Válečný zločin

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Spojené státy se při jednom z útoků na venezuelské plavidlo v Karibiku mohly dopustit válečného zločinu, jsou podle listu The New York Times (NYT) přesvědčeni někteří američtí zákonodárci. Vojáci USA v posledních měsících opakovaně útočí na lodě, o nichž tvrdí, že převáží drogy určené pro trh v USA. Z iniciativy republikánů i demokratů kvůli tomu výbory v Kongresu zahájily vyšetřování.

V Chersonu žijí místní obyvatelé v neustálém strachu z teroru ruských dronů. Ty útočí v ulicích denně po stovkách. Obyvatelé musí zvážit každý krok, bezpilotní letouny nerozlišují vojenské cíle od civilních a objevit se mohou kdykoliv. I proto o Chersonu místní i média stále častěji mluví jako o lidském loveckém safari.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Súdánští rebelové mají k dispozici moderní zbraně včetně dronů, protiletadlových střel a raketových systémů země-vzduch, nejspíš čínské výroby. Píše to list The Washington Post (WP). Jednotky rychlé podpory (RSF) nyní obléhají dárfúrskou metropoli Fášir a v červnu dobyly klíčový „trojúhelník“ na hranici s Egyptem a Libyí, pouštní oblasti, kde se pašují drogy a zlato. Krvavou občanskou válku tiše přiživují zahraniční aktéři včetně Spojených arabských emirátů.

Při útoku dronu vyslaného polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) na mešitu v uprchlickém táboře Abú Šúk v západosúdánském Dárfúru zahynulo nejméně 75 lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na aktivisty z tábora. Útok se stal na pozadí snahy RSF o dobytí Fašíru – posledního města v oblasti, které nemá pod kontrolou. RSF, která je obviňována z genocidy, by v případě úspěchu mohla ještě eskalovat spirálu násilí na civilistech, varuje OSN.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Izraelská armáda čelí krizi. Řada záložníků odmítá bojovat v Pásmu Gazy z politických i morálních důvodů a postup vlády kritizují i někteří generálové ve výslužbě. Tisíce vojáků trpí psychickými problémy a přibývá sebevražd. Jeruzalém trvá na pokračování vojenských operací v Gaze s tím, že totální likvidace teroristického hnutí Hamás je nutná k zajištění bezpečnosti židovského státu, a odmítá, že by se jeho síly dopouštěly válečných zločinů.

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Při ruském vzdušném útoku na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně třináct lidí, informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Úřad ukrajinského generálního prokurátora informoval o tom, že kromě toho bylo při úderu zraněno 63 lidí. Záchranné akce na místě už skončily.

Ukrajinské úřady prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili šestnáct vzdávajících se ukrajinských vojáků, oznámili ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin a ombudsman Dmytro Lubinec. Odvolávají se mimo jiné na video kolující po sociálních sítích, které se však některá média rozhodla z etických důvodů nezveřejnit. Podle Kostina jde o dosud nejrozsáhlejší takový případ. Nově zveřejněná zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva potvrdila, že Rusové ukrajinské válečné zajatce systematicky mučí.

Americká stanice CNN získala informace o desítkách případů, kdy ruští agresoři postříleli viditelně se vzdávající ukrajinské obránce. Takové jednání přitom přísně zakazuje třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci, a považuje se tudíž za válečný zločin. K úmluvám se v minulosti připojila i Moskva.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Informoval o tom mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.

Zabití mnoha civilistů při sobotní izraelské operaci na záchranu rukojmí v Nusajrátu v Pásmu Gazy může být válečným zločinem, řekl v úterý novinářům v Ženevě Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR) Volkera Türka. Laurence také dodal, že za válečný zločin by mohlo být označeno i držení unesených v hustě obydlených oblastech, informovala agentura AFP. Desítky rukojmí zadržuje od října v Gaze teroristické palestinské hnutí Hamás či další ozbrojené radikálně islamistické skupiny.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

Odvolací soud ve středu zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Interpol, který technicky i osobně spojuje policisty z různých jurisdikcí i časových pásem, funguje už sto let. Československo patřilo mezi jeho zakládající členy, i dnes Česká republika s dalšími 194 státy světa spolupracuje. V databázích Interpolu se objevilo několik známých Čechů včetně Radovana Krejčíře, Františka Procházky nebo Jaroslava Dobeše, tedy Guru Járy.

Ruská Wagnerova skupina stojí vedle ruských invazních vojsk za tisícovkami nahlášených válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Tamní civilní rozvědka se snaží tyto zločiny co nejpřesněji dokumentovat. Na Ukrajině o tom natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.