Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.
Schválení ústavních soudců není formalita, diskuze je ukázkou demokracie, říkají Pospíšil a Válková
Válková, Pospíšil, Procházková a Gerloch hovořili o jmenování ústavních soudců (zdroj: ČT24)
Lidskoprávní výbor Senátu podpořil všechny tři kandidáty na Ústavní soudce – Josefa Baxu, Danielu Zemanovou i Jana Wintra. Předtím ale Baxu a Zemanovou nedoporučil ústavně-právní výbor. O jejich případném jmenování rozhodnou senátoři během hlasování celého pléna ve středu. Vystoupit by měl s krátkým projevem také prezident Petr Pavel, aby svůj návrh zdůvodnil.
Podle poslankyně a exministryně Válkové rozdílná stanoviska jednotlivých senátních výborů k doporučení nominací pouze ukazují široké spektrum názorů v horní komoře. „Senátoři berou Ústavní soud vážně a chtějí i v souvislosti s prvními jmény tuto svoji důležitost podtrhnout,“ poznamenala.
Souhlasí s tím i europoslanec Pospíšil, podle nějž nebude do poslední chvíle jasné, které kandidáty Senát schválí. Diskuze dokazuje rozvinutou demokracii, míní. „Souhlas Senátu s nominanty na ústavní soudce nemá být pouze formální. Pokud dva výbory v tajné volbě vyjádří různé názory na stejnou věc, nevěští to nic špatného. Jenom, že nepůjde o formální krok,“ zdůraznil.
Válková: Mediální prezentace mohla vést senátory k tomu, aby se vymezili
Odhadovat výsledky hlasování pléna Senátu se oba ministři neodvažují a domnívají se, že půjde o napínavé jednání. Shodli se také na tom, že původně očekávali, že schvalování ve výborech bude výrazně snazší. Pospíšila zvlášť překvapila rozpačitá reakce některých senátorů na vystoupení Daniely Zemanové.
Způsob výběru ústavních soudců by ale bývalí šéfové resortu spravedlnosti měnit nechtěli. „Jasně je třeba říct, že vše dosud probíhá v souladu s právem a ústavou. Tady by to podle mě jinak být nemělo a nemuselo. Máme jiné problémy, které bychom měli řešit,“ podotkla Válková.
Problémem podle ní byla pouze prezentace kandidátů v médiích před zahájením jednání v Senátu. Texty o tom, že Josef Baxa by se podle novinářů s velkou pravděpodobností mohl stát předsedou Ústavního soudu, u některých senátorů mohly vytvořit dojem, že je předem rozhodnuto, proti čemuž měli větší tendence se vymezit, domnívá se.
Debata v Senátu nastavuje limity pro prezidenta, říká Procházková
Debata ohledně prvních třech kandidátů na ústavní soudce podle zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt Andrey Procházkové nejvíce vypovídá o vztahu prezidenta a horní komory parlamentu.
„To, co sledujeme v přímém přenosu, je nastavování hranic a limitů obou stran, kam senátoři můžou zajít a kam se prezident nechá dotlačit v dalších nominacích na ústavní soudce,“ doplnila s tím, že část Senátu se cítí dostatečně silná na to, aby příště mohla prosadit kandidáty, které více preferuje.
Ústavní právník a vedoucí katedry práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch poznamenal, že spory reflektují i nynější způsob výběru soudců, který závisí na prezidentovi a Senátu.
„Osobně už zastávám dlouho názor, že by prezident měl jmenovat předsedu, místopředsedy, tedy další dva soudce. Senát by si měl obsadit pět svých soudců a pět Poslanecká sněmovna,“ navrhuje způsob výběru Gerloch. Ze všeho nejdůležitější by měla být v tomto rozložení názorová různorodost, podle níž by se měli rozhodovat i senátoři, naznačil.