Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se pak věnoval ekologii.

Už v době konce komunistického režimu dokázal prosadit ochranu životního prostředí jako věc veřejného zájmu. A to přesto, že režim o toto téma neměl zájem. Podařilo se mu tak podílet na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983. Ta se později změnila na specializované pracoviště RECETOX. Věnovala se zkoumání vlivu chemických látek na životní prostředí, v podstatě tak vytyčovala v tehdejším Československu úplně nový obor.

Ivan Holoubek ve vysílání České televize roku 2015:

7 minut
Ředitel projektu CETOCOEN Ivan Holoubek ve Studiu ČT24
Zdroj: ČT24

Od roku 1990 ji pak Holoubek i oficiálně vedl a formoval. Dnes na tomto pracovišti působí 175 vědců, dvacet výzkumných skupin a asi šest desítek doktorandů. Zjednodušeně řečeno by měl současný RECETOX sloužit jako štít chránící české občany před chemickým znečištěním: sleduje toxické látky v prostředí, výrobcích i lidských tkáních a hodnotí jejich toxikologické a ekotoxikologické účinky i související rizika a zdravotní dopady.

Holoubek se pak aktivně podílel na implementaci Stockholmské úmluvy zaměřené na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických polutantů v Česku i Evropě. Jde o jednu z klíčových úmluv, které pomáhají Evropě, aby držela světový primát v ochraně přírody před průniky nejrůznějších chemikálií do přírody, a to včetně nově vznikajících látek.

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Na přírodovědecké fakultě působil stále, vyučoval předmět Politika a strategie ochrany prostředí před chemickým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...