Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.
Sametovou revoluci, jejíž výročí si Česko připomínalo minulý týden, už Hana Čápová neprožila jako studentka Vysoké školy ekonomické. „Ten rok jsem ji skončila,“ vysvětluje. „První demonstraci jsem vnímala jako pochod svazáků s tím, že tam ani nemusím být. Na všech dalších jsem už ale byla a snažila jsem se něco vyfotit,“ odkazuje na to, že v prvních letech své kariéry fotila.
Čápová později studovala na FAMU, kam ji přijali až napotřetí. V časopise Prostor pak dělala fotoreportérku – to, že otisknou její první reportáž, se dozvěděla, když jela do porodnice. „Byla to doba, kdy se fotky vyvolávaly v koupelně, ve vývojce a ustalovači. Nakonec byla koupelna nejen plná ustalovačů, ale taky plenek,“ směje se.
V roce 1998 nastoupila do týdeníku Respekt, na kterém ji lákalo to, že se „snaží přijít věcem na kloub“. Její první reportáž o nelegálním dovozu odpadu z Německa sice nevyšla, editor Ivan Lamper ale podle Čápové poznal, že ji napsala důkladně. „Na jednu stranu byl hrozně empatický a ten text cítil, ale na druhou stranu byl velmi nekompromisní a donutil člověka k tomu, aby přemýšlel nebo se znovu zeptal,“ vzpomíná.
Exekuce za 500 korun
Do Respektu se pak ještě vrátila, mezitím ale působila mimo jiné v Mladé frontě DNES nebo v Lidových novinách. Právě v Lidových novinách v roce 2009 otevřela s Tomášem Němečkem plagiátorskou kauzu na plzeňských právech. „Tomáš jako právník dostal tip, že se tam něco takového děje. Pak přicházely další informace od lidí, kteří nebyli se stavem na fakultě spokojení,“ popisuje novinářskou práci, která vyvrcholila v rezignaci vedení a odebírání titulů.
Podle Čápové je ale pro novináře složité poznat, zda bude mít kauza dopad. „Pro mě je zadostiučinění to, když se snažím popsat realitu a ten, kdo ji zažil, odkývá, že to tak zhruba bylo,“ odpovídá. Za důležité téma považuje i exekuce, k nimž se dostala po osobní zkušenosti. „Přestěhovala jsem se z pražského bytu na venkov a deset let nato mě dohnala exekuce, protože jsem nedoplatila 500 korun zálohy na plyn. Pak se člověk začal ptát, proč mě našel exekutor a nenašly plynárny, kterým bych 500 korun obratem poslala,“ podivuje se nad systémem, který ve svých textech kritizovala.
Mezi kauzami Čápová vyzdvihuje i loňské odhalení mezinárodního novinářského projektu Pandora Papers, na kterém se podílela jako redaktorka serveru Investigace.cz. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) podle novinářů poslal v minulosti přes své offshorové firmy 380 milionů korun na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře. Právě Čápová se více než dva týdny snažila získat Babišovo vyjádření k případu.
„Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ vysvětluje s tím, že se se zahraničními kolegy snažili dostat na tiskovou konferenci Babiše s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Když jsem volala na Úřad vlády, jestli můžeme mít tři akreditace, tak odpověděli, že to není problém. Den nato nám ale přišlo zamítnutí,“ říká. Dotaz nepoložila ani na tiskové konferenci pořádané ČEZ, ta totiž skončila dříve, než se mohla zeptat. „Tak jsem se pokusila pana Babiše pronásledovat,“ usmívá se Čápová. Odpověď ale ani tak nedostala.
Její práci sledovala dokumentární série Novinářky
Mezinárodní práce s investigativními novináři byla jedním z důvodů, proč se Čápová rozhodla odejít z Respektu do Investigace. Nejvíc si užívá skládání příběhu, psaní už ji tak neláká. „Baví mě se potkávat s lidmi, dozvídat se něco, o čem jsem neměla tušení. Když mám ale sednout k počítači, tak to jsou obvykle hrozné hodiny, kdy se člověk trápí,“ říká Čápová, kterou mohli diváci vidět v dokumentární sérii České televize Novinářky mapující práci tří českých novinářek.
„Líbilo se mi, že zatímco při psaní je člověk do značné míry sám, tak tady jsou kameraman, zvukař a režisér a je nějak veseleji,“ pochvaluje si Čápová, která se označuje za uzavřeného člověka. „Moje motivace byla, že když chci po druhých, aby něco říkali a šli se svojí kůží na trh, tak to musím udělat taky,“ vysvětluje s tím, že od té doby má větší empatii s lidmi vystupujícími před kamerou.
Práci dnešních novinářů označuje Čápová v určitém ohledu za jednodušší, vadí jí ale, že není tak důkladná. „Často se opakují stereotypy. Někdy není ani čas na přemýšlení. Žádaná je první zpráva, a ne důkladná zpráva. Konkurují si rychlost a důkladnost,“ myslí si reportérka, která by se někdy v budoucnosti chtěla opět více věnovat focení.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundclound, Podcasty Google, Apple a Youtube.
