Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavní soudce advokátku Lucii Dolanskou Bányaiovou a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeňka Kühna. U Ústavního soudu (ÚS) je nyní jedno místo z patnácti prázdné, neboť Senátem neprošel předchozí Pavlův nominant, soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Přesně za měsíc pak skončí mandát Radovanu Suchánkovi. Senát musí o nominacích rozhodnout do šedesáti dnů, nynější návrhy tak posoudí do Vánoc.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Novou ústavní soudkyní by mohla být místopředsedkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová. Prezident Petr Pavel zaslal její nominaci do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Senátoři mají o svém souhlasu s nominací rozhodnout do dvou měsíců.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Opoziční hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části novely, která mění výpočet červnové valorizace penzí a v průměru ji snižuje. ANO připravovalo podání k Ústavnímu soudu od poloviny března, kdy novelu podepsal prezident republiky. Na Ústavní soud ho ovšem doručilo až jako druhé – před ním soud dostal podobný návrh od skupiny senátorů. ANO proto nejspíše bude v roli vedlejšího účastníka řízení. Ústavní právník Jan Kudrna, který opozičním politikům s přípravou návrhu pomáhal, odhadl, že by se jím mohl soud začít zabývat nejdříve v horizontu měsíce a půl až dvou měsíců.

Setrvání Miroslava Ševčíka na pozici děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) je problematické kvůli dlouhodobě špatnému vedení fakulty, které poškozuje reputaci celé univerzity, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Libor Dušek. „Nejproblematičtější otázkou je, jak se mohl stát docentem a děkanem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Naopak člen fakultního senátu Jan Vondráček nepovažuje odvolání Ševčíka za opodstatněné a výtky vůči jeho působení považuje za osobní.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

Prezident Miloš Zeman by ještě před odchodem z funkce v březnu příštího roku mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Informovaly o tom server Seznam Zprávy a Respekt. Skloňuje se přitom jméno Josefa Fialy, současného člena soudu. „Obavy velkých hráčů v justici zachytil i ministr spravedlnosti,“ řekla v Událostech, komentářích Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt.

Češi budou – v přímé volbě potřetí – vybírat svého prezidenta. Premiéru měl tento způsob v lednu 2013 a o pět let později se opakoval. Z letošních jednadvaceti uchazečů o Hrad jsou známá jména třinácti. Z toho sedm vsadilo na podporu poslanců a senátorů. Při zmíněné historicky první volbě před deseti lety většina tehdejších uchazečů sbírala potřebné podpisy přímo od lidí. Způsob kontroly platných hlasů tehdy vzbudil velké kontroverze. Jména lidí, kteří budou moci kandidovat v historicky třetí přímé volbě prezidenta, oznámí ministerstvo po kontrole hlasů 25. listopadu.

Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) uvažuje, že se obrátí na Ústavní soud, aby jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně nových členů vlády. Ústavní právníci mají na oprávněnost postupu prezidenta různé názory, byť v jejich vyjádřeních pro ČT či agenturu ČTK převažuje postoj, že k tomu oprávněn není.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl, aby se letošní udělování vyznamenání u příležitosti svátku 28. října odložilo. Ceremoniál by podle něj měl počkat, než je bude schopen osobně předat prezident Miloš Zeman. Předseda vlády uvedl, že je v zastoupení předávat nechce.

Je krátce po volbách a prezident Miloš Zeman se nachází v nemocnici. Lidé mají právo vědět, jak vážný zdravotní stav prezidenta je, myslí si děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Upozornil na to, jak důležitá role hlavy státu po volbách je kvůli sestavování nové vlády. Povolební vyjednávání o budoucím kabinetu však mohou probíhat podle Kuklíka bez prezidenta. Hlava státu je podle posledních zpráv ve stabilizovaném stavu. Hradní mluvčí uvedl, že Zeman potřebuje klid na léčbu. Hospitalizace ale podle něj neohrožuje povolební vyjednávání.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).