Zdeněk Hraba

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

V obvodu Benešov zůstává senátorem právník Zdeněk Hraba (ODS), získal 67,1 procenta hlasů. Jeho soupeřka, poslankyně a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), dostala 32,89 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,1 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 35,28 procenta.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Benešov postoupil Zdeněk Hraba (nestr., kandiduje za koalici KONS+ODS+Monarchisté+Svobodní), utká se s Helenou Válkovou (ANO).

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Benešov postoupil obhajující senátor Zdeněk Hraba za ODS. Za týden se utká s Helenou Válkovou (ANO). Hraba získal 33,28 procenta hlasů, druhá Válková má 26,23 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 35,28 procenta voličů – nejvíce v letošním prvním kole senátních voleb. O hlasy v obvodu usilovalo šest kandidátů.

Předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska a senátor Zdeněk Hraba (nestr. v klubu ODS a TOP 09) se ve středečních Událostech, komentářích shodli, že ač je postup, při němž zákon upravující svazky stejnopohlavních párů prošel horní komorou bez rozpravy či možnosti podávat pozměňovací návrhy, neobvyklý, je v souladu s jednacím řádem. Hrabu nemožnost o normě diskutovat mrzí. Láska avizoval, že se schválenou podobou zákona není spokojený a bude dál prosazovat úplné narovnání práv všech párů.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Horní komora se poprvé sešla v pozměněném složení po letošních podzimních volbách. Předsedou Senátu byl potřetí v řadě zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. V tajné volbě dostal 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér Petr Fiala (ODS).

Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského a kulturního výboru Jiří Drahoš (za STAN). Vymění si podle dohod senátorských klubů o povolebním uspořádání horní komory místo s Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Informoval o tom předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, který vede nejpočetnější senátní frakci.

Senátor Zdeněk Hraba vystupuje z hnutí Starostové a nezávislí. Viní ho z aktivistické politiky, která se podle něj blíží postojům Pirátů. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že se politické postoje Hraby a hnutí vzdalovaly, jeho odchod považuje za vhodné řešení pro obě strany.

Kauza kolem údajné korupce v pražském dopravním podniku, ve které byl obviněn a vzat do vazby mimo jiné pražský zastupitel za STAN a bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček, může podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Radka Vondráčka skončit trestním stíháním celého hnutí Starostové a nezávislí. Řekl to v diskusním pořadu na CNN Prima News. Místopředsedkyně hnutí STAN a Poslanecké sněmovny Věra Kovářová uvedla, že strana na kauzu razantně zareagovala a má podporu koaličních partnerů.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Vláda smí prodloužit nouzový stav o 58 dnů až do konce května. Povolila jí to Poslanecká sněmovna, i když opozice – ANO i SPD – byla proti. Poslanci vybírali ze dvou návrhů, vláda požádala o prodloužení do konce května, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová přednesla protinávrh, aby se nouzový stav prodloužil o 30 dnů. Poslanci také usneseními zavázali vládu, aby do Velikonoc připravila dokumenty shrnující její plány na zvládnutí uprchlické situace, aby se zasadila o diplomatické řešení situace na Ukrajině a aby předložila seznam zakázek, které se při nouzovém stavu zadaly bez výběrového řízení.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), že Miloš Zeman nadále nemůže vykonávat povinnosti hlavy státu. Řekl to předseda koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se na tom shodli předsedové parlamentních stran na úterní schůzce s vedením Senátu. Tam dostali od šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) k nahlédnutí dopis z ÚVN. O věci jednala také senátní ústavní komise. Ta se podle svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN) jednomyslně usnesla na závěru, že jsou dány podmínky aktivace článku 66. Horní komora bude hlasovat pravděpodobně 5. listopadu.

Představitele české politické scény zaskočily informace Ústřední vojenské nemocnice v Praze, že prezident Miloš Zeman nyní není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a dlouhodobá prognóza je nejistá. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je situace překvapivá, předseda ODS Petr Fiala považuje zprávu za velmi závažnou. Končící předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) by byl s aktivací článku 66 ústavy o přechodu pravomocí prezidenta přesto opatrný. První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN) odmítl nařčení, že by se na věci chtěla horní komora zviditelnit. Připomněl, že Senát je pojistkou ústavnosti chování nejvyšších ústavních činitelů a institucí.

Prezidentská kancelář dosud neodpověděla na senátní dotaz, zda je prezident Miloš Zeman schopen vykonávat funkci. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že se proto obrátil přímo na Ústřední vojenskou nemocnici s žádostí o informace. Senátoři začínají uvažovat i o možnosti aktivace ústavního článku 66, což by znamenalo dočasné přenesení prezidentských pravomocí na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny. Zeman je od neděle v Ústřední vojenské nemocnici. Zprávy o jeho stavu se liší, nemocnice podrobné informace nesdělila.