Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.
Srovnávací zpráva Evropské unie a OECD hodnotí každé dva roky zdravotnické struktury ve 36 evropských zemích. Během epidemie covidu-19 země podle zprávy dovedly poměrně pružně reagovat na nedostatek lůžek. Standardní lůžka změnily na jednotky intenzivní péče, stavěly polní nemocnice nebo převážely pacienty. Dočasná řešení jsou podle zprávy levnější než trvalá výstavba a nemají takový dopad na ekonomiku.
„Nedostatek zdravotnického personálu byl obtížnějším problémem, protože vyškolit kvalifikovaného zdravotníka trvá déle než zajistit dočasná nemocniční lůžka,“ píše se ve zprávě. Do budoucna OECD doporučuje více investovat do zdravotnického personálu, který je zejména v době krize pod extrémním tlakem.
V boji s epidemií podle OECD lépe uspěly země, které měly „účinnou strategii vyhledávání nakažených, trasování a kontaktování.“ Ačkoli v jarní vlně pandemie patřily k úspěšnějším i státy střední a východní Evropy včetně Česka, podzimní vlna nákazy citelně zasáhla i je.
Mezi evropské premianty, kteří dokázali šíření viru nejúčinněji zabránit, OECD jmenovala Finsko, Norsko nebo Estonsko, což je však do značné míry dáno tamní nízkou hustotou zalidnění. „Žádná z evropských zemí si ale s pandemií nedokázala poradit tak dobře jako Korea či Nový Zéland,“ stojí ve zprávě.
Došlo i na slova uznání pro Česko
Zpráva pochválila Česko například za iniciativu Czech Rise Up, kdy vláda poskytla finance na podporu moderních technologií a výzkumu spojeného s bojem proti koronaviru. Experti zmiňují, že Česká republika nechala v nemocnicích pracovat také personál ze zemí mimo EU bez obvyklých atestací, ale to platilo i před pandemií. Česko podle OECD využilo pro práci zdravotních sester nebo pomocných sil 3800 studentů.
OECD se zaměřila i na to, jak pandemie ovlivnila péči o nekoronavirové pacienty. Znepokojivá jsou podle ní data, která ukázala, že například v Anglii kvůli koronaviru často diagnostikovali se zpožděním pacienty s rakovinou, což vedlo ke zvýšení úmrtnosti na onkologická onemocnění. V případě rakoviny tlustého střeva byl počet úmrtí vyšší dokonce o 16 procent. Ve Francii došli k závěru, že každý měsíc zpoždění u diagnózy rakoviny může zvýšit úmrtnost o deset až 15 procent.
Podle průzkumů v řadě zemí pandemie i výrazně zvýšila počet lidí trpících úzkostmi, přičemž Česko bylo jednou ze zemí, kde úzkostí přibylo nejvíce. Zatímco v roce 2017 podle OECD v Česku trpělo úzkostmi sedm procent populace, za jarní vlny pandemie to byl dvojnásobek. Podle organizace ale částečnou úlevu mohlo přinést to, že Česko patřilo k zemím, kde byly zřízeny linky rychlé psychologické pomoci pro lidi, kteří se kvůli karanténě potýkali s problémy.
OECD má 36 ekonomicky rozvinutých členských států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. Jejím deklarovaným cílem je mimo jiné koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce a podpora dalšího ekonomického rozvoje.
