Na Cimického jsme neměli nabito, k volbám nechodím, říká moderátorka Wolfová

Politiku poslouchá i při vaření a uklízení, k volbám ale moderátorka Pavlína Wolfová nechodí. „Nechci zažít, že si proti mně někdo sedne a řekne, že jsem někoho volila, protože vidí, že jsem zklamaná,“ vysvětluje novinářka, která na CNN Prima News moderuje pořad 360°. Dříve pracovala také v České televizi a na Nově, kde uváděla talkshow Áčko. O své kariéře, politických debatách, ale třeba i o klíšťové encefalitidě mluví v podcastu Background ČT24.

Dcera zpěváka Petra Spáleného a herečky Pavlíny Filipovské zvažovala po maturitě mimo jiné studium práv a sociologie, na níž ji lákala čísla i popis společnosti. „Po první zkoušce z kombinatoriky ale bylo jasné, že to nedám,“ ohlíží se s tím, že nakonec vystudovala žurnalistiku, o vědě si ale dosud ráda čte. Pracovat začala v roce 1991 v Lidových novinách, ještě před rozdělením federace pak nastoupila na stáž do Československé televize.

Už v České televizi Wolfová pokrývala dění u nových sousedů na Slovensku. „Asi tam nikdo nechtěl jet, já jsem ale chtěla kamkoliv,“ vzpomíná na začátky svého profesního života v zemi, kde se později taky provdala za novináře Karola Wolfa. Dodnes je v kontaktu s tamějšími žurnalisty.

„Ti Robertu Ficovi netleskají a ani já mu netleskám. Na druhou stranu tam proběhly volby a netroufám si to hodnotit,“ odpovídá a vyjmenovává některé zážitky z éry Vladimíra Mečiara. „Unášely se děti prezidentů, viděla jsem kočku přitlučenou na dveře, někteří novináři našli ve schránkách zlomenou tužku. Bylo to rychlejší a divočejší, dnešní Slovensko je trochu jinde,“ myslí si Wolfová.

„Na Cimického jsme neměli nabito“

V roce 1996 přešla Pavlína Wolfová na Novu, kde nejdříve pracovala jako reportérka investigativního pořadu Na vlastní oči. Právě pro něj natáčela i o stížnostech některých pacientek na psychiatra Jana Cimického, který v současné době čelí obžalobě ze znásilnění a vydírání pacientek.

„Vybavili jsme redaktorky skrytou kamerou, ale to, co přinesly, nebylo prokazatelné. Dneska by se k tomu přistupovalo jinak, ale tehdejší atmosféra byla jiná. Neměli jsme to doložené, neměli jsme jako novináři nabito,“ shrnuje, proč z reportáží sešlo.

O rok později začala Wolfová na Nově spolumoderovat talkshow Áčko, ve kterém za přítomnosti publika zpovídala zajímavé hosty. „Na začátku jsem byla jediná novinářka, což byl handicap, protože Vladimír Železný říkal, že to nemá být novinařina, ale zábava. Navíc chtěli hezké mladé lidi, kteří budou zábavní. Měli tři a nemohli sehnat čtvrtého. Nakonec oslovili mě,“ vysvětluje a vybavuje si svoji první moderaci Áčka.

„Vysílala jsem tři dny poté, co mi umřela babička Matylda, která pro mě byla celoživotním vzorem. První vysílání si vůbec nepamatuju, ale hodně mi pomohli lidé z televize. Zpětným pohledem obdivuju, že mě nevyměnili,“ říká a potvrzuje, že svůj první živý přenos vysílala ze stejného studia, ve kterém její dědeček František Filipovský v roce 1953 zahájil vysílání Československé televize. „Říkali mi to, když jsem tam přišla, takže asi jsem televizní člověk,“ usmívá se.

Úspěch měří kritikou z obou stran

Poslední čtyři roky Wolfová moderuje na CNN Prima News pořad 360° a podrobně se tak věnuje politice. „Strašně mě baví. Dokonce jsem takový fanoušek, že když zasedá sněmovna, tak si ucpu hlavu sluchátky a poslouchám tiskovky, ještě si u toho uvařím oběd nebo uklízím. Večer ve studiu pak přesně vím, co kdo říkal. Politici se mi kvůli tomu smějí,“ říká s tím, že je zajímavé sledovat, jak si někteří politici před debatou tykají, ale během ní si nedají nic zadarmo. „Je to hra, která se jmenuje demokracie, a jsem nadšená, že to vidím zblízka.“

K volbám přitom moderátorka nechodí. „Nechci zažít, že si proti mně někdo sedne a řekne, že jsem někoho volila, protože vidí, že jsem zklamaná. Myslím si, že to je správný přístup,“ tvrdí Wolfová. „Osobní názor mám, každý má osobní názor. Naším úkolem ale je, abychom to, co si přejeme, nepromítali do naší práce. Úspěch měřím tím, že dostanu vynadáno z obou stran,“ dodává spoluautorka podcastu Padouch, nebo hrdina.

Těžkou životní etapou si moderátorka se zkušenostmi z Radiožurnálu a Frekvence 1 prošla v roce 2016, kdy v nemocnici několik měsíců bojovala s klíšťovou encefalitidou. „Najednou vám začne mizet život, jeho kvalita je nula. Měla jsem obrovské pocity deprese, bylo to vážně těžké pro mě, moje okolí i moje malé děti,“ popisuje novinářka boj s těžkou nemocí. „Měla jsem obrovskou kliku, protože jsem nepociťovala žádné následky, ale od té doby se dívám na zdraví a kvalitu života úplně jinýma očima.“

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve středu 21. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
před 13 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 21 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události pondělí 19. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 19. ledna 2026.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události neděle 18. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 18. ledna 2026.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události soboty 17. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 17. ledna 2026.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

SOUHRN: Zásadní události pátku 16. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 16. ledna 2026.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...