Radar

Soud uznal, že radar v Korkusově Huti ve Vimperku na Prachaticku nebyl před čtyřmi lety správně umístěný. Radnice ve Vimperku nyní kvůli tomu musí část pokut řidičům vrátit.

Nečekaně vysoký počet přestupků zaznamenaly nové radary v Liberci. Dvojice zařízení hlídající první úsek ve městě, kde řidiči za rychlou jízdu platí pokutu, zmonitorovala čtrnáct tisíc případů. Některým řidičům přišlo od začátku provozu radarů hned několik výzev k uhrazení pokut. Dotčení kritizují především přísné nastavení trestaného překročení rychlosti.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Obec Srubec u Českých Budějovic začala nově měřit rychlost. Tisíce řidičů tam kolem školy jezdily víc než padesátkou. Někteří překročili i stokilometrovou rychlost. Vedení obce se proto dohodlo s českobudějovickým magistrátem a nechalo na místě namontovat kamery.

Stále víc měst si pořizuje pevné radary k měření rychlosti. Někde si od toho slibují zklidnění dopravy nebo větší bezpečnost, jinde přínos do obecní pokladny. Podle odborníků se z toho stává trend. Zatímco v roce 2018 pracovníci Českého metrologického institutu (ČMI) evidovali bezmála sto dvacet úsekových a statických radarů, loni jich na českých silnicích bylo skoro dvě stě padesát a jejich počty dál rostou.

Řada malých obcí, zejména u silnic se silným provozem, má zájem o instalaci radarů na měření rychlosti. V mnohých případech si jejich pořízení ale nemohou kvůli rozpočtu dovolit. Vybrané pokuty navíc nejdou standardně do jejich rozpočtu, ale dostane je obec s rozšířenou působností.

S blížící se zimou a očekávanými ruskými vzdušnými útoky na energetickou infrastrukturu zesiluje Ukrajina svou protivzdušnou obranu. Zbraňových systémů nemá dost a ani Západ není schopen její potřeby dostatečně pokrýt. V Kyjevě se proto rozhodli propojit stará sovětská odpalovací zařízení s moderními americkými raketami. Pentagon se přidal a první hybridy už míří na bojiště, píší The New York Times.

V Česku je už sedm z osmi armádních radiolokátorů MADR izraelské výroby. Armáda je chce do konce roku začlenit do systému monitorování prostoru nad tuzemskem. Starší typy radarů budou následně vyřazovány. Novinářům to řekl náměstek ministryně obrany František Šulc při návštěvě 7. radiotechnické roty v Hrušovanech na Chomutovsku.

Obce na Trutnovsku se připravují na spuštění polské rychlostní silnice S3. Obávají se, že na příhraničních silnicích v Čechách výrazně vzroste doprava. Obce a města tak plánují výstavbu radarů, ale také chodníků nebo cyklostezek.

Tři silniční úseky v Českém Krumlově opět kontrolují radary. Zařízení na měření rychlosti vedení města znovu nainstalovalo zhruba po roční pauze. Jejich fungování se tam osvědčilo. Vybrané peníze pak poslouží dalšímu rozvoji. Inspirují se tím i další města.

Hradec Králové se snaží vyladit dopravní systém radarů a kamer, který si nechal postavit za 331 milionů korun. V provozu je od května. Zatím se ale vedení města i dodavatel zabývají některými stížnostmi na fungování semaforů i kamer, které dohlížejí na řidiče. Například zatím není zajištěno, aby záchranáři dostali na semaforech přednost, někteří řidiči zase začali dostávat pokuty za rychlou jízdu, které si vůbec nebyli vědomi.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Německo má první hlukový radar, jak se přístroji na měření hluku od projíždějících vozidel říká. Zprovozněn byl v centru Berlína. Metropole tak chce zakročit proti řidičům, kteří bezdůvodně uvádějí motory do vysokých otáček a kteří si auta a motorky upravují tak, aby rachot motorů byl co nejvyšší. Pozéři, jak je německá média označují, se zatím postihu bát nemusí. Zařízení totiž úřady teprve zkouší. Plošnému trestání příliš hlučných řidičů brání také současné zákony, které by vyžadovaly úpravu.

