Background ČT24 strana 3 z 5

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.

Můj úkol není poučovat politiky, jak to mají dělat, ale říct lidem, co pro ně dělají, říká reportér domácí redakce České televize Petr Vašek. Novináři se podle něj musí ke všem politikům chovat s respektem. „To, že jsou mezi nimi animozity, je jejich věc,“ upozorňuje vystudovaný politolog, který platí za experta na státní rozpočet. „Kdybych ho neznal lépe než většina poslanců, tak by asi bylo něco špatně,“ podotýká Vašek. V podcastu Background ČT24 mluví i o tom, kteří politici mu nabízeli práci.

Několik let pracoval jako osobní fotograf prezidenta Václava Havla. Že ho lidé spojují hlavně se snímky prvního českého prezidenta, Tomkimu Němcovi v minulosti vadilo, zpětně to ale vnímá tak, že se nic lepšího nemohlo stát. „Jsem fatalista,“ myslí si o sobě fotograf, kterého fascinují obyčejní lidé. „Přitahuje mě běžný život a naše role v něm,“ vysvětluje. V podcastu Background ČT24 mluví o svém dětství v Egyptě i o české fotografické scéně.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Vulgarita, agresivita a zkratkovitost. To se podle novináře, moderátora a vysokoškolského učitele Václava Moravce stává součástí veřejného prostoru. „Hůř rozlišujeme diskuzi v hospodě a ve veřejném světě,“ říká v podcastu Background ČT24. Jako hlavního viníka vidí sociální sítě. Sám na nich prý není příliš aktivní.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Jako lídr se prý narodila a v jednom z rozhovorů kdysi přiznala, že šéfovala už dětem ve školce. Vedení se ale dá naučit jen do jisté míry, říká předsedkyně představenstva vydavatelského domu Czech News Center (CNC) Libuše Šmuclerová. V devadesátých letech byla na Nově nadřízenou Radka Johna nebo Josefa Klímy, v mediálním domě CNC zodpovídá za šedesátku titulů. Důležitější než prosazovat vlastní názor podle Šmuclerové ale je, aby ji podřízení pochopili, „pak už se povedou sami“. Proč se novinařina neobejde bez psychologie a sociologie? A jaké byly začátky na Nově? I to prozradila v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Radovan Krejčíř s ním vtipkoval, že ho nechá projet v kufru auta. „Myslím, že ty výhružky nemyslel vážně,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Jiří Hynek na pobyt v Jihoafrické republice, kde sledoval soudní proces s jedním z nejznámějších českých zločinců. Za svou kariéru pokrýval reportér domácího zpravodajství České televize i další dění v českém podsvětí a také významné soudní kauzy. Nejnověji třeba soud v případě dotace pro Čapí hnízdo.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

V osvobozených ukrajinských městech zůstávají po ruské armádě tanky i další vojenská technika. Mnohdy ještě funkční. „To je důsledek korupce, která je v Rusku všudypřítomná,“ vysvětluje zahraniční reportér Jan Moláček. V Rusku působil jako zpravodaj v polovině nultých let. „Ve srovnání s tím, co se tam děje posledního půl roku, to tehdy byla v uvozovkách svobodná země,“ říká v podcastu Background ČT24 novinář, který nyní píše pro Deník N.

„Klasickou chybou západního novináře, který působí v Rusku, je to, že si do něj promítá příliš evropských zkušeností. Je to svět sám o sobě, lidé žijí jinak,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Rusku a Polsku Josef Pazderka. S Ruskem má bohaté zkušenosti, ať už jako humanitární pracovník, nebo jako novinář. Posledních šest let pracoval v redakci Aktuálně.cz, kde ale na konci srpna skončil na pozici šéfredaktora. O své budoucnosti i o rozhovoru s nedávno zesnulým Michailem Gorbačovem mluví v podcastu Background ČT24.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová razí heslo, že napsat se dá všechno. „Musí se ale vědět jak,“ říká. Za svou dlouhou kariéru se musela naučit i to, jak psát o burze, navíc v němčině. K novinařině poprvé přičichla už v roce 1968, když ji její budoucí manžel poprosil, aby k jeho fotografiím psala texty. Skoro třicet let pracovala v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Spoluzaložila Institut regionální žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Nyní byla hostem podcastu Background ČT24.

