Rusko cvičí ukrajinské děti pro válku proti jejich zemi i NATO

Ukrajinské děti unesené do Ruska či žijící na Ruskem okupovaném ukrajinském území čelí cílené militarizaci, jejímž záměrem je vycvičit z nich vojáky pro boj nejen proti vlastní zemi, ale i pro budoucí ruské války. Upozorňuje na to řada médií či analytiků. Rusové se podle nich snaží vymýváním mozků zničit ukrajinskou identitu dětí a vzbudit v nich mimo jiné nenávist vůči NATO.

„Děti, které absolvují tyto militarizované programy, jsou (oficiálně po dosažení osmnácti let – pozn. red.) často nuceny k účasti v takzvané ‚speciální vojenské operaci‘ – k boji ve válce proti Ukrajině. Pokud přežijí, očekává se od nich, že vycvičí další generaci,“ píše Ukrajinska pravda (UP).

„Rusko se pokouší násilně integrovat děti, vymazat jejich ukrajinský původ, aby znovu vybudovalo svou armádu pro budoucí válku,“ uvádí spolupracovnice think-tanku Globsec Megan Gittoesová, která systémovou deportaci, násilnou asimilaci a militarizaci ukrajinských dětí popisuje ve své nedávné zprávě.

„Cílem Moskvy je vštípit dětem nenávist vůči Ukrajině a celému civilizovanému světu a vychovat je pro své probíhající i budoucí války,“ upozornila už dříve i analytička The Jamestown Foundation Alla Hurská, že Rusové tímto způsobem zneužívají ukrajinské děti nejen pro svou nynější válku, ale připravují je tak i pro svá další válečná tažení.

Členové ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija během přísahy nových členů v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

„Rusové nám řekli, že budeme bojovat s NATO“

Podle Gittoesové se odhaduje, že na Ruskem okupovaném ukrajinském území žije ve čtyřech regionech zhruba 1,6 milionu dětí, které se vzdělávají v přibližně pěti stovkách škol.

Okupanti děti nutí zapojit se do rozsáhlé sítě militarizovaných táborů a programů, kde jsou terčem ideologického působení a dostávají základní vojenský výcvik. Gittoesová varuje, že jsou takto připravovány na budoucí boj.

„Rusové nám přímo řekli, že budeme bojovat s NATO,“ uvedl podle ní jeden student, který přes den navštěvoval ruskou školu a večer tajné ukrajinské on-line kurzy.

„Pod ruskou okupací jsou děti vystaveny alternativní realitě, která má zpřetrhat jejich spojení s Ukrajinou. Jsou nuceny věřit, že jejich životy – které se (údajně) nenávratně změnily – zůstanou (svázané) s Ruskem a že Rusko bude navždy. Tato psychologická válka proti dětem je neskrývaně záměrná,“ uvádí dále analytička.

Děti se učí ovládat drony a zbraně

Například v okupovaném městě Kreminna v Luhanské oblasti přeměnili Rusové tamní vojenské lyceum v Republikový kozácký kadetský sbor pojmenovaný po někdejším veliteli sovětského letectva Alexandru Jefimovovi, popsala UP ve spolupráci s The Reckoning Project, který se zabývá shromažďováním důkazů pro vyšetřování válečných zločinů.

Studenti ve věku od devíti či deseti do sedmnácti let se v kadetském sboru učí ruské historii, cvičí se pro službu v ruské armádě a učí se ovládat bezpilotní letouny a nabíjet zbraně. Děje se tak i prostřednictvím místních učitelů, kteří před okupací neodešli a nyní s Rusy kolaborují.

Po ukončení studia mnoho kadetů vstupuje do civilní služby, zapisují se na vyšší vojenské akademie nebo se přihlásí do ruské armády, kde bojují proti Ukrajině v řadách ruských kozáckých jednotek.

Přísaha nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Pavel Rebrov

Ve škole agitovali příslušníci ruské armády

Zástupci ruských ozbrojených jednotek se dokonce nedávno zúčastnili dnů otevřených dveří kadetských sborů a povzbuzovali teenagery, aby se k nim po ukončení studia připojili.

Rovněž ředitel instituce, místní kolaborant Andrij Ustynskych, podle UP v jednom rozhovoru potvrdil, že kadeti se nejen účastní různých akcí, ale bojují také proti Ukrajině.

„Každý rok absolvuje studium asi padesát kadetů. Cílem kadetského sboru je vyškolit budoucí obránce naší vlasti (Ruska). Kadeti absolvují výcvik, aby pak mohli vstoupit na vyšší vojenské akademie a stát se platnými obránci své země (Ruska),“ prohlásil o službě Ukrajinců v ruské armádě Ustynskych.

Do Luhansku lákají i děti z nově okupovaných území

Ukrajinské děti jsou tak nyní v běžných vzdělávacích institucích, jako je právě třeba kadetský sbor, cvičeny na ruské vojáky. Podle Kateryny Raševské, právničky z ukrajinského Regionálního centra pro lidská práva, vznikají kadetské sbory v okupované Luhanské oblasti od roku 2015 a nyní jsou tam tři – v Luhansku, Alčevsku a Starobilsku.

