Nejdřív nebyl problém, nakonec jsem se Babiše ptát nemohla, popisuje novinářka Čápová Pandora Papers

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Sametovou revoluci, jejíž výročí si Česko připomínalo minulý týden, už Hana Čápová neprožila jako studentka Vysoké školy ekonomické. „Ten rok jsem ji skončila,“ vysvětluje. „První demonstraci jsem vnímala jako pochod svazáků s tím, že tam ani nemusím být. Na všech dalších jsem už ale byla a snažila jsem se něco vyfotit,“ odkazuje na to, že v prvních letech své kariéry fotila.

Čápová později studovala na FAMU, kam ji přijali až napotřetí. V časopise Prostor pak dělala fotoreportérku – to, že otisknou její první reportáž, se dozvěděla, když jela do porodnice. „Byla to doba, kdy se fotky vyvolávaly v koupelně, ve vývojce a ustalovači. Nakonec byla koupelna nejen plná ustalovačů, ale taky plenek,“ směje se.

V roce 1998 nastoupila do týdeníku Respekt, na kterém ji lákalo to, že se „snaží přijít věcem na kloub“. Její první reportáž o nelegálním dovozu odpadu z Německa sice nevyšla, editor Ivan Lamper ale podle Čápové poznal, že ji napsala důkladně. „Na jednu stranu byl hrozně empatický a ten text cítil, ale na druhou stranu byl velmi nekompromisní a donutil člověka k tomu, aby přemýšlel nebo se znovu zeptal,“ vzpomíná.

Exekuce za 500 korun

Do Respektu se pak ještě vrátila, mezitím ale působila mimo jiné v Mladé frontě DNES nebo v Lidových novinách. Právě v Lidových novinách v roce 2009 otevřela s Tomášem Němečkem plagiátorskou kauzu na plzeňských právech. „Tomáš jako právník dostal tip, že se tam něco takového děje. Pak přicházely další informace od lidí, kteří nebyli se stavem na fakultě spokojení,“ popisuje novinářskou práci, která vyvrcholila v rezignaci vedení a odebírání titulů.

Podle Čápové je ale pro novináře složité poznat, zda bude mít kauza dopad. „Pro mě je zadostiučinění to, když se snažím popsat realitu a ten, kdo ji zažil, odkývá, že to tak zhruba bylo,“ odpovídá. Za důležité téma považuje i exekuce, k nimž se dostala po osobní zkušenosti. „Přestěhovala jsem se z pražského bytu na venkov a deset let nato mě dohnala exekuce, protože jsem nedoplatila 500 korun zálohy na plyn. Pak se člověk začal ptát, proč mě našel exekutor a nenašly plynárny, kterým bych 500 korun obratem poslala,“ podivuje se nad systémem, který ve svých textech kritizovala.

Mezi kauzami Čápová vyzdvihuje i loňské odhalení mezinárodního novinářského projektu Pandora Papers, na kterém se podílela jako redaktorka serveru Investigace.cz. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) podle novinářů poslal v minulosti přes své offshorové firmy 380 milionů korun na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře. Právě Čápová se více než dva týdny snažila získat Babišovo vyjádření k případu.

„Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ vysvětluje s tím, že se se zahraničními kolegy snažili dostat na tiskovou konferenci Babiše s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Když jsem volala na Úřad vlády, jestli můžeme mít tři akreditace, tak odpověděli, že to není problém. Den nato nám ale přišlo zamítnutí,“ říká. Dotaz nepoložila ani na tiskové konferenci pořádané ČEZ, ta totiž skončila dříve, než se mohla zeptat. „Tak jsem se pokusila pana Babiše pronásledovat,“ usmívá se Čápová. Odpověď ale ani tak nedostala.

Její práci sledovala dokumentární série Novinářky

Mezinárodní práce s investigativními novináři byla jedním z důvodů, proč se Čápová rozhodla odejít z Respektu do Investigace. Nejvíc si užívá skládání příběhu, psaní už ji tak neláká. „Baví mě se potkávat s lidmi, dozvídat se něco, o čem jsem neměla tušení. Když mám ale sednout k počítači, tak to jsou obvykle hrozné hodiny, kdy se člověk trápí,“ říká Čápová, kterou mohli diváci vidět v dokumentární sérii České televize Novinářky mapující práci tří českých novinářek.

„Líbilo se mi, že zatímco při psaní je člověk do značné míry sám, tak tady jsou kameraman, zvukař a režisér a je nějak veseleji,“ pochvaluje si Čápová, která se označuje za uzavřeného člověka. „Moje motivace byla, že když chci po druhých, aby něco říkali a šli se svojí kůží na trh, tak to musím udělat taky,“ vysvětluje s tím, že od té doby má větší empatii s lidmi vystupujícími před kamerou.

Práci dnešních novinářů označuje Čápová v určitém ohledu za jednodušší, vadí jí ale, že není tak důkladná. „Často se opakují stereotypy. Někdy není ani čas na přemýšlení. Žádaná je první zpráva, a ne důkladná zpráva. Konkurují si rychlost a důkladnost,“ myslí si reportérka, která by se někdy v budoucnosti chtěla opět více věnovat focení.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundclound, Podcasty Google, Apple a Youtube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat v pondělí 2. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SOUHRN: Zásadní události neděle 1. listopadu

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 1. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Malá a Šťastný nevyloučili opět pevné hlasování o veřejnoprávních médiích. Šebelová chce debatu

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Průzkum: Financování veřejnoprávních médií ostře dělí voliče vlády a opozice

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky, který se konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.
před 19 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události soboty 31. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 31. října 2026.
31. 10. 2026‌‌

Ministerstvo chystá návrh, podle něhož by za ČT a ČRo lidé platili dobrovolně, řekl Babiš

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.
31. 10. 2026‌‌

SOUHRN: Zásadní události pátku 30. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 30. října 2026.
30. 10. 2026‌‌

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
30. 10. 2026Aktualizováno30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.