V Estonsku se poprvé po více než dvaceti letech koná zdravotnické cvičení NATO s názvem Vigorous Warrior. ERR News hovořilo s hlavním lékařem estonských ozbrojených sil, podplukovníkem Indrekem Olvetim, o tom, jak se zdravotníci stali terčem útoků a proč v budoucnu nemohou očekávat „žádný luxus“.
Cvičení Vigorous Warrior je jedním z největších zdravotnických cvičení NATO a koná se v Estonsku ve dnech 8.–20. června. Účastní se ho přibližně dva tisíce lidí z 32 členských a partnerských zemí, včetně Japonska a Balkánské zdravotnické jednotky.
„Aktivní fáze“ začala minulý týden a výcvik se zaměřuje na spolupráci mezi civilními a vojenskými zdravotnickými systémy, na uplatnění poznatků z ruské války na Ukrajině a na nová zdravotnická řešení, uvedly Estonské obranné síly (EDF).
V rámci těchto aktivit se zdravotníci naučí, jak chránit sebe i svá zařízení, civilní nemocnice si v Rakvere a v kraji Lääne-Viru vyzkouší scénáře krizového řízení a němečtí a švédští zdravotníci budou společně cvičit v tallinnském přístavu Muuga.
Estonsko naposledy hostilo podobné cvičení v roce 2002, kdy bylo ještě partnerskou zemí NATO, dva roky předtím, než se stalo plnoprávným členem Aliance. Letos je důraz kladen na výcvik zaměřený na reakci na rozsáhlé bojové operace s velkým počtem obětí.
Olveti pro ERR News uvedl, že největšími výhodami pořádání této akce v roce 2026 je to, že spojenci získají přímé poznatky o východním křídle a o tom, jak bránit Estonsko – zemi na přední linii – před potenciálním budoucím útokem.
„Trénujte tak, jak bojujete – to je hlavní zásada pro pěchotní jednotky a totéž platí i pro zdravotnické jednotky,“ řekl.
Podplukovník uvedl, že je důležité, aby jak EDF, tak Estonsko nacvičovaly spolupráci v krizových situacích s civilním sektorem, mezinárodními partnery i jednotkami, „které by sem mohly v případě války dorazit“.
„Jako země na přední linii je pro nás také velmi důležité ukázat spojencům z NATO – a také našemu potenciálnímu nepříteli – že máme skutečně dobře fungující zdravotnický systém,“ uvedl Olveti. I spojenci, kteří nejsou v první linii, mají možnost zblízka si prohlédnout ruskou hranici, uvědomit si hrozbu „přicházející z druhé strany“ a lépe pochopit situaci na východním křídle.
Hlavní lékař zdůraznil, jak důležité je společné cvičení před krizovou situací, aby bylo možné dosáhnout dobrých výsledků, protože v krizové situaci není dost času na to, aby se účastníci seznámili s postupy či vybavením ostatních.
Už žádný „luxus“
A letos je toho hodně k naučení.
Olveti, který sloužil v řadách jednotek NATO v Afghánistánu, uvedl, že války vedené na Blízkém východě se zcela liší od toho, na co se Aliance připravuje v rámci cvičení Vigorous Warrior.
Po dobu dvaceti let se spojenci potýkali s asymetrickým válčením, nízkým počtem obětí a zdravotníky, kteří většinou působili daleko od fronty.
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu, která si vyžádala vysoký počet mrtvých a zraněných, má však zcela jinou dimenzi. Zdravotníci se navíc nacházejí blíže k bojové zóně.
Olveti uvedl, že toto cvičení je „opravdu dobrou příležitostí“ k tomu, aby zdravotníkům ukázal, jak se jejich práce na bojišti změnila.
„Čelíme zcela novým výzvám, intenzivním bojům, velkému počtu zraněných a samozřejmě také jejich ošetřování, aby se mohli co nejrychleji vrátit do služby,“ uvedl.
Na otázku, co by si podle něj měli účastníci z tohoto cvičení odnést, odpověděl: „Především se připravujeme na rozsáhlou bojovou operaci. Nečekejte takový luxus, jaký jsme měli v Afghánistánu nebo v Iráku. Bude docházet k velkému počtu zraněných a vy musíte být schopni je ošetřit.“
„Zdravotníci jsou terčem nepřítele“
Zásadní součástí cvičení Vigorous Warrior je uplatnění poznatků získaných z ruské invaze do Ukrajiny v plném rozsahu.
Hlavní chirurg uvedl, že „klíčovým poselstvím“ je, že „zdravotníci jsou terčem nepřítele“, jelikož Rusko nedodržuje Ženevskou úmluvu, která stanoví, že úmyslné útoky na zdravotníky, zdravotnická zařízení a zdravotnická vozidla jsou přísně zakázány.
