Evropská družice Sentinel poslala první snímky, je na nich i Labe

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Mise Copernicus Sentinel-1 na začátku listopadu vypustila svůj nejnovější satelit: Sentinel-1D. A družice poslala na Zemi první kvalitní snímky, které ukazují, čeho všeho bude schopná a jak lidstvu prospěje.

Satelit je vybavený dvanáctimetrovým radarem, který poprvé zapnul dva dny po vypuštění při průletu nad Antarktidou a Jižní Amerikou. Vědci tak dostali fotografie pouhých padesát hodin po vypuštění satelitu, což je podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zřejmě světový rekord.

Podle Nuna Mirandy, který je manažerem této mise, mají snímky bezprecedentní kvalitu dat. Už nyní, pár dní po vypuštění na orbitu a před citlivým doladěním přístrojů, jsou v tom podobné snímkům pořízeným sondou Sentinel-1C, což je podle MIrandy velmi slibné.

Mraky nejsou problém

Radarové přístroje, jaké má Sentinel-1D, mohou zobrazovat povrch Země i přes mraky, srážky a bez ohledu na sluneční světlo. To z nich dělá ideální nástroje na sledování polárních oblastí, kde je tma půl roku. Navíc jsou tyto satelity vybavené automatickým identifikačním systémem, který jim umožňuje detekovat lodě a znečištění moře. Také tento systém už družice aktivovala a otestovala při průletu nad Antarktidou. Povedlo se jí tak zachytil přítomnost lodí v těchto extrémních oblastech.

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Je to velký úspěch a jsem výsledky mise Sentinel-1D nadšená. Díky nim se data, která získáváme z našich misí, dostávají do centra pozornosti – jsou to data, na která se jako společnost spoléháme při diskusi o klimatických změnách a přijímání opatření v této oblasti, a také data, která potřebujeme pro aplikace sloužící k porozumění a studiu naší planety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...