Legislativa

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.

Obyvatelky Polska se ve čtvrtek večer na demonstracích ve dvou desítkách polských měst domáhaly, aby proevropská vláda premiéra Donalda Tuska splnila někdejší slib voličkám, že zmírní téměř úplný zákaz interrupcí, který dosud v této převážně katolické zemi platí. Na řadě míst se současně konaly protidemonstrace s modlitbami, informovala média. Protesty se odehrály při příležitosti šestého výročí nálezu ústavního soudu, který ještě více omezil možnost legálních potratů.

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, i příští rok mají zůstat na současné výši. Senátoři navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnili. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválili, ale ani neodmítli a neupravili zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Horní komora rozhodla také o tom, že povolování a rušení pobytu cizinců v Česku čeká digitalizace. Elektronizaci přinese návrh cizineckého zákona, který Senát schválil. Normu teď dostane k podpisu prezident.

Poslanci poslali v úterý do závěrečného čtení novelu, která počítá mezi jiným se zvýšením pokut za týrání zvířat. Stejně naložili s novelou o rostlinolékařské péči. Do Rady Českého rozhlasu zvolili moderátora a influencera Jakuba Jíru. V prvním čtení sněmovna podpořila registr žáků a registr pedagogů a akademiků i novelu zákoníku práce, která mění pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení kromě samotného služebního zákona také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoc prezidenta jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Poslanci ve čtvrtek podpořili zvýšení trestů za narušování životního prostředí. Zákonodárci měli na programu také pravidelné interpelace na členy vlády. Právě písemnými interpelacemi čtvrteční jednání začalo, odpoledne zákonodárci ministry interpelovali ústně. Přítomen však nebyl premiér Andrej Babiš (ANO), a to kvůli zasedání Evropské rady v Bruselu. Část čtvrtečního jednání vyplnily také mezinárodní smlouvy. Sněmovna schválila mimo jiné česko-slovenskou smlouvu o policejní spolupráci.

Sněmovna znovu schválila nové podmínky zaměstnávání státních úředníků, přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Ten se podobně jako opozice obává „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna hlasy koalice tuto pravomoc prezidenta také opět omezila. Později odpoledne poslanci schválili několik novel, mimo jiné tu o nakládání s bateriemi. Schůze byla přerušena až pozdě večer.

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (ADR) je součástí tuzemského právního řádu už více než deset let. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se za tu dobu stalo důležitým nástrojem ochrany spotřebitelů a dostupnou alternativou k soudnímu řízení. Spotřebiteli umožňuje, aby v případě, kdy se domnívá, že jej podnikatel poškodil nebo nedostál svým závazkům, mohl zahájit řízení s cílem dospět ke smírnému urovnání sporu.

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.

Zemřela zakladatelka a ředitelka centra LOCIKA Petra Wünschová. Bylo jí 52 let. Organizace, která se specializuje na pomoc dětským obětem násilí v rodině, to oznámila na svém facebooku. Wünschová usilovala o změny v systému péče o ohrožené děti.

Zákon o celostátním referendu míří na vládu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ho chce předložit ještě na přelomu září a října. Šance na schválení ve sněmovně jsou ale mizivé. Ke změně ústavy totiž koaliční strany potřebují podporu i od části opozice. Ta kabinetu svými hlasy pomoct nechce. Podporu vylučují i Piráti, kteří jinak všelidové hlasování dlouhodobě prosazují.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.