Rusko cvičí ukrajinské děti pro válku proti jejich zemi i NATO

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

„Děti, které absolvují tyto militarizované programy, jsou (oficiálně po dosažení osmnácti let – pozn. red.) často nuceny k účasti v takzvané ‚speciální vojenské operaci‘ – k boji ve válce proti Ukrajině. Pokud přežijí, očekává se od nich, že vycvičí další generaci,“ píše Ukrajinska pravda (UP).

„Rusko se pokouší násilně integrovat děti, vymazat jejich ukrajinský původ, aby znovu vybudovalo svou armádu pro budoucí válku,“ uvádí spolupracovnice think-tanku Globsec Megan Gittoesová, která systémovou deportaci, násilnou asimilaci a militarizaci ukrajinských dětí popisuje ve své nedávné zprávě.

„Cílem Moskvy je vštípit dětem nenávist vůči Ukrajině a celému civilizovanému světu a vychovat je pro své probíhající i budoucí války,“ upozornila už dříve i analytička The Jamestown Foundation Alla Hurská, že Rusové tímto způsobem zneužívají ukrajinské děti nejen pro svou nynější válku, ale připravují je tak i pro svá další válečná tažení.

Členové ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija během přísahy nových členů v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

„Rusové nám řekli, že budeme bojovat s NATO“

Podle Gittoesové se odhaduje, že na Ruskem okupovaném ukrajinském území žije ve čtyřech regionech zhruba 1,6 milionu dětí, které se vzdělávají v přibližně pěti stovkách škol.

Okupanti děti nutí zapojit se do rozsáhlé sítě militarizovaných táborů a programů, kde jsou terčem ideologického působení a dostávají základní vojenský výcvik. Gittoesová varuje, že jsou takto připravovány na budoucí boj.

„Rusové nám přímo řekli, že budeme bojovat s NATO,“ uvedl podle ní jeden student, který přes den navštěvoval ruskou školu a večer tajné ukrajinské on-line kurzy.

„Pod ruskou okupací jsou děti vystaveny alternativní realitě, která má zpřetrhat jejich spojení s Ukrajinou. Jsou nuceny věřit, že jejich životy – které se (údajně) nenávratně změnily – zůstanou (svázané) s Ruskem a že Rusko bude navždy. Tato psychologická válka proti dětem je neskrývaně záměrná,“ uvádí dále analytička.

Děti se učí ovládat drony a zbraně

Například v okupovaném městě Kreminna v Luhanské oblasti přeměnili Rusové tamní vojenské lyceum v Republikový kozácký kadetský sbor pojmenovaný po někdejším veliteli sovětského letectva Alexandru Jefimovovi, popsala UP ve spolupráci s The Reckoning Project, který se zabývá shromažďováním důkazů pro vyšetřování válečných zločinů.

Studenti ve věku od devíti či deseti do sedmnácti let se v kadetském sboru učí ruské historii, cvičí se pro službu v ruské armádě a učí se ovládat bezpilotní letouny a nabíjet zbraně. Děje se tak i prostřednictvím místních učitelů, kteří před okupací neodešli a nyní s Rusy kolaborují.

Po ukončení studia mnoho kadetů vstupuje do civilní služby, zapisují se na vyšší vojenské akademie nebo se přihlásí do ruské armády, kde bojují proti Ukrajině v řadách ruských kozáckých jednotek.

Přísaha nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Ve škole agitovali příslušníci ruské armády

Zástupci ruských ozbrojených jednotek se dokonce nedávno zúčastnili dnů otevřených dveří kadetských sborů a povzbuzovali teenagery, aby se k nim po ukončení studia připojili.

Rovněž ředitel instituce, místní kolaborant Andrij Ustynskych, podle UP v jednom rozhovoru potvrdil, že kadeti se nejen účastní různých akcí, ale bojují také proti Ukrajině.

