Background ČT24 strana 3 z 5

„S rasismem jsem se setkal, ale vždy to byli jedinci. Česká společnost není rasistická,“ říká reportér ČT Richard Samko. Bez „gadžů“ – lidí jiného než romského původu – se podle něj situace Romů nezlepší. „Pokud společnost nedá člověku možnost prokázat, co v něm je, a ten člověk si to neuvědomí, tak to nikdy nemůže fungovat,“ dodává. V podcastu Background ČT24 popisuje jak situaci romské menšiny, tak třeba to, při kterém natáčení měl největší strach.

Jiří Kulich vytřepal z bambule další gólovou ránu! Touhle hláškou doplnil šéfkomentátor České televize Robert Záruba vítězný gól Česka v letošním semifinále hokejového mistrovství světa juniorů. Během své třicetileté kariéry za mikrofonem na komentátorském stanovišti přišel s celou řadou památných hlášek, z nichž některé již zlidověly. K téhle konkrétní ho inspirovala návštěva hračkářství s dcerou. „Zrodí se to v okamžiku“, říká Záruba v podcastu Background ČT24.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Mám obavu, abychom vůči ruské invazi na Ukrajinu neotupěli. Zuří tam už od roku 2014, ale přestali jsme ji jako válku vnímat, myslí si hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. Svoji obavu odvozuje z dění, které provázelo válku v bývalé Jugoslávii, kterou v 90. letech pokrýval jako začínající novinář. Kvůli reportážím mu zakázali vstup do Srbska. Na kontě má i jeden zvláštní rozhovor: jako pravděpodobně poslední zahraniční novinář ho pořídil s polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který zahynul při letecké havárii u Smolenska. O rozhovorech s evropskými státníky i o polských médiích mluví v podcastu Background ČT24.

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.

Můj úkol není poučovat politiky, jak to mají dělat, ale říct lidem, co pro ně dělají, říká reportér domácí redakce České televize Petr Vašek. Novináři se podle něj musí ke všem politikům chovat s respektem. „To, že jsou mezi nimi animozity, je jejich věc,“ upozorňuje vystudovaný politolog, který platí za experta na státní rozpočet. „Kdybych ho neznal lépe než většina poslanců, tak by asi bylo něco špatně,“ podotýká Vašek. V podcastu Background ČT24 mluví i o tom, kteří politici mu nabízeli práci.

Několik let pracoval jako osobní fotograf prezidenta Václava Havla. Že ho lidé spojují hlavně se snímky prvního českého prezidenta, Tomkimu Němcovi v minulosti vadilo, zpětně to ale vnímá tak, že se nic lepšího nemohlo stát. „Jsem fatalista,“ myslí si o sobě fotograf, kterého fascinují obyčejní lidé. „Přitahuje mě běžný život a naše role v něm,“ vysvětluje. V podcastu Background ČT24 mluví o svém dětství v Egyptě i o české fotografické scéně.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Vulgarita, agresivita a zkratkovitost. To se podle novináře, moderátora a vysokoškolského učitele Václava Moravce stává součástí veřejného prostoru. „Hůř rozlišujeme diskuzi v hospodě a ve veřejném světě,“ říká v podcastu Background ČT24. Jako hlavního viníka vidí sociální sítě. Sám na nich prý není příliš aktivní.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Jako lídr se prý narodila a v jednom z rozhovorů kdysi přiznala, že šéfovala už dětem ve školce. Vedení se ale dá naučit jen do jisté míry, říká předsedkyně představenstva vydavatelského domu Czech News Center (CNC) Libuše Šmuclerová. V devadesátých letech byla na Nově nadřízenou Radka Johna nebo Josefa Klímy, v mediálním domě CNC zodpovídá za šedesátku titulů. Důležitější než prosazovat vlastní názor podle Šmuclerové ale je, aby ji podřízení pochopili, „pak už se povedou sami“. Proč se novinařina neobejde bez psychologie a sociologie? A jaké byly začátky na Nově? I to prozradila v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Radovan Krejčíř s ním vtipkoval, že ho nechá projet v kufru auta. „Myslím, že ty výhružky nemyslel vážně,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Jiří Hynek na pobyt v Jihoafrické republice, kde sledoval soudní proces s jedním z nejznámějších českých zločinců. Za svou kariéru pokrýval reportér domácího zpravodajství České televize i další dění v českém podsvětí a také významné soudní kauzy. Nejnověji třeba soud v případě dotace pro Čapí hnízdo.

