Respekt

Kniha rozhovorů Neztratit se sama sobě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, které v polovině června skončil mandát, je upřímnou osobní zpovědí, řekl v pořadu Události, komentáře autor a novinář Erik Tabery. Čaputová se v ní svěřuje se zkušenostmi z politiky, například o svých pochybnostech v souvislosti s výkonem úřadu, ale i o svém soukromém životě.

Ve věku 62 let zemřel výtvarník Pavel Reisenauer, známý svými kresbami pro týdeník Respekt. O jeho úmrtí informoval časopis na síti X. Reisenauer byl součástí časopisu podle šéfredaktora Erika Taberyho od roku 1990.

Pokud téma nikoho nezajímá, zpracuj ho jinak. Úkolem kulturní publicistiky je dělat věci atraktivní, relevantní a přitažlivé, říká novinář a spisovatel Petr Vizina. Umění podle něj není svět, který musíte pochopit – je to svět zážitků. Není jen pro bohaté lidi a lidi z města, vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě. Cena týdeníku bude od příštího týdne vyšší.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Letošní Novinářské ceny ovládla témata války na Ukrajině. Cenu za nejlepší psaný rozhovor získala Petra Procházková z Deníku N za interview s ruským politologem, v audiovizuální sekci cenu za nejlepší reportáž obdrželi zpravodaj Michal Kubal a kameraman Vojtěch Hönig za příspěvek „Ukrajina: tváře války“. Reportér ČT Václav Černohorský,  který válku rovněž pokrýval, si odnesl Cenu Karla Havlíčka Borovského.

Zvolená hlava státu Petr Pavel se tento týden neformálně sejde s prezidenty Rakouska a Maďarska, kteří dorazí do Prahy rozloučit se s končícím prezidentem Milošem Zemanem. Pavel to řekl na pondělní tiskové konferenci. V úterý bude také jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Tento týden se zúčastní i výstavy motocyklů nebo debaty v Centru současného umění DOX, kterou pořádá týdeník Respekt. Do konce týdne chce Pavel představit jméno nového bezpečnostního ředitele Kanceláře prezidenta republiky.

Před loňským 24. únorem se pracovně vydala pouze na Slovensko, od té doby ale Ivana Svobodová několikrát vycestovala přímo na Ukrajinu. „Když tam mluvím s lidmi, tak si odstup nedržím. Není to tiskovka a stane se, že s respondentem brečíte,“ vypráví reportérka, která i za texty z napadené země získala prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2022. „Pro mě je to nejlepší práce na světě. Žádný jiný sen nemám,“ říká o novinařině v podcastu Background ČT24.

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za loňský rok získali zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín a redaktorka Respektu Ivana Svobodová. Pořádající Společnost Ferdinanda Peroutky ocenila Dorazínovu schopnost přenést posluchače do Ukrajiny. I u Svobodové vypíchla její reportáže z válkou zmítané země.

Petr Pavel má velkou šanci být dobrým prezidentem, teď se musí naučit chápat politiku jako řemeslo, myslí si komentátor Lidových novin Petr Kamberský. Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery věří, že by mohl pomoci sjednotit společnost.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Prezident Miloš Zeman by ještě před odchodem z funkce v březnu příštího roku mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Informovaly o tom server Seznam Zprávy a Respekt. Skloňuje se přitom jméno Josefa Fialy, současného člena soudu. „Obavy velkých hráčů v justici zachytil i ministr spravedlnosti,“ řekla v Událostech, komentářích Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt.

Když se s kolegy snažili sehnat vyjádření tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ke kauze Pandora Papers, tak jim Úřad vlády zamítl akreditace na tiskovou konferenci. „Nejsem si jistá, že jsme očekávali, že si s námi sedne na kafe a o všem si s námi popovídá. Spíše šlo o to, abychom ho konfrontovali,“ říká novinářka Hana Čápová ze serveru Investigace.cz. Ve své práci se věnovala i kauze plzeňských práv nebo exekucím, se kterými měla osobní zkušenost. Nejen to popisuje v podcastu Background ČT24.

Postup policisty, který v červenci několikrát srazil na zem muže před služebnou v pražských Horních Počernicích, byl oprávněný, ale nepřiměřený. Kontrolní orgány pražské policie mu proto uložily trest. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí policie Violeta Siřišťová s tím, že podrobnosti nemůže sdělit.

Redaktorka a autorka článku o zákroku policie na mítincích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Ivana Svobodová v pořadu 90' ČT24 podrobně popsala oba incidenty. Experti se shodli na tom, že zásahy policistů zřejmě nebyly v pořádku, podle nich je za každých okolností nutné, aby se policisté legitimovali. Situaci za alarmující označila v Událostech, komentářích také šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Naopak místopředseda ANO Radek Vondráček zkritizoval policejního prezidenta Martina Vondráška za to, že událost komentoval, aniž by byla řádně vyšetřena.

S policistou, který před zákrokem na politickém mítinku Andreje Babiše (ANO) s občany nosil na hlavě propagační čepici Babišova hnutí, už bylo zahájeno kázeňské řízení. Řekl to policejní prezident Martin Vondrášek v Interview ČT24. Důvody samotného kontroverzního policejního zákroku hájil, podle něj policie zakročila proti pachateli přestupku. Zda byl zásah nepřiměřený, je podle něj potřeba prošetřit, do té doby se omlouvat za jednání policie nehodlá.

Mluvil za ministerstvo vnitra, později tam byl náměstkem. Teď se ale řadu let jeho jméno objevuje pod politickými komentáři. Martin Fendrych zná politiku jako její někdejší aktivní člen, nyní se jí věnuje jako novinář. Do žurnalistiky kromě této zkušenosti ale promítá také svou víru. Komentáře přirovnává k básni. A ten, kdo je píše, by podle něj měl být i tak trochu spisovatel, řekl v podcastu Background ČT24.

Nikdy jsem nebyl přesvědčenější, že naše profese je důležitá, v základní práci nás ale můžou nahradit roboti, odhaduje šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. Investigativní žurnalistika podle něj slábne, protože se novináři více věnují jednoduchým tématům. „Zatímco zjistit, proč něco nefunguje, je těžké a má to nejistý výsledek. A mnohdy to veřejnost nechce ani číst,“ dodává. V podcastu Background ČT24 mluví i o těžkých začátcích v Respektu nebo o tom, kdy časopisu hrozil zánik.

Policie hlásí posun ve vyšetřování kauzy výbuchu muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Kriminalisté podle dvou zdrojů obeznámených s vyšetřováním začali vyšetřovat obchodníka a bývalého ruského vojáka s českým pasem Nikolaje Šapošnikova a jeho manželku Elenu ze špionáže. Informoval o tom server iRozhlas.cz s odkazem na zjištění Radiožurnálu a časopisu Respekt.

Československý týdeník Respekt získal mezinárodní ocenění Časopis roku prestižního amerického časopisu World Press Review. Respekt jako první po sametové revoluci v Československu důsledně reflektoval vztahy Čechů a Slováků nebo odhaloval korupci. Cenu tak získal nejen za šíření svobody tisku, ale i za ochranu lidských práv a novinářskou profesionalitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Navíc pokud ve funkci vydrží až do léta 2024, zastíní Alžběta II. i samotného Krále Slunce Ludvíka XIV. Tento francouzský panovník totiž jako jediný evropský monarcha vládl déle, celých 72 let a 110 dní. Většina Britů přitom chce, aby Alžběta na trůnu zůstala až do své smrti. Ona sama je pevně rozhodnuta to splnit.