Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.
Při natáčení o Aeronetu jsme vyzkoušeli všechny způsoby investigativní práce, vzpomíná Snopová z Reportérů ČT
Aneta Snopová aktuálně působí už ve třetí televizi, svoji novinářskou kariéru ale začala v Karlovarském deníku. K práci v něm se dostala v reakci na inzerát hledající sportovního reportéra. „Šéfredaktor mi položil základní otázky, jestli znám fotbal a hokej. Odpověděla jsem, že neznám, ale že se to naučím. To ho zřejmě tak překvapilo, že mi tu práci nakonec dal,“ usmívá se s tím, že jí nabídl pozici eléva v domácí redakci, kde pokrývala různá témata od sázení stromků po průmysl.
Za náhodu označuje Snopová i příchod do televize Nova, která zahájila vysílání v únoru 1994. Mladá novinářka tehdy hledala práci v Praze, kde dálkově studovala tanec. „Byl pátek a já jsem se autobusem vracela do Varů. Ten mi ujel, a protože pršelo, tak jsem se šla schovat do baru. Tam mě ale obtěžoval nějaký podnapilý starší pán, a proto jsem odešla. A jak jsem tak chodila v dešti, tak jsem uviděla ceduli TV Nova,“ popisuje.
V budově tehdy začínající televize potkala šéfa vzdělávání, přes kterého práci nakonec našla. „Začínala jsem na projektu, který se jmenoval Toulavá vzducholoď. Idea pořadu byla taková, že dramaturg vymyslí námět a já budu moderovat seshora z vzducholodě, která poletí tam, kam si dramaturg přeje,“ směje se Snopová a dodává, že vzducholoď si létala úplně jinak, než měla. „Bylo to ale zábavné. Byli jsme malý tým a potkávali jsme se ve čtyři ráno na louce, kde jsme ji nafukovali.“
Televize Z1 byla její srdeční záležitost
Na Nově působila i v pořadech Občanské judo nebo Na vlastní oči. V televizi s ní tehdy pracovali hlavně mladí novináři, na které ráda vzpomíná. „Televize samozřejmě přitahuje lidi, kteří mají větší ego a jsou zaměření sami na sebe. Takoví se tam taky našli, ale ve zpravodajství byla neuvěřitelná parta,“ odpovídá.
Právě do zpravodajství Snopová později přešla – nejprve točila o zdravotnických tématech, po nějaké době se jako politická reportérka často hlásila z Poslanecké sněmovny. Pokrývala i přelomové okamžiky české historie jako takzvaný Sarajevský atentát v roce 1997 nebo podpis opoziční smlouvy rok poté. „Byly to dramatické zážitky, kdy se lámalo politické uspořádání v tomto státě,“ ví a dodává, že kvůli skandálům se postupně začal měnit do té doby blízký vztah novinářů a politiků.
Jako blesk z čistého nebe označuje moderátorka konec zpravodajské televize Z1, do níž nastoupila po mateřské a před spuštěním televize v roce 2008. „Byla to moje srdeční záležitost a strašně mě mrzí, že skončila,“ vzpomíná na kanál, který měl být konkurencí k ČT24. „Nemůžete jako mravenec bojovat s obrem. Pokud chcete mít šanci, tak se musíte odlišit,“ vysvětluje, proč se Z1 přeorientovala zejména na ekonomické zpravodajství.
Sama Snopová uváděla každé pondělí večer pořad Byznys a politika. Kvůli ekonomickým tématům si musela řadu věcí nastudovat, za svoji noční můru ale označuje půlnoční zavírání newyorské burzy. „Na závěr vždy přišla nějaká osobnost, zazvonila a ukončila obchodování. Dost často se tam ale pohybovali lidé převlečení za plyšová zvířata a postavičky. Jednou tam probíhalo cosi fialového a já jsem řekla, že to je nosorožec, i když to byl hroch. Tolik reakcí jsem na žádné ze svých vysílání v životě nedostala,“ směje se.
Televize Z1 přestala vysílat v roce 2011 poté, co se její majitel rozhodl ukončit provoz kvůli finančním důvodům. „Panoval tam absolutní šok. Pro nás všechny to bylo o to překvapivější, protože se televize v tu dobu modernizovala. Nakupovaly se – samozřejmě se svolením majitele – nové plazmové obrazovky, předělávalo se studio,“ vybavuje si Snopová, která ve stejném roce přešla k Reportérům ČT.
Provozovatele Aeronetu vypátrali v Trenčíně
V investigativním pořadu veřejnoprávní televize se Snopová zabývala nákupy letadel CASA nebo praktikami při nákupu přístrojů českými nemocnicemi. Za obě reportáže získala spolu s Markétou Dobiášovou Novinářskou cenu. Za nejsložitější práci označuje reportáž o dezinformačním webu Aeronet, na níž pracovala s novinářem týdeníku Respekt Ondřejem Kundrou. Společně několik let pátrali po provozovateli webu, Marka Pešla nakonec zastihli ve slovenském Trenčíně.
„Byla to asi nejtěžší investigativa, myslím si, že i pro Ondru. Vyzkoušeli jsme si úplně všechny způsoby práce – od číhání v zamaskovaném autě v lese po investigativu za všemi možnými hranicemi internetových konců,“ říká reportérka, která při hledání Pešla využila i skrytou kameru. Pro její použití má Česká televize jasná pravidla včetně závažného veřejného zájmu, nemožnosti získat informaci jiným způsobem a informování natočených lidí bezprostředně po konci natáčení.
Většina námětů k reportážím padne podle Snopové už během počátečního prověřování, i při samotném natáčení by si ale novinář měl neustále všechno ověřovat. „Je to v zásadě detektivní práce. Nikdy to nesmíte pustit ven, dokud si nejste stoprocentně jistý, že jste udělal, co jste mohl,“ upozorňuje.
Investigativní novináři by podle ní už měli mít nějaké zkušenosti, chybět jim nesmí ani pokora. Zároveň to ale podle ní mají ve srovnání s minulostí těžší, protože dnes musí mít i kvůli dostupnosti více informací, ekonomické i právní znalosti. „Je mi ale líto, jak investigativa čím dál víc opouští mediální prostor. Je skvělé, že ji dělá veřejnoprávní televize, a doufám, že vždycky bude. Je to nenahraditelná věc.“
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundclound, Podcasty Google a Apple.