„Každý rok absolvuje studium asi padesát kadetů. Cílem kadetského sboru je vyškolit budoucí obránce naší vlasti (Ruska). Kadeti absolvují výcvik, aby pak mohli vstoupit na vyšší vojenské akademie a stát se platnými obránci své země (Ruska),“ prohlásil o službě Ukrajinců v ruské armádě Ustynskych.

Do Luhansku lákají i děti z nově okupovaných území

Ukrajinské děti jsou tak nyní v běžných vzdělávacích institucích, jako je právě třeba kadetský sbor, cvičeny na ruské vojáky. Podle Kateryny Raševské, právničky z ukrajinského Regionálního centra pro lidská práva, vznikají kadetské sbory v okupované Luhanské oblasti od roku 2015 a nyní jsou tam tři – v Luhansku, Alčevsku a Starobilsku.

Podle Raševské působí tyto sbory ve třiceti školách, kde mají celkem čtyřicet tříd kozáckých kadetů, tři třídy policejních kadetů, tři třídy kadetů ruského vyšetřovacího výboru, šest tříd kadetů ministerstva pro mimořádné události a devět tříd kadetů Ruské gardy.

„Pozoruji znepokojivý trend – Luhansk se stává jakýmsi centrem pro lákání dětí z nově okupovaných území. Například kadeti z luhanských sborů nebo kurzů Vyšetřovacího výboru často jezdí do Chersonu (míněna patrně Chersonská oblast – pozn. red.) a povzbuzují (tamní) děti, aby se přestěhovaly do okupovaného Luhansku a pak dál do Ruské federace,“ cituje Raševskou UP.

Mezinárodní humanitární právo přitom zakazuje propagandu týkající se vojenské služby v silách okupační mocnosti. Také vzdělání musí být poskytováno v souladu s kulturními a jazykovými tradicemi dětí, jak tomu bylo před okupací. Zakázán je i jakýkoli nátlak k projevování loajality k okupační mocnosti.

Studenti v obrněném transportéru během doprovodné akce k přísaze nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Alexey Pavlishak

„Děti běžně chodí po ulicích v ruských uniformách“

Také Hurská shrnuje, že Rusko na Ukrajině zavedlo proruskou, vojensko-vlasteneckou výchovu zaměřenou na militarizaci dětí proti jejich vlasti. „Téměř v každé škole na okupovaných územích Ukrajiny byly zřízeny kozácké, kadetské a různé polovojenské třídy. Je běžné vidět děti v ulicích v uniformách armády nebo ruských policistů.“

„Pro ukrajinské děti se navíc pořádají ‚dialogy s hrdiny‘ a ‚lekce odvahy‘, kde bývalí zločinci a teroristé z Wagnerovy skupiny oslavují ruskou válku proti jejich vlasti,“ dodala s odkazem na ruskou žoldáckou organizaci.

Militarizace a manipulace ukrajinských dětí na okupovaných územích probíhá kromě škol také v pobočkách ruských mládežnických organizací, jako jsou Hnutí prvních či Junarmija, jejímiž členy se mohu stát děti od osmi let a která je připravuje na službu v ruské armádě.

Mnozí z členů Junarmije se pak účastní bojových akcí proti Ukrajině. „Sama jsem byla v Junarmiji a teď sloužím v armádě. Asi polovina těch, kteří se mnou studovali, si zvolila vojenskou cestu. Bohužel mnoho z nich již zemřelo. Někteří byli vážně zraněni a nemohou pokračovat ve službě,“ citovala RFE/RL jednu z bývalých členek organizace.

Rusko zakazuje ukrajinštinu

Vedle militarizace dětí se Kreml na okupovaných územích také snaží vymazat ukrajinskou identitu – zakazuje ukrajinštinu, přepisuje učebnice dějepisu, zavádí vzdělávací standardy ruského typu a prosazuje v ukrajinských školách ruskou ideologii.

„V roce 2017 byl ukrajinský jazyk oficiálně vyloučen ze seznamu povinných předmětů,“ uvádí Hurská.

