Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, i příští rok mají zůstat na současné výši. Senátoři navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnili. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválili, ale ani neodmítli a neupravili zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Horní komora měla na programu také nová pravidla pro cizince v Česku.
Součástí novely, na jejímž základě se nebudou pravidelně zvyšovat ceny dálničních známek, je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky. Měla by od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu.
Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.
Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) hájil zmrazení cen dopady zdražení známek na obyvatele při možné vyšší inflaci nebo argumentem, že ceny známek rostly v posledních letech mnohem rychleji než sazby mýtného. Výpadek chce nahradit zvýšením mýtného.
Výrobky nabízené na českém trhu musí být šetrnější k životnímu prostředí
Senátoři podpořili i zákon o ekodesignu, podle kterého výrobky nabízené na českém trhu budou muset být v souladu s evropskými předpisy do budoucna šetrnější k životnímu prostředí.
„Cílem nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků je přispět k větší udržitelnosti výrobků, a to tím, že budou stanoveny požadavky na delší životnost výrobků, jejich lepší energetickou účinnost, opravitelnost či recyklovatelnost,“ uvedlo k návrhu zákona ministerstvo průmyslu.
Norma rozšiřuje dosavadní pravidla, která se soustředila především na spotřebu energie. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že česká úprava neobsahuje žádné povinnosti nad rámec evropské směrnice.
Konkrétní požadavky spolu s tím, jakých výrobků se budou týkat, postupně stanoví jednotlivá evropská nařízení. V první vlně by se měla dotknout textilních výrobků, nábytku, matrací nebo pneumatik, uvedl dříve vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu ministerstva průmyslu David Müller. První zpřesňující nařízení Evropská komise plánuje vydat v letošním roce, přičemž účinná by byla nejdříve od poloviny roku 2027. Ze směrnice EK vyjmula vozidla, léky či potraviny.
Neprodané oblečení, doplňky nebo obuv také podle evropského nařízení nebude možné zlikvidovat. Komise chce tento zákaz rozšířit i na další zboží, následovat bude pravděpodobně elektronika. Jsou ale některé výjimky – likvidace bude možná, pokud je výrobek například poškozený.
Další předlohy
Senát taky podpořil zákon, podle kterého budování vysokokapacitních sítí pro elektronickou komunikaci by mohlo být do budoucna levnější. Snížení nákladů na výstavbu těchto sítí by mohlo pomoci jejich propojení s dosavadní infrastrukturou. Norma, kterou nyní dostane k posouzení prezident, má rovněž usnadnit zavádění elektronických sítí.
Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů zpřísní. Reklama na tyto úvěry nebude moci naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci.
Senátoři schválili i novelu zákona o silničním provozu. Obce podle ní budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Norma, kterou dostane k podpisu prezident, má však za cíl hlavně umožnit veřejnosti přístup k většímu množství údajů o dopravě. Půjde třeba o dopravní uzavírky, parkoviště nebo dostupnost veřejné dopravy.