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

V osvobozených ukrajinských městech zůstávají po ruské armádě tanky i další vojenská technika. Mnohdy ještě funkční. „To je důsledek korupce, která je v Rusku všudypřítomná,“ vysvětluje zahraniční reportér Jan Moláček. V Rusku působil jako zpravodaj v polovině nultých let. „Ve srovnání s tím, co se tam děje posledního půl roku, to tehdy byla v uvozovkách svobodná země,“ říká v podcastu Background ČT24 novinář, který nyní píše pro Deník N.

„Klasickou chybou západního novináře, který působí v Rusku, je to, že si do něj promítá příliš evropských zkušeností. Je to svět sám o sobě, lidé žijí jinak,“ říká bývalý zpravodaj ČT v Rusku a Polsku Josef Pazderka. S Ruskem má bohaté zkušenosti, ať už jako humanitární pracovník, nebo jako novinář. Posledních šest let pracoval v redakci Aktuálně.cz, kde ale na konci srpna skončil na pozici šéfredaktora. O své budoucnosti i o rozhovoru s nedávno zesnulým Michailem Gorbačovem mluví v podcastu Background ČT24.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová razí heslo, že napsat se dá všechno. „Musí se ale vědět jak,“ říká. Za svou dlouhou kariéru se musela naučit i to, jak psát o burze, navíc v němčině. K novinařině poprvé přičichla už v roce 1968, když ji její budoucí manžel poprosil, aby k jeho fotografiím psala texty. Skoro třicet let pracovala v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Spoluzaložila Institut regionální žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Nyní byla hostem podcastu Background ČT24.

„Podcasty jsou zajímavý fenomén, který ukázal věci, o kterých jsme netušili, že budou fungovat. Dobrý podcast je, jako když sedíte v hospodě s dvěma zajímavými lidmi a nemusíte mluvit,“ říká novinář Miloš Čermák. Sám připravuje dva podcasty, kromě toho píše komentáře a posledních osm let se věnuje i stand-up komedii. „Odměnou je, když se lidé smějí. To je potvrzení, že to děláte dobře,“ vysvětluje v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

„Dlouhodobý ruský zájem je budovat v zahraničí silnou podnikatelskou základnu,“ napsal v roce 2015 web HlídacíPes.org. Autorem textu byl jeho šéfredaktor Robert Břešťan a s odstupem let uvádí, že tehdy sice byli trochu za exoty, ale jejich upozorňování na ruskou vlivovou síť se v současnosti jeví jako případné. Břešťan sám se v novinářské branži pohybuje už 25 let, v minulosti pracoval v české redakci BBC a také v Českém rozhlase na stanici Rádio Česko. V novém díle podcastu Background ČT24 přiznává, že ho víc baví psaní, i to, že mu nejspíš nikdy nedojdou nápady na nová témata.

Pro výkonného ředitele ČT24 Petra Mrzenu nejsou čísla sledovanosti na prvním místě. „Když se děje něco pro naše životy opravdu podstatného, tak se diváci dívají na Českou televizi,“ říká. Než se vypracoval na pozici šéfa zpravodajství, nosil kolegům kazety do střižny a bral jakákoliv volná témata pro zpracování televizních reportáží. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později příležitost naskytne,“ míní. V nejnovějším díle podcastu Background se šéf ČT24 rozpovídal o tom, jak se mu podařilo udělat rozhovor s Fidelem Castrem, i jak zásadní jsou pro budoucnost České televize očekávání jednotlivých generací diváků.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Bavilo ho psát, chtěl být spisovatel a novinařina měla být jen mezikrok. Tak si svoji kariéru na jejím začátku představoval současný šéf zahraniční redakce ČT a moderátor Událostí Michal Kubal. Nakonec se z mezistanice stala konečná a on u novinařiny zůstal. „Jsem za to strašně rád,“ říká dnes. Projel země s válečnými konflikty, působil ale také jako zpravodaj ze Spojených států. V nejnovějším díle podcastu Background ČT24 odhaluje například i to, co stojí za skvělou televizní reportáží.

Česko nám často nastavuje zrcadlo. V mnohém se Slováci inspirují, protože když Češi něco vyvedou, tak vědí, že oni to vyvést nemusí, říká zahraniční zpravodajka slovenské RTVS v Praze Katarína Vítková. Od roku 2015 informuje slovenské diváky o dění v Česku, ještě déle tu žije. Dříve pracovala jako investigativní novinářka a kvůli své práci čelila pronásledování. O své práci i o tom, jak jí při živém vstupu pomohl moderátor ČT Jakub Železný, mluví v podcastu Background ČT24.