Od září má ukrajinština zmizet ze škol na okupovaném území úplně, upozornila například stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) nebo BBC.

Nejen na okupovaných ukrajinských územích, ale i v Rusku a Bělorusku existují pro ukrajinské děti „převýchovné tábory“, kde dochází k jejich ideologické a vojensko-patriotické indoktrinaci, dodává Hurská. 

„Vymýtit ukrajinskou identitu a vymazat nezávislou Ukrajinu“

„Tyto akce plně odpovídají představám ruského prezidenta Vladimira Putina o ‚konečném řešení ukrajinské otázky‘, jehož cílem je vymýtit ukrajinskou identitu a zcela vymazat Ukrajinu jako nezávislý stát,“ shrnuje Hurská s tím, že ruské praktiky flagrantně porušují řadu mezinárodních úmluv a zákonů a jsou mezinárodním zločinem proti dětem.

Také Raševská konstatuje, že Rusko svým zacházením s ukrajinskými dětmi porušuje řadu mezinárodních norem, zároveň ale podle ní v tomto ohledu jedná tak, že jeho kroky zatím nesplňují kritéria pro válečný zločin.

„Propaganda týkající se služby v okupačních silách, zavádění ruských standardů, dokonce i nábor dětí do militarizovaných sdružení – to není klasifikováno jako válečný zločin. Válečným zločinem je pouze nutit děti k účasti v aktivních bojových operacích nebo je do nich verbovat a to Rusové nedělají. Čekají, až (děti) dosáhnou osmnácti let, a pak je donutí podepsat smlouvu buď na základě branné povinnosti, nebo nátlakem, zejména propagandou,“ míní právnička.

Raševská je však přesvědčena, že bude možné přesvědčit mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní trestní soud, aby militarizaci dětí za mezinárodní válečný zločin uznaly, neboť způsobuje dětem trauma a lze ji považovat za nelidské zacházení s civilisty.

„Rusko vlastně útočí na ukrajinské děti na okupovaných územích tím, že z nich dělá ruské vlastence, zatímco podle mezinárodního humanitárního práva a Úmluvy o právech dítěte by s nimi mělo zacházet jako s cizími občany a nechat je na pokoji,“ vysvětluje.

Děti indoktrinované nepřátelstvím vůči NATO

Militarizace dětí – na okupované Ukrajině i v Rusku – přitom postupuje stále dál. Jak totiž poukazuje Gittoesová, od roku 2024 musejí všechny ruské školy povinně zřídit specializované mládežnické armádní nebo kadetské třídy už od pátého ročníku.

„To znamená, že přibližně třicet milionů dětí – v Ruské federaci a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny – v současné době absolvuje nebo již absolvovalo formální vojenský výcvik v bojových a smrtonosných dovednostech,“ přibližuje.

Za znepokojivé považuje, že Rusové záměrně nabírají studenty, kteří se už v minulosti chovali agresivně, dopouštěli se šikany či se u nich prokázaly sklony ke krutosti. 

„To naznačuje dlouhodobou strategii ruského státu, jejímž cílem je vychovat generaci jedinců s predispozicemi k násilí, vytvořit miliony militarizovaných mladých lidí, kteří jsou cvičeni k zabíjení a jsou indoktrinováni nepřátelstvím vůči zemím NATO a Spojeným státům,“ varuje Gittoesová.

Rizika případného odstoupení území

Analytička také poukazuje na rizika spojená s militarizací ukrajinských dětí v době, kdy sílí výzvy, aby Ukrajina postoupila Rusku část svého území. „Nejde jen o otázku území. Jde o ukrajinské děti vychovávané ruskou vojenskou mašinérií a indoktrinované k boji v budoucích válkách,“ připomíná.

„Putin překresluje hranice Ruska a děti jsou aktivně připravovány na budoucí válku. Tato militarizovaná vzdělávací strategie je zakotvena v ruských zákonech. Západní lídři musejí chápat možné územní ústupky v těchto souvislostech,“ uzavřela Gittoesová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 11 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...