Znečištění

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA nahromadila v množství, které odborníci označují za alarmující, napsal server The Guardian.

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.

Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

Vláda schválila novelu zákona o předcházení ekologické újmě, který zpřesňuje její definici a umožňuje financování nápravných opatření. Dosavadní zákon se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ukázal jako nefunkční, a to například při řešení ekologické havárie na řece Bečvě. Pokud normu stihne do skončení svého mandátu v příštím roce schválit i sněmovna, měl by dostat stát možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po původci újmy.

Umělým hmotám v podobě mikroplastů a nanoplastů se už na Zemi nedá vyhnout. A to stejné platí také o chemikáliích známých jako PFAS. Až doposud se ale jen málo zkoumalo, co se stane, když na živý organismus působí obě tato znečištění současně.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.

Tým vědců vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Objev může přispět ke snaze o snížení znečištění životního prostředí, které způsobuje právě i hromadění plastů v oceánech.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Letošní rok znamená velký zlom v návratu pijavic do medicíny. Londýnské zoologické zahradě se podařilo poprvé odchovat v zajetí pijavici lékařskou. Na svět tam přišlo a dospělo čtyřicet zvířat. Tvor tak získal nejen šanci vrátit se do přírody, kde ho dramaticky ubývá,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale také začít znovu zachraňovat lidské životy.

Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Škodlivin, které lidé dýchají v okolí Liberty Ostrava, výrazně ubylo. O polovinu méně je polétavého prachu a o dvě třetiny kleslo i množství benzo(a)pyrenu, který způsobuje rakovinu. Kompletní výsledky výzkumu u dalších plynů budou znát odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) příští rok na jaře. Snížení emisí souvisí hlavně s ukončením prvovýroby, tedy provozu vysokých pecí a koksovny.

S boji je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji. Mezi nejvýznamnější firmy, které se podílely na znečištění, patří Spolana Neratovice nebo elektrárny Počerady a Chvaletice. Naopak na nižší příčky žebříčků spadla huť Liberty Ostrava, která v roce 2023 omezovala výrobu. Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Podle nového mezinárodního výzkumu by se měly přepsat geologické pojmy pro označení věků. Studie přináší nové argumenty pro to, že v padesátých letech dvacátého století nastal nový věk – antropocén. Jeho hlavním činitelem už nejsou přírodní vlivy, ale člověk a jeho aktivita.

Před 142 lety ve Velké Británii spustili první uhelnou elektrárnu – a tím odstartovali „věk elektřiny“. Toto pondělí Británie naopak svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřela a energii už vyrábí jen z jiných zdrojů. Veskrze ekologičtějších.

Chemické látky freony se ve dvacátém století ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky, ale i jako hnací médium ve sprejích. Před 50 lety, 25. září 1974, ale upozornila trojice vědců Mario Molina, Sherwood Rowland a Paul Crutzen na negativní účinky freonů ve vztahu k ozonové vrstvě. Roku 1995 za to získali Nobelovu cenu za chemii – jejich práce vedla k záchraně bezpočtu lidských životů.

Přestože se dá cévní mozkové příhodě dobře předcházet a dá se i poměrně snadno léčit, došlo v letech 1990 až 2021 k velkému nárůstu případů – a to celosvětově. Podle nové studie je příčinou růst populace a stárnutí obyvatelstva, ale i výrazně vyšší vystavení rizikovým faktorům.

Ve čtyřech obcích u Pelhřimova je voda z vodovodu pitná pouze po převaření, protože v ní byl při odběru kontrolních vzorků zjištěný nadlimitní počet bakterií. Jedná se o obce Rybníček, Chvojnov, Útěchovičky a Služátky, které jsou napojené na vodojem Chvojnov. Opatření platí do odvolání, uvedla mluvčí krajské hygienické stanice Jana Böhmová. Vodovod podle hygieniků zásobuje okolo 230 obyvatel.

Nový výzkum našel v lidských mozcích nečekaně vysoké množství miniaturních kousků plastů. A naznačil i možné negativní dopady stále ještě ne zcela dokonale probádaného šíření mikroplastů ve světě.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.