Tampony v Británii nesou stopy po pesticidu glyfosátu

Každá žena za svůj život použije průměrně 11 tisíc kusů menstruačních hygienických pomůcek. Ty ale nemusí být úplně bezrizikové, naznačují některé výzkumy z posledních let. Na problém teď upozornila britská studie.

Britský výzkum odhalil v menstruačních tamponech stopy po glyfosátu, což je pesticid, který se spojuje s několika zdravotními problémy včetně rakoviny. Výsledky naznačují, že by ho tam mohlo být až čtyřicetkrát více než v pitné vodě.

Zprávu zveřejnily organizace Pesticide Action Network UK (Pan UK), Women's Environmental Network a Pesticide Collaboration. Výsledky označily za znepokojivé, zejména proto, že chemikálie se přes vagínu dostávají přímo do krevního oběhu. Vyhýbají se tak běžným obranným mechanismům, jež fungují za normálních okolností. I malé množství by tak mohlo vést ke zdravotním problémům.

Jak výzkum probíhal

Organizace si nechaly otestovat patnáct krabiček tamponů různých rozšířených značek, které se běžně prodávají v obchodech. Nepátralo se přímo po glyfosátu, ale po kyselině aminomethylfosfonové, což je organická sloučenina patřící mezi fosfonové kyseliny. Je jedním z hlavních produktů rozkladu herbicidu glyfosátu, přičemž její toxicita je podobná jako u glyfosátu.

Glyfosát, který se používá po celém světě na ničení plevelů v zemědělství, se dostal do pozornosti lékařů, médií i odborníků na veřejné zdraví, když ho Světová zdravotnická organizace (WHO) před několika lety zařadila do kategorie látek „pravděpodobně karcinogenních pro člověka“. Další výzkumy ho spojují se vznikem Parkinsonovy choroby a několika dalšími zdravotními problémy.

Podle autorů studie se pesticid mohl dostat do tamponů z bavlny, z níž se tyto hygienické pomůcky vyrábějí. K pěstování této plodiny se totiž intenzivně využívají nejrůznější přípravky na hubení plevele. Glyfosát je tam podle zprávy proto, že Británie nemá žádný plán ani kontrolu těchto chemikálií v hygienických pomůckách. A to přesto, že už dříve se tam objevily stopy těžkých kovů, jako je olovo a arsen.

Autoři zprávy navrhli regulační systém s procesem testování, který by zajistil, že produkty neobsahují pesticidy.

Kontinentální Evropa tento problém nemá

Obavy z glyfosátu v menstruačních pomůckách se objevily už v minulosti rovnou v několika evropských zemích. Asi nejvíce se zkoumání tohoto potenciálního problému věnovali v Německu a ve Švýcarsku několik let nazpátek. Podobné průzkumy ale na kontinentu probíhaly také ve Francii a ve Švédsku, ale ani v jedné z výše jmenovaných zemí se v tamponech stopy po glyfosátu nenašly, popisuje německá zpráva. Ve Francii ale před osmi lety na stopy glyfosátu v tamponech upozornili novináři.

„V různých hygienických výrobcích z bavlny byla naměřena minimální rezidua glyfosátu. V letech 2015 a 2016 Německý federální úřad pro odhad rizik tato zjištění vyhodnotil a dospěl k závěru, že naměřená množství nepředstavují pro spotřebitele zdravotní riziko. Tento odhad rizika byl proveden za ‚nejhorších možných podmínek‘, tedy za předpokladu, že se látka vstřebává ze sta procent,“ uvádí zpráva úřadu.

Problémem chemikálií v menstruačních pomůckách se zabývala i Evropská unie a od roku 2024 se některé podmínky pro chemikálie v tamponech a vložkách zpřísnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 11 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 12 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 14 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 17 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
26. 4. 2026

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
26. 4. 2026

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...