Od začátku května zaznamenaly radary nového inteligentního systému v Hradci Králové osm tisíc přestupků. Nejvíc jich evidují strážníci na výpadové silnici směrem na Jičín. Radnice chce proto udělat změny v povolené rychlosti. Chce, aby byl úsek přehlednější.

Vláda schválila smlouvu o česko-americké obranné spolupráci. Smlouva určuje pravidla, podle kterých by se řídilo případné působení amerických vojáků v Česku. Šíří se však o ní mnohé dezinformace, například to, že jde o novou okupaci. Opakuje se tak totožný scénář jako před šestnácti lety, kdy USA chtělo v Brdech umístit svůj radar. Rusové tehdy podle BIS provedli úspěšně svou první dezinformační operaci. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a David Sebíň.

Ukrajina, která čelí ruské invazi, by měla v nejbližší době získat moderní radary Grande Master 200 z Francie. Po únorové návštěvě ukrajinského ministra obrany ve Francii začala kompletace systému, o který má kromě Ukrajiny zájem i Česká republika. Štáb ČT natáčel přímo v halách závodu, který radary vyrábí.

Policie od začátku roku přitvrdila vůči řidičům, kteří se vyhýbají placení pokut. Týká se to hlavně cizinců. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška jim hrozí zabavení registrační značky, případně nasazení botičky, když na to policie přijde například při běžné silniční kontrole. Policisté ve středu ráno podnikli na dálnici D1 kontrolní akci zaměřenou právě na placení pokut. Přistihli řidiče, kteří dlužili i desítky tisíc korun.

Česká republika loni neuhradila splátku za radary MADR z Izraele, zjistili Reportéři ČT. Podle smlouvy měla zaplatit zálohu ve výši 2,53 miliardy korun, kterou si ale ministerstvo obrany nechalo. S dodávkami radarů jsou potíže, přicházejí s čím dál větším zpožděním. Tím také ministerstvo svůj krok zdůvodnilo.

Česká armáda stále řeší problém s izraelskými radary, které v roce 2019 nakoupilo ministerstvo obrany za tři a půl miliardy korun. V zakázce se tehdy angažoval i prezident Miloš Zeman. Místo osmi radarů ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami. Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) teď na izraelskou stranu stále více tlačí, strategické zakázky se však ministerstvo vzdát nechce. Okolnosti miliardového obchodu mapoval pro pořad Reportéři ČT redaktor Ondřej Stratilík.

Obce podél příjezdových silnic do průmyslové zóny automobilky Škoda v Kvasinách na Rychnovsku trpí hustou dopravou. Starostové si vymohli alespoň osazení silnic radary pro úsekové měření rychlosti projíždějících aut. Slibují si od toho částečné zklidnění provozu. Některé z radarů už fungují, zatím ale jenom ve zkušebním režimu.

Ani prodloužené vojskové zkoušky nepomohly, mobilní izraelské radary MADR stále nesplnily požadavky české armády. Testy proto musely být opět prodlouženy, zjistili Reportéři ČT. Skončit přitom měly už letos v létě, armáda chtěla radary začít používat během prvního pololetí příštího roku.

Olomoučtí strážníci začnou od tohoto týdne měřit na vybraných místech ve městě rychlost řidičů, k dispozici mají nový přenosný radar. Nákup ručního měřiče rychlosti pro městskou policii schválili zastupitelé, důvodem byly časté stížnosti obyvatel na rychlou jízdu řidičů v některých částech Olomouce. Nové zařízení umožní strážníkům operativní měření ve vytipovaných místech, kde je ohrožena bezpečnost silničního provozu, řekl mluvčí strážníků Petr Čunderle. Radar vyšel téměř na 380 tisíc korun.

Reakce na povodně z let 1997 a 2002 výrazně změnila schopnost meteorologů informovat včas obyvatelstvo i úřady před nebezpečnými jevy. Zatímco v roce 1997 se profesionální meteorologové opírali o hlášení dobrovolných pozorovatelů, dnes využívají síť automatických měřicích stanic a předpovědní modely zpracované superpočítači, říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.