Znečištění

Česko zahlcuje nelegálně přepravený odpad, je proto třeba posílit spolupráci mezi státy EU, zajistit větší koordinaci a efektivnější výměnu informací, vyzval Evropskou komisi ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Musíme dávat a dáváme jasně najevo, že nebudeme popelnicí Evropy,“ uvedl v Událostech, komentářích. Podle odbornice na toxické látky v životním prostředí Nikoly Jelínek z nevládní organizace Arnika je dlouhodobým řešením „posunutí systému nakládání s odpady“.

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.

Mísení vody mezi hustopečským jezerem číslo šest a místem havárie cisteren s benzenem by měly zabránit takzvané larsenové stěny, které lze umístit až do hloubky osmi metrů. Instalovat se budou v příštích dnech, řekl šéf hustopečských rybářů Stanislav Pernický. V některých z havarovaných cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku jsou stále naměřené nebezpečné koncentrace par. Hasiči proto pokračují v jejich odpařování. Odstraňují také koleje.

Odstavená koksovna v huti Liberty může být závažným ekologickým problémem. Kapacity nádrží na kontaminované vody už téměř nestačí. Podle náměstka primátora Ostravy Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) hrozí znečištění spodních vod, přilehlé řeky a některých pozemků. Kapaliny obsahující kyanid, fenoly, čpavek a dehty zatím pracovníci koksovny likvidují svépomocí. Pokoušejí se znovu zprovoznit čističku odpadních vod, která by mohla vyřešit problém alespoň méně znečištěné vody.

Obyvatele předměstí Buenos Aires v Argentině znepokojil rudě zbarvený kanál ústící do Río de la Plata. Podle místních médií mohl zbarvení způsobit chemický odpad z nedaleké skládky nebo vypouštění textilních barviv. Kanál totiž protéká oblastí textilních továren. Podle některých obyvatel byla voda jindy žlutá, růžová nebo zelená. V některých případech doprovázel zbarvení kanálu kyselý zápach i tuk na hladině. Tamní ministerstvo životního prostředí oznámilo, že odebralo vzorky kontaminované vody.

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Mezinárodní projekt upozorňuje, že malé obce mají často horší ovzduší než lidnatá města. Vědci, včetně těch českých, sledují jeho kvalitu na různých místech i pomocí dronů se speciálními monitory. Pokud zjistí problém, upozorňují na něj místní.

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.

Francie představila sedm nových projektů, které mají zemi navrátit někdejší lékovou soběstačnost. Stát hodlá do obnovy farmaceutické výroby investovat v přepočtu 1,25 miliardy korun. Pandemie covidu bolestivě ukázala, nakolik Evropská unie závisí na dovozu základních léčiv z Asie. Za pět let se přitom moc nezměnilo, neboť osmdesát procent zboží ve francouzských lékárnách stále pochází z Číny nebo Indie.

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

V části Moravskoslezského kraje jsou nadále výrazně zhoršené rozptylové podmínky. Kvůli vysokým koncentracím polétavého prachu v ovzduší je v oblasti Ostravska, Karvinska i Frýdecko-Místecka vyhlášený stav regulace. Pro podniky to znamená, že musí přijmout regulační opatření, aby ovzduší ještě víc neznečišťovaly, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Následky zářijových povodní na některých místech stále přetrvávají a lidé je někdy nebezpečně podceňují. Třeba i proto, že jinou možnost nemají. V Lužnici – vesnici na jihu Čech u Třeboně – mají lidé ve studnách pořád znečištěnou, infikovanou vodu. Podle rozborů obsahuje stopy fekálií a nebezpečné bakterie. Jenže ji už používají. Pro mnohé je totiž jediným zdrojem vody.

Vědci našli poprvé v minerální vodě v několika evropských zemích stopy takzvaných věčných chemikálií. Jde o kyselinu trifluoroctovou (TFA), která patří k takzvaným polyfluorovaným a perfluorovaným látkám (PFAS). Atomy těchto látek mají velmi silné vazby, a proto se tyto toxické chemikálie v přírodě a v lidském těle obtížně rozpouštějí. Ve světě se TFA nahromadila v množství, které odborníci označují za alarmující, napsal server The Guardian.

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.

Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Léky i drogy stále více pronikají do životního prostředí. Dalším důkazem je nový výzkum amerických vědců, kteří v tělech delfínů našli stopy léčiv používaných v lidské medicíně, včetně syntetické drogy fentanyl.

Vláda schválila novelu zákona o předcházení ekologické újmě, který zpřesňuje její definici a umožňuje financování nápravných opatření. Dosavadní zákon se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ukázal jako nefunkční, a to například při řešení ekologické havárie na řece Bečvě. Pokud normu stihne do skončení svého mandátu v příštím roce schválit i sněmovna, měl by dostat stát možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po původci újmy.

Umělým hmotám v podobě mikroplastů a nanoplastů se už na Zemi nedá vyhnout. A to stejné platí také o chemikáliích známých jako PFAS. Až doposud se ale jen málo zkoumalo, co se stane, když na živý organismus působí obě tato znečištění současně.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.