chtěl končit od minulého roku, kdy se hlásil do výběrového řízení na pozici soudce u Evropského soudu pro lidská práva. Kárnou žalobu na něho chtěla podat proto, že podle ní neměl právo vystoupit na tiskové konferenci po jednání vlády o kauze Vrbětice. Benešová to uvedla ve čtvrtečním Interview ČT24.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyjádřila znepokojení nad rezignací českého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Protikorupční pracovní skupina OECD v této souvislosti poukázala na to, že Česká republika stále nedokázala přijmout změny k zajištění nezávislosti státních zástupců. Organizace to uvedla na svém webu v tiskové zprávě, proti níž se následně ohradila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Podle sněmovního rozpočtového výboru by měla sazba digitální daně v Česku činit pět procent. I přesto ale sociální demokraté mluví o původní sedmiprocentní variantě. Nižší sazbu podporuje i část opozice, další však varuje před odvetnými opatřeními a hrozbou vysokých cel pro tuzemské exportéry.

Členové skupiny G7, která sdružuje kdysi největší světové ekonomiky, se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled světové ekonomiky na letošní i příští rok. Předpokládá, že letos vzroste o 5,8 procenta, zatímco v březnu předpovídala nárůst o 5,6 procenta. Lépe se má dařit i českému hospodářství. OECD odhaduje, že hrubý domácí produkt Česka se letos zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze na základě odhadů ekonomů českých bank očekává, že hospodářství letos stoupne o 3,3 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,3 procenta. V únorové prognóze asociace počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 2,6 procenta a příští rok s růstem o 4,6 procenta. Asociace také varovala před zadlužováním.

Japonsko zápolí se čtvrtou vlnou pandemie koronaviru a přes sérii svátků vláda vyhlásila v lidnatých prefekturách stav nouze. Zároveň v ostrovní zemi vázne očkování, alespoň jednu dávku vakcíny nedostala ani dvě procenta populace. To vše se odehrává na pozadí blížících se odložených olympijských her. Ty zatím stály čtyřnásobně víc, než předpokládal původní rozpočet, a na stole je stále varianta, že budou zcela zrušeny.

Do průběžně vedené diskuse o reformě globálních daní vstoupila nedávno těžká váha. Ministryně financí USA Janet Yellenová navrhla ostatním zemím, aby společně s Washingtonem prosadily minimální daň pro korporace po celém světě. A přestože panuje shoda, že půjde spíše o běh na delší vzdálenost, někteří odborníci nevylučují, že se návrh v nějaké podobě do mezinárodní daňové soustavy opravdu prosadí. S dopadem na státy, daňové ráje, firmy, daňové poplatníky. Včetně Česka.

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života doporučuje Česku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to její analýza k penzijní reformě, o kterou země loni OECD požádala. V Česku je nyní věk odchodu do důchodu zastropován na 65 let.

Globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V červnovém výhledu prognózovala šestiprocentní propad. Světové hospodářství se z dopadů pandemie nemoci covid-19 vzpamatovává rychleji, než se čekalo ještě před několika měsíci, a podle OECD k tomu přispívá zlepšení výhledu pro dvě největší ekonomiky světa, tedy Spojené státy a Čínu.

Česko bude usilovat o to, aby v čele Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stanul prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Země oficiálně předložila jeho kandidaturu na generálního tajemníka OECD, potvrdil Dlouhý společně se zástupci ministerstva zahraničí. O novém šéfovi bude organizace rozhodovat v prvním čtvrtletí příštího roku a podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) čeští diplomaté intenzivně o podpoře pro Dlouhého vyjednávají.

Hrubý domácí produkt v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letošním druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize propadl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 9,8 procenta. Uvedla to ve středu OECD na základě předběžných odhadů.

Národní rozpočtová rada upozorňuje na to, že české veřejné finance jsou do budoucna neudržitelné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) není vhodné projekci vydávat v době bezprecedentní krize. Člen rady Jan Pavel ale upozorňuje, že na demografické změně, která čeká společnost, pandemie nic nezměnila. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury ministryně zlehčuje stanoviska odborníků. Hosté Událostí, komentářů také hodnotili vládní snahu o zmenšení dopadů pandemie koronaviru.

Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování se očekává v červenci. Opozice návrh kritizovala a vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít. Snahám o přepracování ale předloha odolala.

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na české pozici nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší –⁠ místo sedmi procent to bude pět procent –⁠ a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.