Background ČT24

Zpravodajství z Evropské unie je z drtivé většiny odrazem politického dění. Když o tom nemluví politici, neobjeví se to ani v médiích, říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Pět let působil jako zpravodaj v Bruselu a byl tam už během prvního předsednictví Česka. I dnes podle něj někteří čeští novináři stále ještě občas přebírají neověřené zprávy o EU, třeba ze zahraničního bulváru. „Je to na čtyřku nebo tři mínus, ale bývalo to na čtyři mínus,“ známkuje Houska v podcastu Background ČT24 česká média za informování o EU.

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zatímco v katolické církvi se střetává více proudů, Katolický týdeník se podle své šéfredaktorky Kateřiny Koubové snaží držet zdravého středu. „Nenecháme se vléct emocemi. Víme, že rodiny jsou rozhádané, a myslíme na to, jak je stmelovat,“ říká v podcastu Background ČT24. Věřícím podle ní nestačí se pouze modlit, ale musí se snažit měnit věci k lepšímu. „Mám za to, že to nejde dělat bez informací,“ myslí si. Bývalá redaktorka MF Dnes se v rozhovoru vrací i k příchodu Andreje Babiše (ANO) na mediální trh.

Když na začátku října zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na izraelské vojenské i civilní cíle, komentátora Jana Fingerlanda vyděsil rozměr útoku i jeho vlastní špatný odhad. „Nemyslel jsem si, že se to může stát,“ říká v podcastu Background ČT24. „V současné době jsou západní média ve vleku narativu, že je tady válka, kterou je potřeba za každou cenu zastavit. Ale z hlediska vývoje je někdy válku potřeba dobojovat,“ myslí si čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky.

Jako reportérka se Tereza Šídlová věnuje české diplomacii, pravidelně proto jezdí na zahraniční cesty. „Možná si lidé představují, že to je výlet, ale někdy to bývá opravdu náročné. Neberu to jako turismus,“ upozorňuje novinářka Seznam Zpráv, podle níž může být důležitější nasát atmosféru mezinárodního jednání než čekat na vyjádření politiků. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč jsou novinářky vracející se po mateřské přínosem.

„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“

„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.

Před třiceti lety moderoval Zbyněk Merunka vůbec první Televizní noviny na začínající stanici Nova. Měšťanská beseda, odkud tehdy televize vysílala, se zrovna rekonstruovala. „Někdo na řemeslníky zakřičel: Teď půl hodiny ticho, budeme vysílat,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Merunka. V redakci panovala až nezdravá nervozita. Bez trémy to ale podle Merunky nejde nikdy. Provázela ho celou kariéru, a nevymizela ani poté, co ho sledovaly miliony diváků.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

„Mám pocit, že si společnost neváží práce novinářů. Jejich společenská odpovědnost přitom není menší než odpovědnost advokátů nebo doktorů,“ říká moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba. I když se označuje za velkého kritika žurnalistické práce, tak by podle něj měla být lépe zaplacená. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč nemá rád hádavá interview a co mu vadí na rozhovorech s některými politiky.

Pokud téma nikoho nezajímá, zpracuj ho jinak. Úkolem kulturní publicistiky je dělat věci atraktivní, relevantní a přitažlivé, říká novinář a spisovatel Petr Vizina. Umění podle něj není svět, který musíte pochopit – je to svět zážitků. Není jen pro bohaté lidi a lidi z města, vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

V ekonomice můžete psát, o čem chcete, ať už jsou to příběhy firem, kauzy, nebo lifestyle, všude jsou peníze, říká šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. To je důvod, proč ekonomiku považuje za královskou disciplínu žurnalistiky. Jak důležitý je podle něj vztah mezi byznysem a ekologií? I o tom mluví host podcastu Background ČT24.

Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, nejlepší je, když dokáže diváka strhnout, myslí si moderátor České televize Tomáš Šponar. Na přelomu století byl zpravodajem na Slovensku, reportoval také z inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy. „Moje nejoblíbenější role je dramaturg a editor,“ říká ale Šponar, který pracoval i pro cestovatelský pořad Objektiv a aktuálně moderuje Horizont. Byl hostem v podcastu Background ČT24.

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.

Společně s reportérkou Darjou Stomatovou zůstali jako poslední zahraniční štáb v Ruskem ostřelovaném Charkově. Z Ukrajiny tehdy za CNN Prima News reportovali do celého světa. Nebyla to první zkušenost s válkou, kterou kameraman Ján Schürger zažil. Ačkoliv ho natáčení v zemích zmítaných násilím velkou část kariéry živí, je Schürger proti válce. Válečná reportáž vám vezme kus duše. Čím častěji do těch zemí jezdíte, tím to bude horší, nakonec se z vás stane cynik, vysvětluje kameraman v podcastu Background ČT24.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.