Zdravotníci

Sedm lidí zabil raketový útok teroristického hnutí Hizballáh v zemědělské oblasti u severoizraelského města Metula, které leží na hranici s Libanonem. Podle tamních médií to uvedl starosta města, píše agentura Reuters. Izraelská stanice Channel 12 informovala, že oběťmi jsou jeden izraelský občan a čtyři zahraniční zemědělští pracovníci. Jiní dva lidé byli zabiti při další vlně útoku v oblasti města Haifa. Na jihu Libanonu dle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských úderech zemřelo šest zdravotníků a další čtyři utrpěli zranění.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti odvolali svůj protest, který plánovali na konec října. Resort zdravotnictví upraví úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze na rok 2025, podle jejich požadavků, oznámil po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. S ambulantními specialisty budou zástupci resortu jednat v úterý.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Urážky, výhrůžky i fyzická napadání. S tím vším se stále častěji setkávají zaměstnanci nejrůznějších institucí, hromadné dopravy nebo zdravotnických zařízení. Například úřady práce proto začaly spolupracovat s policií, aby své lidi naučily, jak ve vyhrocených situacích správně komunikovat a v krajním případě si i zachránit život.

Drama bez konce zažívají v krnovské nemocnici v Moravskoslezském kraji. Tamní personál ani během povodně, která vyplavila část budov, nepřestal pečovat o dvě stovky pacientů. V sobotu se dokonce nemocnice potýkala s kritickým výpadkem proudu. Samotní zdravotníci nyní po směně vyklízejí lékařské sály naplněné bahnem a sutí. Škody na zdravotnickém zařízení půjdou do vyšších desítek milionů.

Lékařská komora chce garantované platy na úrovni jednoho a půl až trojnásobku průměrné mzdy, a to bez přesčasové práce. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to odmítá. Dohoda podepsaná koncem loňska podle něj při takových příjmech zahrnuje i osm hodin přesčasů týdně. Její podpis ukončil protest části doktorů, kteří vypověděli práci navíc. Jednou z podmínek přitom bylo právě stanovení nových principů odměňování od začátku příštího roku.

Sanitky zdravotnické záchranné služby zřejmě budou ve všech částech republiky vypadat stejně. Počítá s tím novela vyhlášky, která sjednotí i vybavení interiéru. Přes deset let jsou vozy označené šachovnicí, ale ta by se mohla u nových aut změnit. Podle záchranářů to pomůže k větší bezpečnosti pacientů, ale i posádek.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Pro více než polovinu umírajících by byla vhodná nějaká forma paliativní péče, tedy přístupu zaměřeného na zvyšování komfortu pacientů v závěru života i jejich rodin. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by zdravotníci a pečující měli v této situaci přihlédnout k tomu, co si sám pacient přeje. Podle předsedy České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ondřeje Kopeckého nejsou nutná specializovaná lůžka v hospicích nebo nemocnicích pro všechny, potřebuje je jen asi pětina až šestina umírajících. Řekl to na úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd).

Polní ošetřovny v těsné blízkosti rusko-ukrajinské fronty zachraňují ukrajinské vojáky zraněné v boji. Na tom, jak daleko leží, přímo závisí jejich životy. V jedné z nich natáčel i štáb České televize.

Hasiči ve středu vyjeli k požáru ubytovny v Kralupech nad Vltavou v Bořivojově ulici. Záchranáři ošetřili podle dostupných informací celkem sedm lidí, většinu na místě. Všichni zranění byli při vědomí. Dvě pacientky přepravily posádky do barokomory, jednu ženu letecky. Všichni jsou z budovy evakuováni, sdělila kolem půl druhé odpoledne mluvčí záchranné služby Monika Nováková. Hasiči před 15. hodinou oznámili, že se požár podařilo zlikvidovat, jeho příčinu a výši škody zjišťuje vyšetřovatel.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Záchranáři ve středních Čechách zřídili takzvané inspektory provozu. Jedná se o zdravotníky, kteří pomáhají při vybraných výjezdech a zároveň vyhodnocují postupy při poskytování péče. V případě mimořádných událostí mohou také řídit jednotlivé posádky během zásahu.

Stát zavřel domov pro seniory ve Vacově na jihu Čech, hlavním důvodem byl podle úřadů nedostatek personálu. Bezmála pětadvacet klientů tak ze dne na den zůstalo bez péče. Náhradní ubytování jim proto zajistil Jihočeský kraj, který chce případ ještě došetřit.

V ukrajinských ozbrojených silách působí podle údajů ze začátku května víc než čtyřicet tisíc žen. Štáb České televize natáčel u města Lyman v Doněcké oblasti s jednou z nich. Opustila život v Česku a odjela pomáhat na frontu jako paramedička.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Lékaři i záchranáři se letos častěji zabývají úrazy způsobenými jízdou na elektrokoloběžkách. Přírůstek případů oproti minulému roku potvrdily České televizi záchranné služby a nemocnice v několika krajích. Zdravotníci často řeší zranění hlavy, protože lidé při jízdě ve velkých rychlostech ve většině případů nemají nasazenou helmu. Běžně také podle záchranářů jezdí opilí.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

V Rumburku na severu Čech se otevřela lékařská služba první pomoci pro děti a dorost. Měla by se tím zkvalitnit zdravotní péče v Šluknovském výběžku. Právě tam se dříve objevovaly problémy s nedostatkem zdravotníků a pacienti museli na ošetření dojíždět i desítky kilometrů do okolních nemocnic.

Nemocnice nebudou muset mít od neděle 1. května vyčleněná speciální lůžka pro pacienty s covidem-19. Pro zdravotníky také nebude dále povinné hlásit neprodleně ministerstvu zdravotnictví všechny změny obsazenosti lůžek intenzivní péče a zdravotníky v izolaci a karanténě pro sledování jejích celostátních kapacit. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo od neděle ruší třináct dříve přijatých protikoronavirových mimořádných opatření. Některá ale dál pokračují ve vyhlášce o epidemiologické bdělosti pro onemocnění covid-19, která vyšla v pátek ve sbírce zákonů.

Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.