Evropská družice Sentinel poslala první snímky, je na nich i Labe

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Mise Copernicus Sentinel-1 na začátku listopadu vypustila svůj nejnovější satelit: Sentinel-1D. A družice poslala na Zemi první kvalitní snímky, které ukazují, čeho všeho bude schopná a jak lidstvu prospěje.

Satelit je vybavený dvanáctimetrovým radarem, který poprvé zapnul dva dny po vypuštění při průletu nad Antarktidou a Jižní Amerikou. Vědci tak dostali fotografie pouhých padesát hodin po vypuštění satelitu, což je podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zřejmě světový rekord.

Podle Nuna Mirandy, který je manažerem této mise, mají snímky bezprecedentní kvalitu dat. Už nyní, pár dní po vypuštění na orbitu a před citlivým doladěním přístrojů, jsou v tom podobné snímkům pořízeným sondou Sentinel-1C, což je podle MIrandy velmi slibné.

Mraky nejsou problém

Radarové přístroje, jaké má Sentinel-1D, mohou zobrazovat povrch Země i přes mraky, srážky a bez ohledu na sluneční světlo. To z nich dělá ideální nástroje na sledování polárních oblastí, kde je tma půl roku. Navíc jsou tyto satelity vybavené automatickým identifikačním systémem, který jim umožňuje detekovat lodě a znečištění moře. Také tento systém už družice aktivovala a otestovala při průletu nad Antarktidou. Povedlo se jí tak zachytil přítomnost lodí v těchto extrémních oblastech.

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Je to velký úspěch a jsem výsledky mise Sentinel-1D nadšená. Díky nim se data, která získáváme z našich misí, dostávají do centra pozornosti – jsou to data, na která se jako společnost spoléháme při diskusi o klimatických změnách a přijímání opatření v této oblasti, a také data, která potřebujeme pro aplikace sloužící k porozumění a studiu naší planety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 13 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 16 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 18 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 18 hhodinami
Načítání...