Lékaři si nyní musí uvědomit, že jsou vystaveni „neustálému ohrožení“, a velitelé musí najít způsoby, jak je ochránit. „Ochrana zdravotnických jednotek zachraňuje životy, bohužel už to není Červený kříž,“ řekl Olveti. „Zdravotnické jednotky musí být schopny se chránit, dobře se maskovat a dokonce využívat zákopy.“
„Drony používáme k jejich sledování, abychom ukázali, že pokud nejste správně zamaskováni, stanete se velmi snadným terčem,“ dodal a popsal tak část výcvikového cvičení.
Dalším ponaučením je psychická odolnost. „V současné době musíte být schopni přežít na bojišti a zároveň poskytovat zdravotní podporu svým jednotkám,“ uvedl Olveti.
Hlavní lékař uvedl, že sice nemá žádné „zázračné řešení“, ale je přesvědčen, že zdravotníci musí být zapojeni do každého cvičení.
„Ano, vím, že je docela nepohodlné nosit neprůstřelnou vestu a helmu při provádění zásahů. Ano, musíte to zvládnout i v noci, za jakéhokoli počasí,“ řekl a dodal, že bojové operace se nezastaví, jakmile se dosáhne maximální kapacity.
Dalším problémem je, že se změnily zranění na bojišti i způsoby jejich ošetření.
Olveti uvedl, že na začátku války bylo poměrně běžné setkávat se se střelnými zraněními, ale nyní jsou nejčastější zranění způsobená výbuchem, k nimž dochází při přímém či nepřímém vystavení výbuchu. Řekl, že se jedná o „nejsložitější“ a „nejnáročnější“ typy zranění z hlediska léčby, protože z výbuchové vlny a úlomků šrapnelů vyplývá celá řada problémů.
Rovněž se ukázalo, že všichni zdravotníci, bez ohledu na úroveň svých zkušeností, musí být schopni správně provést úpravu škrtidla, což dříve prováděli pouze ti zkušení. „Každý to musí umět provést správně, jinak dochází ke zbytečným amputacím,“ zmínil Olveti.
V rámci cvičení se testují bezpilotní pozemní drony určené k evakuaci zraněných, které byly nasazeny na Ukrajině, a také drony pro lékařské účely.
Jak se vyhnout „trapným“ situacím
Olveti, který rovněž pracuje na pohotovosti nemocnice v Polvě v jižním Estonsku, uvedl, že obecný přístup v civilním zdravotnictví se za posledních deset až patnáct let změnil k lepšímu.
Tehdy hlavní hygienik s odkazem na švédské zkušenosti vysvětlil, že jednotlivé systémy mezi sebou spolupracovaly jen zřídka a že v krizových situacích pracovaly vojenský a civilní zdravotnický personál odděleně.
Postoje se však začaly měnit poté, co Rusko v roce 2008 napadlo Gruzii, protože tato událost „jasně ukázala“, že civilní nemocnice musí být připraveny na krizové situace, jelikož do nich budou rychle přiváženi vojáci se zraněními.
„A pokud na to nejsi připravený, mohlo by to pro tebe být opravdu trapné,“ řekl.
V Estonsku se ve spolupráci s EDF a nemocnicemi uskutečnily simulovaná zdravotnická cvičení a workshopy, díky čemuž má nyní zdravotnická rada přehled o procesech vojenského plánování.
Uvedl jeden příklad spolupráce: v případě případného budoucího konfliktu bude možná nutné přemístit nemocnice a raněné, protože Estonsko postrádá strategickou hloubku. „Musíme naše zraněné – civilní i vojenské – přepravit někam jinam, abychom odlehčili civilnímu zdravotnickému systému,“ řekl Olveti.
Vzkaz Rusku
Toto cvičení je podle něj také „dobrou příležitostí“ k vyslání signálu „našim potenciálním nepřátelům“.
Generální chirurg uvedl, že hlavní estonská vojenská základna v Tapě leží asi sto kilometrů od ruských hranic a „je opravdu zřejmé, že Rusové sledují, co děláme“.
Olveti uvedl, že z 29 zúčastněných spojeneckých zemí vyslali na cvičení početné zdravotnické týmy jak Němci, tak Američané.
„Připravujeme se. Jsme připraveni. A navíc, navzdory všem spekulacím o stavu NATO, máme zde 29 členských států,“ řekl. „Stav NATO tedy není vůbec špatný.“
Článek napsaný Helen Wrightovou (ERR), poprvé byl publikován 16. června 2026 v 11:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
