Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.
Úmluva z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
„Násilí na ženách je neakceptovatelné a musí skončit. Takové činy nemají v našich společnostech místo,“ komentovala schválení úmluvy švédská ministryně pro genderovou rovnost Paulina Brandbergová, jejíž země Radě EU v současnosti předsedá.
Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně těch katolických na jihu Evropy, nedávno třeba také Ukrajina. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli bylo prvním ze signatářů.
Zdrženlivé Česko
Česko patří k malé skupině států Unie, které úmluvu dosud neratifikovaly. Vláda minulý týden rozhodla, že při čtvrtečním formálním schvalování na ministerském zasedání v Lucemburku se Česko zdrží hlasování.
„Úmluva se stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí,“ uvedl na Twitteru ministr Dvořák.
O českém přistoupení by podle něj měla brzy jednat vláda, která by měla dokument poslat k posouzení do parlamentu.
Ostře vyhraněné názory
Dokument budí od počátku velké kontroverze. Odmítají ho konzervativci či křesťanské církve. Tato skupina tvrdí, že zmiňované trestané skutky již jsou obsaženy v domácím právu, a není tudíž potřeba obdobný dokument přijmout. Objevují se i kritické názory, že smlouva staví proti sobě muže a ženy.
V Česku emoce v roce 2018 rozvířilo svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy, podle něhož by přijetí vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím do „pracovně výchovných táborů vyhlazovacího charakteru“. Česká ženská lobby na něj pak podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.
Kritikům také vadí pasáž o „vymýcení předsudků, zvyků, tradic a dalších praktik, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy nebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů“. Kritici tvrdí, že se pak v Česku zakážou třeba Velikonoce. Experti upozorňují na to, že úmluva cílí na zákaz praktik jako ženská obřízka či dětské svatby, ne na folklor.
Největší vášně pak budí slovo „gender“. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 namítal, že úmluva bude znamenat prolomení azylového práva, neboť genderově podmíněné násilí vůči ženám by byl důvod k udělení azylu. Podle senátora není jasné, jak by se prokazoval rozdíl mezi sexuálním násilím a genderově podmíněným násilím.
„Máme dva tábory. Jeden je ostře proti – když se přijme, tak to bude znamenat, že zboří tenhle svět. A ten druhý tábor říká, pokud ji přijmeme, tak to znamená, že okamžitě skončí jakékoliv násilí na ženách. Obojí jsou názory vyhraněné a ne úplně správné,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Premiér Petr Fiala (ODS) se k léta odkládanému tématu vyjádřil nedávno při interpelacích ve sněmovně. Žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou, uvedl. Pro ratifikaci úmluvy se minulý týden vyslovil také prezident Petr Pavel.
