Evropská družice Sentinel poslala první snímky, je na nich i Labe

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Mise Copernicus Sentinel-1 na začátku listopadu vypustila svůj nejnovější satelit: Sentinel-1D. A družice poslala na Zemi první kvalitní snímky, které ukazují, čeho všeho bude schopná a jak lidstvu prospěje.

Satelit je vybavený dvanáctimetrovým radarem, který poprvé zapnul dva dny po vypuštění při průletu nad Antarktidou a Jižní Amerikou. Vědci tak dostali fotografie pouhých padesát hodin po vypuštění satelitu, což je podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zřejmě světový rekord.

Podle Nuna Mirandy, který je manažerem této mise, mají snímky bezprecedentní kvalitu dat. Už nyní, pár dní po vypuštění na orbitu a před citlivým doladěním přístrojů, jsou v tom podobné snímkům pořízeným sondou Sentinel-1C, což je podle MIrandy velmi slibné.

Mraky nejsou problém

Radarové přístroje, jaké má Sentinel-1D, mohou zobrazovat povrch Země i přes mraky, srážky a bez ohledu na sluneční světlo. To z nich dělá ideální nástroje na sledování polárních oblastí, kde je tma půl roku. Navíc jsou tyto satelity vybavené automatickým identifikačním systémem, který jim umožňuje detekovat lodě a znečištění moře. Také tento systém už družice aktivovala a otestovala při průletu nad Antarktidou. Povedlo se jí tak zachytil přítomnost lodí v těchto extrémních oblastech.

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Je to velký úspěch a jsem výsledky mise Sentinel-1D nadšená. Díky nim se data, která získáváme z našich misí, dostávají do centra pozornosti – jsou to data, na která se jako společnost spoléháme při diskusi o klimatických změnách a přijímání opatření v této oblasti, a také data, která potřebujeme pro aplikace sloužící k porozumění a studiu naší planety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 12 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 13 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 19 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 19 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.