Newsroom

„Miloš Zeman mě urážel skoro v každé odpovědi, bral jsem to jako poctu,“ vzpomíná na rozhovor s bývalým prezidentem Michael Rozsypal. Tehdy ještě jako moderátor Českého rozhlasu zpovídal také někdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten ale po šesti minutách z půlhodinového živě vysílaného pořadu odešel. „Studentům na tom ukazuji, že novinář prostě musí trvat na otázkách,“ říká v podcastu Background ČT24 dnes už moderátor na volné noze a tvůrce projektu Michaelův Mashup.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Účastnila se slavné porevoluční cesty Václava Havla do Spojených států, reportovala o útocích z 11. září 2001 nebo natáčela rozhovor s Georgem Bushem mladším. „Měla jsem na něj pět minut a víc ani ťuk. Od té doby se nikomu ze zpravodajů nepodařilo udělat rozhovor s americkým prezidentem,“ říká současná editorka zahraniční redakce České televize Petra Flanderková. Ameriku popisuje jako lásku na první pohled, v podcastu Background ČT24 ale také upozorňuje na napětí v tamější společnosti.

Před loňským 24. únorem se pracovně vydala pouze na Slovensko, od té doby ale Ivana Svobodová několikrát vycestovala přímo na Ukrajinu. „Když tam mluvím s lidmi, tak si odstup nedržím. Není to tiskovka a stane se, že s respondentem brečíte,“ vypráví reportérka, která i za texty z napadené země získala prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2022. „Pro mě je to nejlepší práce na světě. Žádný jiný sen nemám,“ říká o novinařině v podcastu Background ČT24.

Číhání v zamaskovaném autě, hledání na internetu i natáčení skrytou kamerou. Na reportáž o dezinformačním webu Aeronet vzpomíná novinářka Aneta Snopová jako na svoji nejtěžší investigativu. „Vyzkoušeli jsme úplně všechny způsoby práce,“ říká členka redakce Reportérů ČT. Během svojí kariéry prošla ještě dvěma televizemi, ve kterých moderovala ze vzducholodi nebo popisovala plyšáky na americké burze. Svoje zážitky vypráví v podcastu Background ČT24.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Začínal tak, že hlásil počasí. Nikdy nenatočil reportáž a přesto jeho jméno neodmyslitelně patří k Televizním novinám. A v posledních letech i politickým debatám TV Nova. Rey Koranteng je zapamatovatelný po jméně i vzhledu, a to mu prý pomohlo k tomu být v devatenácti letech u startu TV Nova. Rozhovory spíš odmítá, nerad totiž opakuje odpovědi na stejné otázky. Pozvání do podcastu Background ČT24 ale přijal. A mluvil o bábě pod kořenem, zvířátku na konci relace i tweetování o kauze Vrbětice.

Psal o tom, jaké to je mít pleš. Postavil se s hákovým křížem před dům s malbou srpu a kladiva a zavolal policisty. Kvůli článku po sobě nechal také házet fekáliemi. Je však i autorem seriózních reportáží ze zahraničí, cestovatelských i odborných textů. Ivan Brezina je novinář, který se představoval jménem Studentských listů, Lidových novin, časopisu Reflex nebo magazínu Maxim a který se osm let soudil s Milošem Zemanem o omluvu. Jak tvořil dřív a jak podle něj pracují média dnes, popisuje v dalším díle podcastu Background ČT24.

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

Čtyřletá nevraživost mezi prezidentem Spojených států a novináři je u konce. Joe Biden mění vše, co Donald Trump v přístupu k médiím započal. Nově úřadující prezident sestavil tiskový tým výhradně z žen, které slibují klasické tiskové brífinky, otevřenost a transparentnost. Tedy to, na co si média za vlády Donalda Trumpa odvykla. Nová mluvčí prezidenta už začala občanům odpovídat také na sociální síti Twitter.

Jméno opozičního ruského politika Alexeje Navalného intenzivně skloňují jak světová, tak ruská média. Od jeho návratu z berlínské nemocnice, kde se léčil po srpnové otravě, uběhl víc než týden. Od té doby je ve vazbě a není dne, kdy by o něm neinformovali novináři ruských státních i nezávislých médií. V jaké atmosféře o něm píšou? A s jakými rozdíly? Na to se pořad Newsroom ČT24 exkluzivně ptal ruské novinářky, aktivistky a bojovnice za práva vězňů Zoji Světovové.

Inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena probíhala bez veřejnosti, reportérských štábů a pod neustálým dohledem vojáků z Národní gardy. Že bude letošní reportování obtížnější, věděli novináři dopředu už kvůli koronavirové pandemii, po útoku na Kapitol si ale do centra Washingtonu kromě kamery nebo diktafonu vzali i neprůstřelnou vestu. Čeští novináři, kteří Bidenovo uvedení do funkce můžou srovnat s inaugurací Donalda Trumpa, se shodují, že letošní omezení byla extrémní. Tématu se věnuje Newsroom ČT24.

Bude to rok, co svět bojuje s koronavirem, stejnou dobu bojuje také se záměrně šířenými lživými informacemi o všem, co s koronavirem souvisí. Jak se vyvíjí situace, vyvíjí se i téma takzvaných hoaxů. Na jaře dezinformátorům stačila samotná existence viru, na začátku druhé vlny už podkopávali vládní opatření a teď je jejich hlavním tématem vakcína. Podle expertů na fake news bude toto téma aktuální minimálně do chvíle, kdy se začne očkovat. Pohled do světa dezinformací přináší pořad Newsroom ČT24.

Na TikToku by mělo být každé médium, které chce, aby ho sledovaly mladé generace. V rozhovoru pro Newsroom ČT24 to řekl novinář Filip Titlbach, který v Deníku N vytváří zpravodajský obsah pro jiný moderní žánr – pravidelně natáčí podcasty. Čerpat zprávy pouze ze sociální sítě, ať už z rozšiřujícího se TikToku, nebo Facebooku, ale podle něj také není správná cesta. Sítě na rozdíl od médií totiž nikdo needituje, vedle pravdivých informací jsou na nich i „bláboly“, upozorňuje.

Koronavirus je v České republice už osm měsíců. Celou dobu se premiér a jeho ministři snaží lidem vysvětlovat vážnost situace a přijatá opatření, která mají zamezit šíření viru. Stejnou dobu ale také nejrůznější osobnosti, od novinářů, přes odborníky na komunikaci až po některé lékaře, upozorňují na to, že komunikace vlády má slabiny. Kampaň za 50 milionů, kterou má mít na starosti ministerstvo zdravotnictví, to má změnit. Podle novinářů a mediálních expertů, které oslovil pořad Newsroom ČT24, je tento krok vítaný, měl ale přijít daleko dřív.

To, co bylo dřív nemyslitelné, je teď ve velkých amerických televizních stanicích zcela běžné. Moderátoři pracují z domu, na dálku se ovládají kamery i vyrábí a odbavuje grafika. Yann Zane je český novinář, který nyní žije v USA, kde pracoval například pro zpravodajský kanál MSNBC. Pořad Newsroom ČT24 se ho ptal nejen na to, jak v době epidemie pracují televize, ale především, jak koronavirus promluvil a ještě nejspíš promluví do blížících se amerických prezidentských voleb.

Začátkem září novináři monitorovali demonstraci ekologických aktivistů u lomu Vršany na Mostecku. V momentě, kdy aktivisté vstoupili do lomu, většina novinářů zůstala stát. Někteří se ale vydali dál, zastavila je – opět jen některé – až výzva policistů, že do lomu platí zákaz vstupu a že mají místo opustit. Jak k takové situaci přistupovat z hlediska novinářské etiky? Podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity je potřeba každou takovou demonstraci posuzovat zvlášť. Připouští však, že novinář může stanovená pravidla porušit.

Každodenní tiskové konference, obrovský zájem novinářů a zvyšující se čísla čtenosti, sledovanosti i poslechovosti. Od prvního potvrzeného případu v Česku zmínila česká média pojem koronavirus ve více než třiceti tisících příspěvcích. Stranou šly politické kauzy i vlastní témata. Jak média tento nápor zvládají? A jak ho zvládají ti, od kterých chtějí novináři pro své čtenáře i diváky neustále aktuální informace? Hlavní – a praktický jediné – téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Je součástí rámcových vzdělávacích programů, vlastní předmět ale nemá. Mediální výchova se nevyučuje ani na pedagogických fakultách. A tak v ní učitelé často tápou. Co by to mohlo změnit? Třeba lepší přístup ministerstva školství. Na šéfa tohoto resortu se teď proto obrátilo třináct organizací, které se mediální výchovou zabývají. Navrhly mu konkrétní kroky, ministr je prý podporuje. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Nedávno zvolený předseda Rady ČTK David Soukup z hnutí ANO se kvůli novým pochybnostem o volbě předsednictva obrátí na právníka. Platnost volby teď totiž zpochybňuje místopředseda kontrolního orgánu Petr Žantovský. Ten se však prosincového hlasování nezúčastnil. Podrobnosti přináší nový podcast pořadu Newsroom ČT24.