Legislativa

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.

Poslanci v pátek v závěrečném kole řešili novelu zákona o podpoře bydlení. Ta zahrnuje mimo jiné přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí z obcí na úřady práce. K hlasování o předloze se ale zákonodárci v pátek nedostali. Po 14:00 pak měli pokračovat ve druhém kole projednávání koaliční novely stavebního zákona, které přerušili ve čtvrtek v noci. Schůze však byla krátce před 14:20 přerušena do středy 3. června.

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Maďarští poslanci ve středu odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz v dubnu prohrála volby. V premiérském úřadu Orbána nahradil šéf uskupení Tisza Péter Magyar. Návrh zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta Tamáse Sulyoka, jenž je Orbánovým spojencem.

Senát si připomíná třicáté výročí svého ustavení slavnostním shromážděním svých současných i bývalých členů. K nim v úterý v podvečer promluvil prezident Petr Pavel, který ocenil různé role, které v českém systému instituce plní. Projev přednese i předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Jeho předchůdci a předchůdkyně poté obdrží symbolické klíče k Senátu.

Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) musí být vyřešen, nebo na tom bude Česko bito, uvedl předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel v souvislosti s doptáváním se Evropské komise na řešení premiérova střetu. Podle Pirátů by měl stát okamžitě přestat vyplácet dotace firmám spojeným s Babišem. Podle šéfa ODS Martina Kupky se ukazuje, že premiér je ekonomickým parazitem na úkor tuzemských daňových poplatníků. Babiš však vzkázal, že střet zájmů vyřešil. Úředníci v Bruselu podle něj jen reagují na „posedlost“ opozice.

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.

Česko na podzim čekají senátní a komunální volby. Už letos se počítalo s novinkou – informačním systémem správy voleb. Projekt se má ale nakonec odložit. Podmínkou je rychlá změna zákona, která navíc upravuje i třeba podobu hlasovacích lístků.

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.

Fotbalová Slavia nakonec nespustí kamerový systém na rozpoznávání obličejů, řekl předseda představenstva klubu Jaroslav Tvrdík v Nedělní debatě ČT. Názor změnil po diskusi na Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), klubu by za protizákonné jednání hrozily pokuty ve výši stovek milionů korun. Tvrdík přiblížil, že během nedohraného pražského derby, kdy došlo k výtržnostem, nebylo strategií zabránit fanouškům ve vstupu na hrací pole, ale bránit hráče a sektor hostů.

Po sobotním nedohraném derby v pražském Edenu se znovu otevírá otázka používání kamer s využitím biometrických údajů na stadionech. Nyní to zakazuje legislativa. Tento systém se smí používat pouze na mezinárodních letištích, což je v Česku letiště Václava Havla. Když systém na letišti za pomoci umělé inteligence najde mezi lidmi shodu s někým, kdo je v celostátním pátrání, okamžitě o tom ví cizinecká policie. Vzniknout by tedy mohl registr fanoušků, kteří již mají zákaz chození na stadiony. Systém by pak fungoval podobně, jako na pražském letišti.

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.