Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Holoubek se narodil 11. dubna 1951 v Brně. Po studiu na střední škole se zaměřením na chemii absolvoval Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity. Na Karlově univerzitě se pak věnoval ekologii.

Už v době konce komunistického režimu dokázal prosadit ochranu životního prostředí jako věc veřejného zájmu. A to přesto, že režim o toto téma neměl zájem. Podařilo se mu tak podílet na založení Katedry ochrany a tvorby životního prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v roce 1983. Ta se později změnila na specializované pracoviště RECETOX. Věnovala se zkoumání vlivu chemických látek na životní prostředí, v podstatě tak vytyčovala v tehdejším Československu úplně nový obor.

Ivan Holoubek ve vysílání České televize roku 2015:

Nahrávám video

Od roku 1990 ji pak Holoubek i oficiálně vedl a formoval. Dnes na tomto pracovišti působí 175 vědců, dvacet výzkumných skupin a asi šest desítek doktorandů. Zjednodušeně řečeno by měl současný RECETOX sloužit jako štít chránící české občany před chemickým znečištěním: sleduje toxické látky v prostředí, výrobcích i lidských tkáních a hodnotí jejich toxikologické a ekotoxikologické účinky i související rizika a zdravotní dopady.

Holoubek se pak aktivně podílel na implementaci Stockholmské úmluvy zaměřené na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických polutantů v Česku i Evropě. Jde o jednu z klíčových úmluv, které pomáhají Evropě, aby držela světový primát v ochraně přírody před průniky nejrůznějších chemikálií do přírody, a to včetně nově vznikajících látek.

Cenu města Brna získal Holoubek kromě jiného za to, že jeho aktivity přiváděly do Brna stovky zahraničních účastníků konferencí a díky tradici mezinárodních letních škol přijely i tisíce mladých vědců. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Na přírodovědecké fakultě působil stále, vyučoval předmět Politika a strategie ochrany prostředí před chemickým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.