Tampony v Británii nesou stopy po pesticidu glyfosátu

Každá žena za svůj život použije průměrně 11 tisíc kusů menstruačních hygienických pomůcek. Ty ale nemusí být úplně bezrizikové, naznačují některé výzkumy z posledních let. Na problém teď upozornila britská studie.

Britský výzkum odhalil v menstruačních tamponech stopy po glyfosátu, což je pesticid, který se spojuje s několika zdravotními problémy včetně rakoviny. Výsledky naznačují, že by ho tam mohlo být až čtyřicetkrát více než v pitné vodě.

Zprávu zveřejnily organizace Pesticide Action Network UK (Pan UK), Women's Environmental Network a Pesticide Collaboration. Výsledky označily za znepokojivé, zejména proto, že chemikálie se přes vagínu dostávají přímo do krevního oběhu. Vyhýbají se tak běžným obranným mechanismům, jež fungují za normálních okolností. I malé množství by tak mohlo vést ke zdravotním problémům.

Jak výzkum probíhal

Organizace si nechaly otestovat patnáct krabiček tamponů různých rozšířených značek, které se běžně prodávají v obchodech. Nepátralo se přímo po glyfosátu, ale po kyselině aminomethylfosfonové, což je organická sloučenina patřící mezi fosfonové kyseliny. Je jedním z hlavních produktů rozkladu herbicidu glyfosátu, přičemž její toxicita je podobná jako u glyfosátu.

Glyfosát, který se používá po celém světě na ničení plevelů v zemědělství, se dostal do pozornosti lékařů, médií i odborníků na veřejné zdraví, když ho Světová zdravotnická organizace (WHO) před několika lety zařadila do kategorie látek „pravděpodobně karcinogenních pro člověka“. Další výzkumy ho spojují se vznikem Parkinsonovy choroby a několika dalšími zdravotními problémy.

Podle autorů studie se pesticid mohl dostat do tamponů z bavlny, z níž se tyto hygienické pomůcky vyrábějí. K pěstování této plodiny se totiž intenzivně využívají nejrůznější přípravky na hubení plevele. Glyfosát je tam podle zprávy proto, že Británie nemá žádný plán ani kontrolu těchto chemikálií v hygienických pomůckách. A to přesto, že už dříve se tam objevily stopy těžkých kovů, jako je olovo a arsen.

Autoři zprávy navrhli regulační systém s procesem testování, který by zajistil, že produkty neobsahují pesticidy.

Kontinentální Evropa tento problém nemá

Obavy z glyfosátu v menstruačních pomůckách se objevily už v minulosti rovnou v několika evropských zemích. Asi nejvíce se zkoumání tohoto potenciálního problému věnovali v Německu a ve Švýcarsku několik let nazpátek. Podobné průzkumy ale na kontinentu probíhaly také ve Francii a ve Švédsku, ale ani v jedné z výše jmenovaných zemí se v tamponech stopy po glyfosátu nenašly, popisuje německá zpráva. Ve Francii ale před osmi lety na stopy glyfosátu v tamponech upozornili novináři.

„V různých hygienických výrobcích z bavlny byla naměřena minimální rezidua glyfosátu. V letech 2015 a 2016 Německý federální úřad pro odhad rizik tato zjištění vyhodnotil a dospěl k závěru, že naměřená množství nepředstavují pro spotřebitele zdravotní riziko. Tento odhad rizika byl proveden za ‚nejhorších možných podmínek‘, tedy za předpokladu, že se látka vstřebává ze sta procent,“ uvádí zpráva úřadu.

Problémem chemikálií v menstruačních pomůckách se zabývala i Evropská unie a od roku 2024 se některé podmínky pro chemikálie v tamponech a vložkách zpřísnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 14 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 15 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 18 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 20 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...