Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se pak věnoval ekologii.

Už v době konce komunistického režimu dokázal prosadit ochranu životního prostředí jako věc veřejného zájmu. A to přesto, že režim o toto téma neměl zájem. Podařilo se mu tak podílet na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983. Ta se později změnila na specializované pracoviště RECETOX. Věnovala se zkoumání vlivu chemických látek na životní prostředí, v podstatě tak vytyčovala v tehdejším Československu úplně nový obor.

Ivan Holoubek ve vysílání České televize roku 2015:

Nahrávám video

Od roku 1990 ji pak Holoubek i oficiálně vedl a formoval. Dnes na tomto pracovišti působí 175 vědců, dvacet výzkumných skupin a asi šest desítek doktorandů. Zjednodušeně řečeno by měl současný RECETOX sloužit jako štít chránící české občany před chemickým znečištěním: sleduje toxické látky v prostředí, výrobcích i lidských tkáních a hodnotí jejich toxikologické a ekotoxikologické účinky i související rizika a zdravotní dopady.

Holoubek se pak aktivně podílel na implementaci Stockholmské úmluvy zaměřené na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických polutantů v Česku i Evropě. Jde o jednu z klíčových úmluv, které pomáhají Evropě, aby držela světový primát v ochraně přírody před průniky nejrůznějších chemikálií do přírody, a to včetně nově vznikajících látek.

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Na přírodovědecké fakultě působil stále, vyučoval předmět Politika a strategie ochrany prostředí před chemickým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
před 2 hhodinami

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
před 5 hhodinami

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
včera v 11:02

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
včera v 09:44

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
včera v 09:00

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
21. 8. 2026

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
21. 8. 2026

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
21. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.