Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.
„Našli jsme si místo v Dauhá, kde jsme mohli natáčet živě. Bylo to před kruhovým objezdem v turistické oblasti Kataru,“ popsal Tantholdt své každodenní přípravy na živý vstup. „Pár vteřin po zahájení vysílání dorazilo několik členů ostrahy. Moderátor pořadu se mě zeptal: ‚Tak co, Rasmusi, jak to vypadá v Kataru?‘ A v tu chvíli ke mně přistoupila ostraha. Namířili jsme na ně kameru, protože v novinařině máme přísloví: nepopisuj a ukaž to,“ prozradil reportér.
Zahraničním novinářům, kterých do země přicestovalo několik tisíc, přitom tamní úřady zaručily v jejich práci svobodu. Ovšem pouze za podmínek, že nebudou fotit nebo natáčet obytné budovy, soukromé podniky a průmyslové zóny. Právě v těchto místech se ale podle organizace Reportéři bez hranic nejčastěji porušují práva dělníků.
I přesto, že se dánský reportér v zakázané lokalitě nenacházel, začala mu ostraha vyhrožovat. „Řekli nám, že nemáme správná povolení a že máme přestat natáčet. Vyhrožovali nám, že pokud budeme pokračovat, zničí naši kameru,“ dodal Tantholdt.
Pravá tvář Kataru
Reportér si nicméně byl povoleními jistý, i přes upozornění proto v práci pokračoval. „Po půl hodině od zahájení živého vysílání přišel jejich nadřízený, podíval se na naše oprávnění a řekl: ‚Dobře, jsou dostatečná. Můžete natáčet,‘ “ doplnil Tantholdt. Reportér si nepříjemnost vysvětluje dvěma způsoby. Mohlo jít pouze o nedorozumění, ale možná taky o ukázku toho, jaké poměry v Kataru vládnou mimo fotbalové mistrovství.
Podle loňského zjištění britského deníku The Guardian zahynulo při stavbě stadionů, hotelů a další infrastruktury pro šampionát přes šest a půl tisíce dělníků. Oficiálně Katar přiznal úmrtí jen desítek z nich. „Čím více kostlivců ve skříni mají, tím hůř se v takovém prostředí novináři natáčí. Proto si myslím, že tento incident ukázal, že kostlivce ve skříni rozhodně mají,“ zhodnotil Tantholdt možný důvod, proč k události došlo.
Nešlo o ojedinělý incident
Incident dánského reportéra ale nebyl jediným konfliktem s médii, ke kterému od začátku šampionátu došlo. Během úterý napadl brazilského novináře Victora Pereira Katařan, a to kvůli vlajce jednoho z brazilských spolkových států; spletl si ji totiž s duhovým symbolem LGBTQ+.
Pereira se následně kvůli vlajce státu Pernambuco dostal do střetu i s policií, která mu zabavila telefon obsahující video s incidentem. Novinář byl poté donucený video smazat.
„Pokud pojedete do některého ze států Perského zálivu, bude pro vás těžké natáčet bez zvláštního povolení. Je třeba nahlásit, co přesně budete natáčet a kde to budete natáčet,“ dodal Tantholdt s tím, že novináři mají svou práci v regionu složitou. Svoboda tisku se podle stejnojmenného indexu Reportérů bez hranic v Kataru pohybuje na 119. místě ze 180 sledovaných států. V porovnání s přilehlými státy jde však o nejlépe hodnocený.
Speciální linka pro novináře
Ještě o den dříve zadrželi pracovníci ochranky amerického novináře Granta Wahla poté, co si na jeden ze zápasů oblékl duhové tričko. Wahl si tento LGBT+ symbol vzal jako projev solidarity. Homosexualita je v Kataru nezákonná, podle tamního práva ji lze trestat třemi roky vězení.
Jak samotný systém natáčení v hlavním městě emirátu Dauhá funguje, popsal pro Newsroom ČT24 taky šéfredaktor sportu Televizního studia Brno Petr Kubásek. „Natáčení v katarském Dauhá má velmi specifická pravidla. Máme na kameře zvláštní nálepku mistrovství světa. Bez té bychom vůbec nemohli fungovat. Vše zde probíhá několikastupňovou kontrolou,“ řekl Kubásek.
Novináři se podle něj nedostávají do problémů, pokud natáčejí na oficiálních místech přesně určených pro světový šampionát. „Cokoliv dalšího podléhá určité cenzuře. Jen pro představu, v ulicích Dauhá se pohybují tisíce policistů,“ doplňuje. Novináři jsou tak pod neustálým dohledem místní policie a bezpečnostní ostrahy.
Po řadě komplikací proto FIFA pro novináře vytvořila speciální linku. „FIFA poslala zprávu všem novinářům, kteří jsou oficiálně akreditovaní, že pro ně existuje telefonní linka. A pokud mají nějaké problémy, mohou zavolat na tuto linku a oni se pokusí to vyřešit. To ale bylo až po našem incidentu. Takže z toho nakonec možná vzešlo něco dobrého,“ upřesnil Rasmus Tantholdt.
Dánský novinář pak poukázal také na fotbalovou atmosféru ze strany tamních obyvatel. „Není zde žádná fotbalová kultura. Bylo to vidět už během úvodního zápasu. Vždyť Katařané po prvním poločase opustili stadion, protože zaostávali ve skóre. Pro Katařany to není o fotbale. Není to kvůli zájmu o sport,“ myslí si Tantholdt.
Situaci novinářů v Kataru se v neděli věnoval pořad Newsroom ČT24. Reportáž najdete v iVysílání.
