První dopravní nehoda dálkově řízeného taxi v Tallinnu otevírá otázku odpovědnosti v situaci, kdy nikdo nesedí přímo za volantem. Vůz společnosti Bliq se 23. července ve čtvrti Kristiine srazil s jiným autem. Nehoda se obešla bez zranění.
V autě se sice nacházel čtyřiadvacetiletý muž, vozidlo ale neřídil. Hyundai byl v tu chvíli ovládán na dálku z obce Jüri v samosprávě Rae, vzdálené přibližně patnáct kilometrů, informoval server Delfi.
Dálkově řízená vozidla poskytují taxislužbu v Tallinnu téměř rok a v metropoli jich v současnosti jezdí méně než deset. Plně autonomní, tedy bezřidičská vozidla v Estonsku zatím povolena nejsou. Dopravní úřad nyní od společnosti Bliq požaduje, aby byl ve voze po celou dobu přítomen bezpečnostní řidič, informoval týdeník Eesti Ekspress.
Podle zákona nese operátor stejnou odpovědnost jako řidič sedící za volantem. To platí i pro první dopravní nehodu z minulého týdne.
Janno Tobi, vedoucí skupiny hlídkové jednotky na policejním oddělení West Harju, uvedl, že se dálkově řízené vozidlo blížilo ke křižovatce, ale na semaforu naskočila červená. Vůz zastavil na přechodu pro chodce. „Vzdálený operátor, tedy řidič, se poté rozhodl i přesto pokračovat v jízdě a zrychlil,“ vysvětlil Tobi.
Vozidla v ostatních pruzích si toho všimla a dálkově řízenému vozu dala přednost. Automobil jedoucí v pruhu pro autobusy však přijíždějící dálkově řízené vozidlo neviděl, protože mu ve výhledu bránila ostatní auta. Na křižovatce proto došlo ke srážce.
Claude Kaasik, vedoucí skupiny pojištění motorových vozidel ve společnosti PZU, vysvětlil, že odpovědnost za dálkově řízená vozidla nese operátor, který vůz skutečně ovládá. „I když sedí v jiné budově a řídí auto joystickem, fakticky je operátorem a nese odpovědnost, pokud vozidlo způsobí nehodu,“ řekl Kaasik.
Společnost Bliq v písemném vyjádření uvedla, že technologie i technické systémy vozidla fungovaly správně a že nehodu způsobila lidská chyba.
Podle dopravního úřadu i právníka je zákon o silničním provozu dostatečně flexibilní na to, aby umožňoval používání dálkově řízených vozidel, a kvůli jejich zavedení nebylo nutné přijímat zvláštní legislativní změny. Takzvané šedé zóny však mohou vznikat v případě technických poruch.
Advokát Albert Linntam sdělil, že pokud bude bezřidičských aut přibývat, mohou vyvstat otázky, jaké technické požadavky mají v konkrétních situacích platit. „Co se stane například tehdy, když k dopravní nehodě dojde kvůli poruše, kterou nebylo možné předvídat?“ dodal. Podle Linntama nakonec vše závisí na tom, co měl konkrétní řidič udělat jinak.
Z právního hlediska je používání dálkově řízených vozidel upraveno, společnost však možná ještě není připravena této technologii plně důvěřovat. Tobi sdělil, že řidiči se v současnosti neučí, jak mají v provozu počítat se samořiditelnými vozidly. „Když si vezmeme bílé doručovací roboty jezdící po ulicích, mnoho řidičů ani chodců stále neví, jak s nimi v provozu počítat, protože se o těchto věcech jednoduše nemluví,“ dodal.
Článek napsala Veronika Uibová (ERR), poprvé byl publikován 29. července 2026 v 08:05 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
