Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se pak věnoval ekologii.

Už v době konce komunistického režimu dokázal prosadit ochranu životního prostředí jako věc veřejného zájmu. A to přesto, že režim o toto téma neměl zájem. Podařilo se mu tak podílet na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983. Ta se později změnila na specializované pracoviště RECETOX. Věnovala se zkoumání vlivu chemických látek na životní prostředí, v podstatě tak vytyčovala v tehdejším Československu úplně nový obor.

Ivan Holoubek ve vysílání České televize roku 2015:

Nahrávám video

Od roku 1990 ji pak Holoubek i oficiálně vedl a formoval. Dnes na tomto pracovišti působí 175 vědců, dvacet výzkumných skupin a asi šest desítek doktorandů. Zjednodušeně řečeno by měl současný RECETOX sloužit jako štít chránící české občany před chemickým znečištěním: sleduje toxické látky v prostředí, výrobcích i lidských tkáních a hodnotí jejich toxikologické a ekotoxikologické účinky i související rizika a zdravotní dopady.

Holoubek se pak aktivně podílel na implementaci Stockholmské úmluvy zaměřené na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických polutantů v Česku i Evropě. Jde o jednu z klíčových úmluv, které pomáhají Evropě, aby držela světový primát v ochraně přírody před průniky nejrůznějších chemikálií do přírody, a to včetně nově vznikajících látek.

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Na přírodovědecké fakultě působil stále, vyučoval předmět Politika a strategie ochrany prostředí před chemickým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 8 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 10 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 12 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 14 hhodinami
Načítání...