„Podcasty jsou zajímavý fenomén, který ukázal věci, o kterých jsme netušili, že budou fungovat. Dobrý podcast je, jako když sedíte v hospodě s dvěma zajímavými lidmi a nemusíte mluvit,“ říká novinář Miloš Čermák. Sám připravuje dva podcasty, kromě toho píše komentáře a posledních osm let se věnuje i stand-up komedii. „Odměnou je, když se lidé smějí. To je potvrzení, že to děláte dobře,“ vysvětluje v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

„Dlouhodobý ruský zájem je budovat v zahraničí silnou podnikatelskou základnu,“ napsal v roce 2015 web HlídacíPes.org. Autorem textu byl jeho šéfredaktor Robert Břešťan a s odstupem let uvádí, že tehdy sice byli trochu za exoty, ale jejich upozorňování na ruskou vlivovou síť se v současnosti jeví jako případné. Břešťan sám se v novinářské branži pohybuje už 25 let, v minulosti pracoval v české redakci BBC a také v Českém rozhlase na stanici Rádio Česko. V novém díle podcastu Background ČT24 přiznává, že ho víc baví psaní, i to, že mu nejspíš nikdy nedojdou nápady na nová témata.

Pro výkonného ředitele ČT24 Petra Mrzenu nejsou čísla sledovanosti na prvním místě. „Když se děje něco pro naše životy opravdu podstatného, tak se diváci dívají na Českou televizi,“ říká. Než se vypracoval na pozici šéfa zpravodajství, nosil kolegům kazety do střižny a bral jakákoliv volná témata pro zpracování televizních reportáží. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později příležitost naskytne,“ míní. V nejnovějším díle podcastu Background se šéf ČT24 rozpovídal o tom, jak se mu podařilo udělat rozhovor s Fidelem Castrem, i jak zásadní jsou pro budoucnost České televize očekávání jednotlivých generací diváků.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Bavilo ho psát, chtěl být spisovatel a novinařina měla být jen mezikrok. Tak si svoji kariéru na jejím začátku představoval současný šéf zahraniční redakce ČT a moderátor Událostí Michal Kubal. Nakonec se z mezistanice stala konečná a on u novinařiny zůstal. „Jsem za to strašně rád,“ říká dnes. Projel země s válečnými konflikty, působil ale také jako zpravodaj ze Spojených států. V nejnovějším díle podcastu Background ČT24 odhaluje například i to, co stojí za skvělou televizní reportáží.

Česko nám často nastavuje zrcadlo. V mnohém se Slováci inspirují, protože když Češi něco vyvedou, tak vědí, že oni to vyvést nemusí, říká zahraniční zpravodajka slovenské RTVS v Praze Katarína Vítková. Od roku 2015 informuje slovenské diváky o dění v Česku, ještě déle tu žije. Dříve pracovala jako investigativní novinářka a kvůli své práci čelila pronásledování. O své práci i o tom, jak jí při živém vstupu pomohl moderátor ČT Jakub Železný, mluví v podcastu Background ČT24.

Jedním z úkolů zahraničního zpravodaje je vybírat zprávy, které budou zajímat domácí publikum. Co se sousedního Polska týče, Čechy nejvíc zajímá srovnání, říká zahraniční redaktor Českého rozhlasu Pavel Novák v nejnovějším díle podcastu Background ČT24. „Baví je zprávy o tom, co se v Polsku nepodařilo, v čem jsou horší než my, co máme stejně.“ Z Polska reportoval celkem čtyři roky. Za svou dvacetiletou kariéru cestoval Novák po Africe, Asii i Jižní Americe, působil také jako zpravodaj v Bruselu. A věnoval se aktuálně také Ukrajině.

Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.

Denně vyprodukuje kolem pěti set zpráv. Přesto by jen málokdo dokázal vyjmenovat novináře, kteří za nimi stojí. Agentura ČTK je specifický organismus, z novináře se tu hvězda nestane, říká její šéfredaktorka Radka Marková. V „Četce“ pracuje už 25 let. Pokrývala dění v armádě, několik let působila jako zahraniční zpravodajka a vyzkoušela si i sportovní novinařinu. V nejnovějším díle podcastu Background ČT24 Marková odhaluje, kdo jsou četkaři, co to znamená, když v redakci „bílí“ a „válcují“, i kdo byl Jára Cimrman ČTK.

Politici se často tváří vážně, ve skutečnosti ale bývají jiní, říká redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček. Vnímá je jako partnery, kteří mají každý jinou úlohu. Musíme je kontrolovat a být na ně přísní, vysvětluje. Psát začal na rodném Slovácku, postupně se ale dostal do Prahy, kde zpovídá premiéry, ministry i prezidentské kandidáty. O začátku své kariéry i o tom, proč politici často straší, mluví v podcastu Background ČT24.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.