Perský záliv strana 2 z 5

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

Francie si klade otázku, jak se postavit k dalším investicím z Kataru. Odpor veřejnosti i části politiků k bohaté zemi Perského zálivu roste i kvůli tomu, že financuje projekty spojené s radikálním islámem a potlačuje lidská práva. Pařížská radnice teď váhá třeba s prodejem slavného fotbalového stadionu.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

Papež František v sobotu na stadionu v hlavním městě Bahrajnu Manáma sloužil mši pro 30 tisíc lidí. V zemi, kde křesťané tvoří výraznou menšinu, hovořil během bohoslužby i k mnoha cizincům zejména z Jižní Asie, kteří v Perském zálivu pracují. Podle agentury AP kněží jeho kázání tlumočili do angličtiny a modlitby zazněly i v tamilštině, tagalštině či malajštině.

Papež František ve čtvrtek přicestoval na čtyřdenní návštěvu Bahrajnu, ostrovní monarchie v Perském zálivu. Země s více než jedním a půl milionem obyvatel je další z arabských států, které pontifik v průběhu let navštívil v rámci své snahy o zlepšení vztahů s islámským světem. Před cestou uvedl, že by měla být ve znamení dialogu. Nejisté zůstává, zda do něj bude zahrnuta i otázka marginalizované šíitské většiny.

Saúdská Arábie by chtěla vybudovat supermoderní město, jehož jádro mají tvořit dvě obří stavby dlouhé asi 170 kilometrů. Projekt pojmenovaný The Line (Linie) má tvořit základ města NEOM, které je součástí snahy korunního prince Muhammada bin Salmána o diverzifikaci ekonomiky státu Perského zálivu závislého na ropě. Projekt se ovšem průběžně mění, a není proto jasné, jestli a v jaké podobě nakonec vznikne.

Čtyřdenní cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ z minulého týdne měla posílit vliv Spojených států v tomto regionu, pro Bidena ale skončila bez jediného diplomatického úspěchu, což podle některých analytiků není překvapení. Tématy Bidenovy návštěvy v Izraeli a Saúdské Arábii byly zejména energetická a potravinová krize a role Izraele v regionu. A i když se americký prezident snažil apelovat i na dodržování lidských práv, dosáhl jen malých, pokud vůbec nějakých úspěchů, míní server The Times of Israel. Deník The Washington Post označil cestu za kontroverzní a Bidenovo setkání se saúdskoarabským korunním princem za „ostudné“.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

S hledáním nalezišť ropy a plynu by mohla pomoci metoda, kterou testuje tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu Akademie věd (AV). Vědci pro výzkum vyžívají družicová data, uvedl tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan v tiskové zprávě. Studii o metodě zveřejnil časopis International Journal of Oil, Gas and Coal Technology.

V Ankaře se po dlouhých deseti letech tváří v tvář setkali lídři regionálních rivalů – Turecka a Spojených arabských emirátů. Na veřejnosti se sice nejvíc mluví o miliardových investicích. Schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s korunním princem Abú Dhabí, šejkem Muhammadem bin Zájid Nahjánem, ale odráží širší změny v regionu.

Války v Perském zálivu se před třiceti lety účastnilo zhruba dvě stě českých a slovenských vojáků. U mnohých z nich se po návratu objevily neobvyklé zdravotní problémy. Stát přitom odmítá, že se jedná o následek jejich nasazení. Příčinu takzvaného syndromu války v Zálivu se dosud objasnit nepodařilo. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Americká armáda v posledních dnech bojů proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii v roce 2019 při náletu zabila desítky civilistů. Napsal to list The New York Times (NYT) a obvinil armádu ze zatajení faktů.

Těžkou ekonomickou krizí procházející Libanon čelí nově diplomatické roztržce se státy Perského zálivu. Saúdská Arábie a její spojenci buď stáhli velvyslance z Bejrútu, nebo vyhostili ty libanonské. Současně zakázali dovoz libanonského zboží. Vše kvůli libanonskému ministrovi, který kritizoval saúdskou vojenskou kampaň v Jemenu.

Omán zasáhl silný cyklon. Za den napršelo třikrát víc vody než za celý rok. Vyžádal si podle informací BBC několik lidských životů a způsobil značné škody.

V Kataru se v sobotu konají první volby do Poradní rady, která má v této konstituční monarchii funkci parlamentu a jejíž členy dosud vybíral katarský emír. Ten bude dál vybírat patnáct z 45 členů tohoto orgánu, informovala agentura AFP, podle níž jde o neobvyklou událost v oblasti Perského zálivu, která nicméně výrazně neovlivní absolutní moc vládnoucí dynastie v této zemi.

V Dubaji se návštěvníkům otevřely brány světové výstavy Expo 2020, která potrvá do konce března příštího roku. Na dvojnásobku rozlohy Monaka vystavuje skoro dvě stě zemí, z nichž šedesát včetně Česka postavilo vlastní pavilony. Mottem Expa je propojování myšlenek a vytváření budoucnosti. Výstava má tři podtémata –⁠ udržitelnost, mobilitu a příležitosti –⁠ přičemž každé má vlastní pavilon. Ten pro udržitelnost nese název Terra a v této oblasti se nachází i český pavilon zvaný Czech Spring, oznámila kancelář generálního komisaře české účasti v Dubaji.

Ekonomická situace v Libanonu se zhoršuje. Poté, co nová vláda zrušila subvence, se ceny benzinu ztrojnásobily. Hnutí Hizballáh proto začalo demonstrativně dovážet ropné produkty z Íránu. V zemi rostou ceny léků a základního zboží.

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.

Irák přichází ve velkém o starověké památky nevyčíslitelné hodnoty. Artefakty staré i více než pět tisíc let prodávají překupníci do zahraničí. Úřady tvrdí, že na ochranu archeologických nalezišť nemají dost zaměstnanců. Situaci nahrává i neřízená korupce v zemi.

Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.