Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že Česko pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu nabídne na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí systém na rušení dronů a střel Starkom. Bude to ve chvíli, kdy se situace zklidní, dodal Babiš, který o české pomoci při zajištění průlivu hovořil ve čtvrtek po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
„Přicházíme s návrhem a nabídkou, jak pomoci zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu,“ řekl ve čtvrtek český premiér. Věří, že českou nabídku ocení i americký prezident Donald Trump, který vyčítá členským zemím NATO, že Spojeným státům v nynějším konfliktu s Íránem nepomohly. „Možná pana prezidenta Trumpa potěší, že Češi dávají na stůl takovou nabídku,“ dodal po setkání s Ruttem Babiš.
V pátek sdělil, že Česko nabídne systém na rušení dronů a střel. „Jedná se o unikátní zařízení, které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ míní Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení, jehož motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.
„Jsou to systémy elektronického boje, hlavně pro průzkum,“ sdělil k zařízení, o němž hovořil Babiš, generál Marek Šnajdárek. Česká armáda tato zařízení má ve výzbroji. Nákup dalších ministerstvo avizovalo loni v září – šlo o trojici pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokáží podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti sedmi set kilometrů.
„Nabízíme to, v čem jsme dobří,“ zdůraznil Babiš
Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vyhledají i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne. Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři. Přístroje dokáží určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů – nejčastěji lodí a radarů – i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony.
Podle Šnajdárka jde o kombinaci s rušičem Starkom, který slouží pro ochranu jednotek či spřátelených sil, které „zabezpečují třeba bezpečnost průplavu“.
„Nabízíme to, v čem jsme dobří. Naše armáda měla vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ řekl Babiš. Dodal, že zatím není jasné, na jak dlouho by Česko zařízení do Hormuzu poskytlo. „To je samozřejmě otázka debaty. Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli. Ale určitě o tom bude rozhodovat parlament,“ dodal premiér.
Podle analytika Vlastimila Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je potřeba ocenit, že se Česko postavilo za spojence. „Nicméně ten význam bude z mého úhlu pohledu více politický než faktický, protože samozřejmě spojenci mají v oblasti řadu radiolokátorů, jak aktivních, tak pasivních. Čili napomůže to, ale není to tak, že by to byl nějaký rozhodující podíl,“ myslí si Bříza.
Zdůraznil, že Česko patří mezi špičky ve výrobě radiolokátorů. „Já v tom vidím ještě i tu synergii, že to může být do jisté míry i reklama na náš vojenský průmysl,“ doplnil. Podle Břízy dává smysl i to, že Česko nabídne radar až poté, co se situace v Hormuzském průlivu zklidní, protože hrozby související s íránským režimem v blízké době zřejmě nezmizí.
„Mise je čistě obranná,“ upozornil Šmíd
Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu iniciovali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd před jednáním avizoval, že se státy budou na schůzce snažit zařídit, aby „průlivem pluly lodě“ z krátkodobého i dlouhodobého horizontu.
„Je třeba zdůraznit, že mise je čistě obranná. Evropské země nehodlají podpořit Spojené státy v blokádě Hormuzského průlivu (...), ale jednají o tom, že by jednak pomohly průliv znovu otevřít, ale samozřejmě by hlavně poskytly další garance v případě, že by bylo dosaženo nějaké dohody,“ vysvětlil v pátek po poledni Šmíd, podle něhož už je jen to, že Francie a Británie konferenci uspořádaly a že se účastní lídři dalších zemí, jasnou snahou ukázat, že Evropa k řešení situace může přispět. „Bez ohledu na to, jak probíhají jednání mezi Spojenými státy a Íránem,“ dodal.
Hormuzský průliv, klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zkapalněného zemního plynu, od začátku března blokuje Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových jednání mezi Washingtonem a Teheránem v Pákistánu navíc začalo americké námořnictvo v pondělí blokovat přístup do íránských přístavů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátek odpoledne nicméně prohlásil, že po dobu příměří se Hormuzský průliv pro veškerou plavbu otevře. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Plavba průlivem bude vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu, dodal.
Obnova produkce plynu a ropy zabere podle agentury dva roky
Situaci s ropou a plynem ale nekomplikuje pouze dění kolem Hormuzského průlivu. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung (NZZ) sdělil, že obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. „V jednotlivých zemích se to bude lišit. V Iráku to například potrvá mnohem déle než v Saúdské Arábii,“ upozornil.
Birol také uvedl, že trh v současnosti podceňuje důsledky, které by přineslo dlouhodobější uzavření Hormuzského průlivu. Poznamenal, že do svých cílových destinací nyní dorazily náklady ropy a plynu, které se vydaly na cestu ještě před začátkem války, což zmírňuje nedostatek paliv, uvedla agentura Reuters.
„Ale v březnu se žádné nové tankery nenakládaly,“ upozornil šéf IEA. „Pokud se Hormuzský průliv neotevře, musíme se připravit na výrazně vyšší ceny energií,“ dodal.
