Chemie

Přibližně 71 až 95 milionů obyvatel Spojených států může být závislých na zásobování pitnou vodou z podzemních zdrojů znečištěných chemikáliemi známými jako PFAS, popsali vědci Americké geologické služby. Ukazuje to na míru problému, který věčné chemikálie představují pro lidské zdraví. Jejich výskyt ve vodě zkoumali i čeští vědci.

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Královská švédská akademie věd ve středu ve Stockholmu oznámila nositele letošní Nobelovy ceny za chemii. Jsou to experti na popis a návrh proteinů David Baker, Demis Hassabis a John Jumper. Jejich objevy otevírají obrovské možnosti, komentoval laureáty předseda Nobelova výboru pro chemii Heiner Linke.

Druhý říjnový týden proběhne v napětí a očekávání hlavně mezi nejlepšími světovými vědci. Poroty totiž budou rozhodovat, kdo dostane Nobelovy ceny, zdaleka nejprestižnější ocenění za práci a objevy rovnou v několika oborech.

Evropa se změní, ať už se vlády budou snažit energetiku přeměnit na bezuhlíkovou, nebo ne, říká v rozhovoru špičkový německý chemik Robert Schlögl. Větší roli v přerodu energetiky může podle něj mít i Česko.

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Švábi patří mezi nejodolnější tvory na Zemi. Zvládají radiaci, chlad i horko, jsou velmi přizpůsobiví. A podle nového výzkumu také extrémně odolní vůči běžně prodávaným insekticidům pro domácnosti.

V medicíně je nejdůležitější vidět to, co má lékař léčit. V minulosti k tomu musely stačit dostatečně bystré oči, později přibyly mikroskopy. Moderní věda má celý zástup nejrůznějších přístrojů, jež se snaží stále zlepšovat. Jeden takový významný pokrok se teď podařil českým vědcům.

Vědci ze společnosti Google provedli experiment, ve kterém se pokoušeli napodobit vznik života z neživé hmoty. Ve virtuálním prostředí vytvořili obrovské množství náhodných dat, která nechali interagovat, jako by na ně působily miliony let zcela náhodné vlivy. Mělo to připomínat takzvanou prebiotickou polévku, neboli prapolévku, z níž se podle řady vědeckých hypotéz měl vytvořit náhodnými kombinacemi molekul život. A přesně to stejné se stalo i v náročné simulaci.

Každodenní užívání multivitaminů nemá žádný přínos pro zdraví, zjistila analýza 400 tisíc zdravých dospělých osob. Lidem tyto doplňky stravy nepomáhají žít déle, ve skutečnosti mohou lehce zvyšovat riziko předčasného úmrtí, vyplývá z výsledků rozsáhlé studie.

Český start-up Adalid Sciences zaměřený na genovou terapii získal investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Společnost Adalid Sciences, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk. Ta může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek.

Ve věku 85 let v pondělí zemřel český chemik Josef Michl, informoval Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Michl v ústavu vedl vědeckou skupinu zaměřenou na organickou chemii, od roku 1991 působil také na Coloradské univerzitě v Boulderu v USA. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem, který dosáhl významných výsledků a světové proslulosti, uvedl ústav.

Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.

Pivo by mohlo být ještě lepší než v současnosti, věří belgičtí vědci. A vymysleli plán, jak to udělat – umělá inteligence vyhodnotila statisíce recenzí piv a dokázala z nich zjistit, jaké chemické látky lidé vnímají jako nejchutnější. Nápoj, který na základě tohoto modelu vznikl, pak lidem skutečně chutnal.

Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“ o periodickém zákonu chemických prvků. Mendělejev tehdy známé chemické prvky seřadil do tabulky. Nyní je v ní už 118 prvků, z nichž přes devadesát se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny uměle. Znalosti o ní lze otestovat v našem kvízu.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Chemické látky známé pod zkratkou PFAS nebo také jako „věčné“ chemikálie, jsou spojené s množstvím zdravotních problémů. Vlády se je snaží omezovat, ale přesto stále zůstávají v životním prostředí. Nový výzkum teď popsal, jakou potravou se do lidského organismu dostávají.

Co se děje v těle po požití HHC či THC? Jen málokdo to ví lépe než český chemik Lumír Ondřej Hanuš. V pořadu Hyde Park Civilizace mluvil nejen o tom, jak tyto chemikálie fungují, ale také jestli by podpořil jejich legalizaci, nebo zákaz.

Čeští odborníci volají po tom, aby i rekreační běžci na lyžích používali bezfluorové vosky. Fluorované látky v dosud běžně užívaných voscích jsou nezničitelnými škodlivými chemikáliemi, které kontaminují cenné přírodní oblasti, uvedl Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Enceladus je malý, vzhledem nepříliš atraktivní měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Hnědá koule o průměru pět set kilometrů je ale jedním z nejlepších adeptů na životem obydlený svět ve Sluneční soustavě. NASA teď přinesla další silné nepřímé důkazy pro možnou existenci života na tomto tělese.

Desítky let let fungoval glyfosát jako spolehlivá zbraň proti rostlinným škůdcům, která zemědělcům umožňovala zvyšovat výnosy při pěstování kukuřice nebo sóji. To se ale změnilo. Nová studie upozorňuje na již dříve evidovaný trend, kdy známý herbicid na plevel přestává působit.

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.