Téma Newsroom ČT24

Investigativní tým portálu Slidstvo.info za pomoci svědků a informací z ruských zdrojů zmapoval poslední měsíce života ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Ta zemřela v ruském zajetí, kde byla podle zjištění reportérů brutálně mučena. Svou zkušenost s ruskou vazbou v pořadu Newsroom ČT24 popsala novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová. Díky výměně zajatců mezi Moskvou a Západem se ale na rozdíl od Roščynové dostala na svobodu.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

Německé novinářky Isabell Beer a Isabel Ströh na sociální síti Telegram odhalily skupiny, v nichž si uživatelé dávali tipy na zneužívání žen a předávali si doporučení, jak nejlépe kombinovat sedativa, aby ženy omámili. Telegram se už v minulosti ukázal jako místo, kde se šíří nelegální obsah – od dětské pornografie až po verbování teroristů. Jak složité je pro novináře odkrýt takové skupiny a jak podobné kauzy proměňují samotnou sociální síť Telegram, rozebíral Newsroom ČT24.

V hlavním městě Gruzie, probíhají už několik týdnů masivní protivládní protesty. Demonstranti v ulicích se vymezují proti pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a odmítají i výsledky říjnových parlamentních voleb, které byly podle nich zfalšované. V sobotu navíc gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kritika Západu a kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Protesty zároveň odhalily další problém – časté útoky na novináře. Tématu se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Jednání teď už bývalého ředitele stanice OK TV Jana Hlocha popisují někteří lidé z její redakce jako ponižování, vystavení nadměrnému tlaku a v některých případech i nevhodné chování se sexuálním podtextem. Hloch naopak tvrdí, že se jedná o smyšlenou kauzu. Problémy v televizi nicméně vedly k tomu, že stanice přestala v polovině listopadu vysílat.

Žaloba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) kvůli přebalu nové knihy má za cíl vyvinout tlak na novináře, aby u něj spustil proces autocenzury, řekl České televizi šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Novinář v rozhovoru zdůraznil, že se zastrašit nenechá a bude pokračovat ve své práci.

Loni jako první žena v Česku komentovala hokejové utkání, za sebou pak má čerstvou zkušenost z domácího mistrovství světa v hokeji. Darina Vymětalíková, sportovní redaktorka, moderátorka a dnes už také komentátorka České televize, se přitom sportovní žurnalistice vůbec věnovat nechtěla. „Asi je to můj osud,“ říká v podcastu Background ČT24.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

„Miloš Zeman mě urážel skoro v každé odpovědi, bral jsem to jako poctu,“ vzpomíná na rozhovor s bývalým prezidentem Michael Rozsypal. Tehdy ještě jako moderátor Českého rozhlasu zpovídal také někdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten ale po šesti minutách z půlhodinového živě vysílaného pořadu odešel. „Studentům na tom ukazuji, že novinář prostě musí trvat na otázkách,“ říká v podcastu Background ČT24 dnes už moderátor na volné noze a tvůrce projektu Michaelův Mashup.

Politiku poslouchá i při vaření a uklízení, k volbám ale moderátorka Pavlína Wolfová nechodí. „Nechci zažít, že si proti mně někdo sedne a řekne, že jsem někoho volila, protože vidí, že jsem zklamaná,“ vysvětluje novinářka, která na CNN Prima News moderuje pořad 360°. Dříve pracovala také v České televizi a na Nově, kde uváděla talkshow Áčko. O své kariéře, politických debatách, ale třeba i o klíšťové encefalitidě mluví v podcastu Background ČT24.

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zatímco v katolické církvi se střetává více proudů, Katolický týdeník se podle své šéfredaktorky Kateřiny Koubové snaží držet zdravého středu. „Nenecháme se vléct emocemi. Víme, že rodiny jsou rozhádané, a myslíme na to, jak je stmelovat,“ říká v podcastu Background ČT24. Věřícím podle ní nestačí se pouze modlit, ale musí se snažit měnit věci k lepšímu. „Mám za to, že to nejde dělat bez informací,“ myslí si. Bývalá redaktorka MF Dnes se v rozhovoru vrací i k příchodu Andreje Babiše (ANO) na mediální trh.

Jako reportérka se Tereza Šídlová věnuje české diplomacii, pravidelně proto jezdí na zahraniční cesty. „Možná si lidé představují, že to je výlet, ale někdy to bývá opravdu náročné. Neberu to jako turismus,“ upozorňuje novinářka Seznam Zpráv, podle níž může být důležitější nasát atmosféru mezinárodního jednání než čekat na vyjádření politiků. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč jsou novinářky vracející se po mateřské přínosem.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Pokud téma nikoho nezajímá, zpracuj ho jinak. Úkolem kulturní publicistiky je dělat věci atraktivní, relevantní a přitažlivé, říká novinář a spisovatel Petr Vizina. Umění podle něj není svět, který musíte pochopit – je to svět zážitků. Není jen pro bohaté lidi a lidi z města, vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

V ekonomice můžete psát, o čem chcete, ať už jsou to příběhy firem, kauzy, nebo lifestyle, všude jsou peníze, říká šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. To je důvod, proč ekonomiku považuje za královskou disciplínu žurnalistiky. Jak důležitý je podle něj vztah mezi byznysem a ekologií? I o tom mluví host podcastu Background ČT24.

Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, nejlepší je, když dokáže diváka strhnout, myslí si moderátor České televize Tomáš Šponar. Na přelomu století byl zpravodajem na Slovensku, reportoval také z inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy. „Moje nejoblíbenější role je dramaturg a editor,“ říká ale Šponar, který pracoval i pro cestovatelský pořad Objektiv a aktuálně moderuje Horizont. Byl hostem v podcastu Background ČT24.

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě. Cena týdeníku bude od příštího týdne vyšší.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

Co se přesně stalo u nemocnice v Gaze? Média po celém světě tento týden řešila, zda raketa, která tam dopadla, byla izraelská, nebo palestinská. Jakému zdroji mají novináři věřit, když kromě opravdové války vypukla i ta informační? A jaké metody při vyhodnocování informací využívá armáda? V pořadu Newsroom ČT24 odpovídal velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka.

Politici jako Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD) přestali média potřebovat, myslí si spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Oba lídři opozičních stran si totiž podle ní ke komunikaci s voliči vystačí se sociálními sítěmi. Tím se ale podle ní mění i vztah médií a politiků. Editorka Seznam Zpráv přiznává ale chyby i přímo u novinářů. „Byli jsme hodně posedlí Andrejem Babišem, i když to bylo logické, protože byl u moci,“ říká s tím, že kvůli tomu otupěla citlivost čtenářů ke kauzám politiků. V podcastu Background ČT24 mluví i o výhrůžkách novinářkám nebo o úspěchu podcastu Vlevo dole.

„Nejtěžší součástí práce je balancovat se svým životem už nejenom na sociálních sítích, ale ve veřejném prostoru,“ říká moderátor a autor podcastu Čestmír Strakatý. S vlnou negativních reakcí se musel vyrovnat třeba po nedávném rozhovoru s Jaroslavem Duškem. Za svou prací si ale stojí. Vedle kritiky za rozhovor podle svých slov sklidil i poděkování. Donedávna tvář Prostoru X, dnes už moderátor na volné noze, se v podcastu Background ČT24 zamýšlí mimo jiné nad tím, jak velký tým je pro tvorbu podcastu potřeba, a zda by si vystačil i sám.