Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.
Plavba průlivem má vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu, uvedl Arakčí. Prezident USA Donald Trump za otevření vodní cesty poděkoval. Írán podle něj souhlasil s tím, že už průliv nikdy neuzavře. Ten již nebude využíván jako zbraň proti světu, prohlásil prezident na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu sdělil, že Teherán s pomocí Washingtonu odstranil nebo je v procesu odstraňování všech podmořských min.
Prezident také uvedl, že obdržel telefonát od NATO, v němž mu byla nabídnuta pomoc s otevřením Hormuzu. Trump Alianci podle Reuters řekl, ať se drží stranou. Právě neochota spojenců podílet se na odblokování strategického průlivu přitom prezidenta nedávno vedla k úvahám o možném vystoupení z NATO. Trump nyní prohlásil, že Aliance byla k ničemu, když ji potřeboval.
Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu zejména ropy a zkapalněného zemního plynu od začátku března blokoval Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových jednání mezi Washingtonem a Teheránem v Pákistánu navíc začalo americké námořnictvo v pondělí blokovat přístup do íránských přístavů, jejímž cílem je omezit íránské příjmy z prodeje ropy.
Mluvčí velitelství íránských sil Alí Abdolláhí ještě ve středu varoval, že v případě pokračující americké blokády íránské síly zablokují veškerou obchodní přepravu nejen v Perském zálivu a Ománském moři, ale také v Rudém moři.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v sobotu brzy ráno na platformě X uvedl, že pokud bude blokáda ze strany USA pokračovat, „Hormuzský průliv nezůstane otevřený“, píše AP.
„Americký prezident během jedné hodiny pronesl sedm tvrzení, z nichž všechna jsou lživá. (Američané) těmito lžemi válku nevyhráli a při jednáních jejich používáním rozhodně ničeho nedosáhnou. Pokud bude blokáda pokračovat, Hormuzský průliv otevřený nezůstane. Jeho proplutí bude probíhat na základě určené trasy a s povolením Íránu. O tom, zda je průliv otevřený, či uzavřený a jaké předpisy se na něj vztahují, rozhoduje situace na místě, nikoli sociální sítě,“ uvedl Ghálíbáf.
Americká blokáda trvá
Arakčí nyní oznámil otevření klíčové vodní cesty v reakci na příměří mezi Libanonem a Izraelem, jež začalo platit ve čtvrtek ve 23:00 SELČ na deset dnů. Ceny ropy začaly ihned prudce klesat. Trump ale později oznámil, že americká blokáda zůstane v platnosti do doby, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem.
Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velice rychlý, dodal Trump. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.
Teherán ale podle íránského činitele citovaného agenturou Fars pohrozil, že průliv opět uzavře, jelikož pokračování blokády považuje za porušení klidu zbraní.
Evropa plánuje neutrální misi
„Samozřejmě vítáme příměří a zprávu o znovuotevření průlivu, jde to správným směrem, ale musíme zůstat opatrní,“ reagoval na vývoj francouzský prezident Emmanuel Macron. Paříž i Londýn nadále podporují možnost vyslání neutrální mise, která by zajistila ochranu obchodních plavidel v oblasti Hormuzu. „Musí být dodrženo mezinárodní právo a svobodná plavba,“ zdůraznil Macron.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že státy, jež se konference zúčastnily, ukázaly jednotu. Průliv by měl být otevřen okamžitě bez jakéhokoli zpoplatnění. Plánovanou misi označil za defenzivní obranu a mírovou misi, která nastane až po příměří a povede k bezpečnosti obchodní plavby a odminování průlivu.
„Dosáhli jsme obrovského konsenzu. Musí dojít ke konci války. Všichni chceme, aby se situace na Blízkém východě vrátila k míru a stabilitě. Ceny energií musí co nejdříve klesnout,“ uvedl po jednání německý kancléř Friedrich Merz s tím, že konflikt dopadá na všechny.
Krok Teheránu ocenila i organizace OSN. „Vítám prohlášení Íránu, že Hormuzský průliv je zcela otevřen pro všechny obchodní lodě po zbytek příměří,“ napsal generální tajemník António Guterres. „Toto je krok správným směrem. Potřebujeme plné obnovení mezinárodních navigačních práv a svobod v Hormuzském průlivu respektovaných všemi,“ zdůraznil.
Někteří komentátoři ale mírní přehnaná očekávání. „Z Teheránu zní, že lodě nadále musí koordinovat svou plavbu s íránskými úřady, popřípadě s íránskými ozbrojenými silami. To je nová proměnná, která je mimořádně závažná. Znamenalo by to, že Írán stanovil novou rovnici, že tuto mezinárodní obchodní trasu kontroluje a případné uzavření této trasy v budoucnu může opět racionalizovat tím, že tak reaguje na nějakou agresi,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Odmítnutí poplatků
Hormuzským průlivem od začátku regionálního konfliktu proplouvaly jen omezené počty lodí a tankerů, které dostaly svolení íránských ozbrojených sil. Podle některých zpráv Teherán od plavidel vybíral poplatky za proplutí.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pátek zdůraznila, že jakýkoli systém placení za průchod představuje nebezpečný precedens pro globální námořní trasy. Írán podle ní musí opustit jakýkoli plán na výběr poplatků za tranzit.
Mluvčí pákistánské diplomacie Táhir Andrábí ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že Spojené státy a Írán jsou ochotny vést další rozhovory a že Pákistán udržuje komunikační kanály mezi oběma zeměmi otevřené.
Místo ani datum příštího kola jednání nebyly zatím určeny, dodal podle agentury Reuters. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf ve středu zahájil v rámci diplomatických snah o udržení příměří několikadenní zahraniční cestu, při které navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Turecko.
Podle serveru Axios Spojené státy a Írán jednají o třístránkovém plánu na ukončení války. Jedním z bodů, které obě strany probírají, je, že USA uvolní 20 miliard dolarů (411,5 miliardy korun) ze zmrazených íránských finančních prostředků výměnou za to, že se Teherán vzdá svých zásob obohaceného uranu, napsal Axios s odvoláním na dva americké úředníky a další dva zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů.
