Perský záliv

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

Evropská unie a USA budou vyvíjet tlak na země střední Asie a Blízkého východu kvůli vývozu zboží do Ruska. Ten prudce vzrostl poté, co Západ uvalil na Moskvu sankce za její invazi na Ukrajinu. Washington upozorňuje hlavně na Spojené arabské emiráty (SAE), které se staly jednou z hlavních destinací pro ruské společnosti opouštějící Evropu. Do země také míří na dovolenou tisíce Rusů.

Bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailisová, která čelí obvinění z korupce, zůstane nadále ve vazbě. Rozhodl o tom soud v Bruselu, který jí prodloužil vazbu o měsíc. Řecká politička je podezřelá v případu týkajícím se údajných úplatků ze strany Kataru pro evropské činitele, vinu ale popírá.

Policie v Bruselu v pátek provedla šestnáct razií v rámci vyšetřování podezření z praní špinavých peněz a korupce, do čehož má být zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Agentuře AP to řekla federální prokuratura, podle které byli zatčeni čtyři lidé. Večer belgický list Le Soir napsal, že další zadrženou v tomto případě je místopředsedkyně EP, Řekyně Eva Kailisová, a policie ji nyní vyslýchá.

Čínský prezident Si Ťin-pching je v Saúdské Arábii na návštěvě, která vyvrcholí arabsko-čínským summitem. Na Blízkém východě se Peking snaží zesílit svůj vliv. Ropná monarchie v posledních letech zase rozvolňuje své vazby na Spojené státy a hledá nové spojence. Země už po příletu čínského prezidenta na arabský poloostrov stačily podepsat několik strategických dohod, včetně memoranda s čínskou firmou Huawei, která má v Saúdské Arábii rozvíjet cloudové služby a budovat technologické komplexy, uvedla agentura Reuters.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

Papež František v sobotu na stadionu v hlavním městě Bahrajnu Manáma sloužil mši pro 30 tisíc lidí. V zemi, kde křesťané tvoří výraznou menšinu, hovořil během bohoslužby i k mnoha cizincům zejména z Jižní Asie, kteří v Perském zálivu pracují. Podle agentury AP kněží jeho kázání tlumočili do angličtiny a modlitby zazněly i v tamilštině, tagalštině či malajštině.

Papež František ve čtvrtek přicestoval na čtyřdenní návštěvu Bahrajnu, ostrovní monarchie v Perském zálivu. Země s více než jedním a půl milionem obyvatel je další z arabských států, které pontifik v průběhu let navštívil v rámci své snahy o zlepšení vztahů s islámským světem. Před cestou uvedl, že by měla být ve znamení dialogu. Nejisté zůstává, zda do něj bude zahrnuta i otázka marginalizované šíitské většiny.

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Války v Perském zálivu se před třiceti lety účastnilo zhruba dvě stě českých a slovenských vojáků. U mnohých z nich se po návratu objevily neobvyklé zdravotní problémy. Stát přitom odmítá, že se jedná o následek jejich nasazení. Příčinu takzvaného syndromu války v Zálivu se dosud objasnit nepodařilo. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.