Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.
I kdyby soud Izraeli nařídil boje zastavit, neočekávalo se, že by to Jeruzalém udělal. Například v březnu 2022 ICJ nařídil Rusku okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině, což se také dosud nestalo.
Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany před palestinským teroristickým hnutím Hamás. To loni 7. října z Pásma Gazy zaútočilo na izraelské pohraničí, kde povraždilo na dvanáct set lidí a asi 250 osob uneslo do Pásma Gazy, které násilím ovládlo v roce 2007.
Vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková označila páteční usnesení ICJ za kompromisní. „Prozatímní opatření byla vydána, ale současně nebylo vyhověno ve všech bodech podání, které předložila Jihoafrická republika. Obě strany mohou to rozhodnutí vnímat jako svůj úspěch,“ dodala.
Podle Bílkové za vydáním prozatímních opatření stojí snaha ICJ zabránit událostem, které mohou učinit finální rozhodnutí zcela zbytečným. Tento krok naopak nevypovídá nic o tom, zda se ICJ domnívá, že by se Izrael dopouštěl v Pásmu Gazy genocidy. „Sama soudkyně při čtení odůvodnění opakovaně zdůraznila, že vydání prozatímního opatření nepředznamenává, zda vůbec ICJ vynese finální rozhodnutí,“ dodala.
Následky izraelské protiofenzivy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na rozhodnutí soudu OSN prohlásil, že Izrael se bude nadále bránit v souladu s mezinárodním právem jako doposud. Řekl, že země je plně oddána mezinárodnímu právu, ale hodlá chránit své občany. Neřekl ale přímo, jestli bude země výnos ignorovat.
Bezprostředně po rozhodnutí ICJ instruoval Netanjahu podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka politiky ze své koalice, aby jej nekomentovali. Ne všichni ale jeho doporučení dodrželi – výnos komentoval třeba ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir nebo ministr obrany Joav Galant.
Izraelská ofenziva, která je reakcí na útok teroristů, stála podle tvrzení Hamásem ovládaných úřadů v Gaze životy asi 26 tisíc Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda uvádí, že zabila přes devět tisíc členů Hamásu. Počty ale nelze ověřit. Masivní bombardování podle odhadu Světové banky zničilo v Pásmu Gazy asi 45 procent obytných budov.
Izraelská ofenziva podle organizací OSN způsobila v Pásmu Gazy humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor. Izrael do oblasti pouští jen málo humanitární pomoci, jejíž distribuci navíc ztěžuje neustálé bombardování. Podle OSN v Pásmu Gazy není nikde bezpečno. Asi 1,9 milionu z jeho 2,3 milionu obyvatel muselo opustit domovy, mnozí se od října přemisťovali několikrát. Milion Gazanů přebývá na jihu v oblasti Rafáhu, kde žijí podle OSN v katastrofálních podmínkách. Nemají dost jídla ani vody a šíří se tam infekční nemoci.
JAR podala k ICJ koncem prosince žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Gaze genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. „Všechny tyto činy lze připsat Izraeli, který nedokázal zabránit genocidě a páchá genocidu ve zjevném porušení úmluvy o genocidě (z roku 1948),“ píše se v žádosti k ICJ. Ta viní Izrael i z toho, že nepotrestal „veřejné podněcování ke genocidě ze strany vysoce postavených izraelských úředníků“. Z „genocidní rétoriky“ právníci JAR před soudem předminulý týden obvinili i premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Galanta.
Obvinění Izraele z genocidy podporují některé arabské země či Turecko, naopak například Spojené státy s ním nesouhlasí.
Mezinárodní ohlas
Turecko, Španělsko či Egypt rozhodnutí ICJ přivítaly. Evropská unie uvedla, že očekává plné a okamžité naplnění rozhodnutí soudu. Írán, který dlouhodobě podporuje organizace nepřátelské vůči Izraeli, vyzval, aby se izraelští představitelé zodpovídali před soudy za páchání válečných zločinů.
Rozhodnutí ICJ přivítal předseda španělské vlády Pedro Sánchez. „Vyzýváme strany (konfliktu), aby uplatnily předběžná opatření, která soud vydal,“ uvedl na síti X Sánchez, jehož země patří k největším kritikům Izraele v EU.
Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ocenil rozhodnutí soudu, které se podle něj týká „nelidských útoků na Pásmo Gazy“. Erdogan v minulosti uvedl, že se Izrael vůči Pásmu Gazy chová jako teroristická organizace a označil palestinské hnutí Hamás, které EU a USA považují za teroristickou skupinu, za osvoboditele. Rozhodnutí ICJ uvítal i Egypt. Jeho ministerstvo zahraničí však uvedlo, že očekávalo, že soud nařídí zastavení bojů, jak se stalo v jiných podobných případech.
Unijní diplomacie v prohlášení uvedla, že opatření stanovená ICJ jsou pro dotčené strany závazná. „Evropská unie očekává jejich plné, okamžité a účinné provedení,“ uvádí společné prohlášení šéfa unijní diplomacie a Evropské komise.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v reakci na verdikt ICJ uvedl, že izraelští představitelé musí okamžitě stanout před soudy kvůli „genocidě a bezprecedentním válečným zločinům proti Pásmu Gazy“.
