OECD strana 2 z 2

Do průběžně vedené diskuse o reformě globálních daní vstoupila nedávno těžká váha. Ministryně financí USA Janet Yellenová navrhla ostatním zemím, aby společně s Washingtonem prosadily minimální daň pro korporace po celém světě. A přestože panuje shoda, že půjde spíše o běh na delší vzdálenost, někteří odborníci nevylučují, že se návrh v nějaké podobě do mezinárodní daňové soustavy opravdu prosadí. S dopadem na státy, daňové ráje, firmy, daňové poplatníky. Včetně Česka.

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.

Pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života doporučuje Česku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvádí to její analýza k penzijní reformě, o kterou země loni OECD požádala. V Česku je nyní věk odchodu do důchodu zastropován na 65 let.

Globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V červnovém výhledu prognózovala šestiprocentní propad. Světové hospodářství se z dopadů pandemie nemoci covid-19 vzpamatovává rychleji, než se čekalo ještě před několika měsíci, a podle OECD k tomu přispívá zlepšení výhledu pro dvě největší ekonomiky světa, tedy Spojené státy a Čínu.

Česko bude usilovat o to, aby v čele Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stanul prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Země oficiálně předložila jeho kandidaturu na generálního tajemníka OECD, potvrdil Dlouhý společně se zástupci ministerstva zahraničí. O novém šéfovi bude organizace rozhodovat v prvním čtvrtletí příštího roku a podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) čeští diplomaté intenzivně o podpoře pro Dlouhého vyjednávají.

Hrubý domácí produkt v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v letošním druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize propadl oproti předchozím třem měsícům o rekordních 9,8 procenta. Uvedla to ve středu OECD na základě předběžných odhadů.

Národní rozpočtová rada upozorňuje na to, že české veřejné finance jsou do budoucna neudržitelné. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) není vhodné projekci vydávat v době bezprecedentní krize. Člen rady Jan Pavel ale upozorňuje, že na demografické změně, která čeká společnost, pandemie nic nezměnila. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury ministryně zlehčuje stanoviska odborníků. Hosté Událostí, komentářů také hodnotili vládní snahu o zmenšení dopadů pandemie koronaviru.

Vládní návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 500 miliard korun propustila sněmovna po pěti hodinách debaty do druhého čtení. Nyní ho dostane k projednání rozpočtový výbor. Závěrečné schvalování se očekává v červenci. Opozice návrh kritizovala a vytýkala vládě hlavně to, že neuvedla přesně, na co chce dodatečně získané peníze využít. Snahám o přepracování ale předloha odolala.

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na české pozici nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší –⁠ místo sedmi procent to bude pět procent –⁠ a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu neprovede a ani nenavrhne zvýšení věku odchodu do důchodu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek za to kabinet kritizovali s tím, že současná situace není dlouhodobě udržitelná, víme to desetiletí a každá vláda zatím řešení jen odkládala.

Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám (HN) to sdělil americký vládní zdroj. Neuvedl ale, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda schválila sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy loni, v lednu ji mají začít projednávat poslanci. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podle českých podnikatelů by zavedení daně mohlo vést ke ztrátě trhů a nižší konkurenceschopnosti.

Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Nestačilo to však k dosažení výsledků z let 2003 a 2006. Zjistilo to testování Programu pro mezinárodní vyhodnocení studentů (PISA). V mezinárodním srovnání 79 vysoko- a středněpříjmových zemí skončili Češi ve čtenářské gramotnosti na 25., v matematice na 22. a v přírodovědě na 21. místě. Testování se v Česku účastnilo sedm tisíc patnáctiletých dětí z 333 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Operátoři dostanou po aukci kmitočtů pro sítě páté generace (5G) čas do roku 2024 na spuštění sítí pro komerční provoz. Na čtvrteční konferenci v Praze o zajištění bezpečnosti při zavádění těchto mobilních sítí to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády očekává, že technologie přinese větší změnu, než v minulosti znamenal nástup mobilních telefonů. Ochraně nových sítí je nutné věnovat mimořádnou pozornost, dodal. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) se už dnes hackeři ve službách některých států snaží narušit fungování demokratických zemí, se zavedením 5G toto riziko vzroste.

Finský systém základních příjmů sice nepřiměl nezaměstnané, aby více pracovali na doplnění svých příjmů, ale přispěl k jejich dobrému životu. Tak zněl závěr výzkumníků, když v pátek vláda oznámila první výsledky studie. Programu, který skončil před měsícem, se zúčastnily na dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných Finů. Po dobu dvou let dostávali od státu měsíční příjem 560 eur – v přepočtu skoro 15 tisíc korun. Tuto částku pobírali bez ohledu na to, zda si našli práci.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje českému zdravotnictví zaměřit se na efektivitu péče. Stárnutí populace podle ní nevyhnutelně povede k růstu výdajů na péči. Řekl to vedoucí pracoviště OECD pro ČR Falilou Fall. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) podává zpráva taková doporučení, která mají zajistit, že české zdravotnictví bude finančně udržitelné.

Se stárnutím populace i nedostatkem pracovních sil může Česko bojovat tím, že se otevře kontrolované migraci, která umožňuje nabrat lidi s potřebným talentem, řekl generální tajemník OECD Ángel Gurría v rozhovoru pro Českou televizi. Podle něj neznamená přijímání migrantů vyhazování peněz, ale investici. V aktuální zprávě OECD o české ekonomice organizace doporučuje zrychlit imigrační řízení a ulehčit integraci cizinců.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Za růstem ekonomiky je především silná poptávka podpořená růstem mezd a export. Vyplývá to ze zprávy, kterou představil generální tajemník OECD Ángel Gurría. Překážkou většího růstu je podle OECD trh práce. Organizace doporučuje české ekonomice některé změny jako zrušení horní věkové hranice odchodu do důchodu, snížení role státu ve zdravotnictví nebo zvýšení nepřímých daní.

Zatímco výrobní činnosti přinesly v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dva miliony pracovních míst v letech 2010 až 2015, v oblasti služeb našlo práci 24,8 milionu lidí. Nejčastěji šlo o veřejnou správu, vzdělávání, zdravotnictví a další služby. Proti trendu šlo Česko, kde více než polovinu nových míst zajistil výrobní sektor. Vyplývá to z hodnotící zprávy OECD o vědě, technologii a průmyslu.