Legislativa

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR) je součástí tuzemského právního řádu už více než deset let. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se za tu dobu stalo důležitým nástrojem ochrany spotřebitelů a dostupnou alternativou k soudnímu řízení. Spotřebiteli umožňuje, aby v případě, kdy se domnívá, že jej podnikatel poškodil nebo nedostál svým závazkům, mohl zahájit řízení s cílem dospět ke smírnému urovnání sporu.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.

Zemřela zakladatelka a ředitelka centra LOCIKA Petra Wünschová. Bylo jí 52 let. Organizace, která se specializuje na pomoc dětským obětem násilí v rodině, to oznámila na svém facebooku. Wünschová usilovala o změny v systému péče o ohrožené děti.

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.

Česká televize v úterý večer odvysílala na programu ČT24 debatu hlavních kandidátů na primátora Plzně. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Terezou Kručinskou přijali Pavel Bosák (Piráti), Lukáš Hegner (ODS), Michal Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky), Július Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy), Tomáš Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců), Aleš Tolar (STAN), Michal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) a Roman Zarzycký (ANO a nezávislí).

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.

Podle nové zprávy nedošlo v Irsku k omezení přístupu dětí k platformám sociálních médií, a to navzdory zákonným povinnostem, které vstoupily v platnost v červenci 2025 a jejichž cílem bylo tomuto jevu zabránit.

Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po úterním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Podnět podle něj vzešel z fotbalového prostředí. Návrh, jehož součástí má být i povinnost pro Národní sportovní agenturu zřídit bezpečný digitální registr osob vyloučených z fotbalových utkání, by chtěla koalice do legislativního procesu předložit v září.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.