Podle Raševské působí tyto sbory ve třiceti školách, kde mají celkem čtyřicet tříd kozáckých kadetů, tři třídy policejních kadetů, tři třídy kadetů ruského vyšetřovacího výboru, šest tříd kadetů ministerstva pro mimořádné události a devět tříd kadetů Ruské gardy.

„Pozoruji znepokojivý trend – Luhansk se stává jakýmsi centrem pro lákání dětí z nově okupovaných území. Například kadeti z luhanských sborů nebo kurzů Vyšetřovacího výboru často jezdí do Chersonu (míněna patrně Chersonská oblast – pozn. red.) a povzbuzují (tamní) děti, aby se přestěhovaly do okupovaného Luhansku a pak dál do Ruské federace,“ cituje Raševskou UP.

Mezinárodní humanitární právo přitom zakazuje propagandu týkající se vojenské služby v silách okupační mocnosti. Také vzdělání musí být poskytováno v souladu s kulturními a jazykovými tradicemi dětí, jak tomu bylo před okupací. Zakázán je i jakýkoli nátlak k projevování loajality k okupační mocnosti.

Studenti v obrněném transportéru během doprovodné akce k přísaze nových členů ruské mládežnické militaristické organizace Junarmija v Sevastopolu na okupovaném Krymu (říjen 2018)
Zdroj: Reuters/Alexey Pavlishak

„Děti běžně chodí po ulicích v ruských uniformách“

Také Hurská shrnuje, že Rusko na Ukrajině zavedlo proruskou, vojensko-vlasteneckou výchovu zaměřenou na militarizaci dětí proti jejich vlasti. „Téměř v každé škole na okupovaných územích Ukrajiny byly zřízeny kozácké, kadetské a různé polovojenské třídy. Je běžné vidět děti v ulicích v uniformách armády nebo ruských policistů.“

„Pro ukrajinské děti se navíc pořádají ‚dialogy s hrdiny‘ a ‚lekce odvahy‘, kde bývalí zločinci a teroristé z Wagnerovy skupiny oslavují ruskou válku proti jejich vlasti,“ dodala s odkazem na ruskou žoldáckou organizaci.

Militarizace a manipulace ukrajinských dětí na okupovaných územích probíhá kromě škol také v pobočkách ruských mládežnických organizací, jako jsou Hnutí prvních či Junarmija, jejímiž členy se mohu stát děti od osmi let a která je připravuje na službu v ruské armádě.

Mnozí z členů Junarmije se pak účastní bojových akcí proti Ukrajině. „Sama jsem byla v Junarmiji a teď sloužím v armádě. Asi polovina těch, kteří se mnou studovali, si zvolila vojenskou cestu. Bohužel mnoho z nich již zemřelo. Někteří byli vážně zraněni a nemohou pokračovat ve službě,“ citovala RFE/RL jednu z bývalých členek organizace.

Rusko zakazuje ukrajinštinu

Vedle militarizace dětí se Kreml na okupovaných územích také snaží vymazat ukrajinskou identitu – zakazuje ukrajinštinu, přepisuje učebnice dějepisu, zavádí vzdělávací standardy ruského typu a prosazuje v ukrajinských školách ruskou ideologii.

„V roce 2017 byl ukrajinský jazyk oficiálně vyloučen ze seznamu povinných předmětů,“ uvádí Hurská.

Od září má ukrajinština zmizet ze škol na okupovaném území úplně, upozornila například stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) nebo BBC.

Nejen na okupovaných ukrajinských územích, ale i v Rusku a Bělorusku existují pro ukrajinské děti „převýchovné tábory“, kde dochází k jejich ideologické a vojensko-patriotické indoktrinaci, dodává Hurská. 

„Vymýtit ukrajinskou identitu a vymazat nezávislou Ukrajinu“

„Tyto akce plně odpovídají představám ruského prezidenta Vladimira Putina o ‚konečném řešení ukrajinské otázky‘, jehož cílem je vymýtit ukrajinskou identitu a zcela vymazat Ukrajinu jako nezávislý stát,“ shrnuje Hurská s tím, že ruské praktiky flagrantně porušují řadu mezinárodních úmluv a zákonů a jsou mezinárodním zločinem proti dětem.

Také Raševská konstatuje, že Rusko svým zacházením s ukrajinskými dětmi porušuje řadu mezinárodních norem, zároveň ale podle ní v tomto ohledu jedná tak, že jeho kroky zatím nesplňují kritéria pro válečný zločin.

„Propaganda týkající se služby v okupačních silách, zavádění ruských standardů, dokonce i nábor dětí do militarizovaných sdružení – to není klasifikováno jako válečný zločin. Válečným zločinem je pouze nutit děti k účasti v aktivních bojových operacích nebo je do nich verbovat a to Rusové nedělají. Čekají, až (děti) dosáhnou osmnácti let, a pak je donutí podepsat smlouvu buď na základě branné povinnosti, nebo nátlakem, zejména propagandou,“ míní právnička.

Raševská je však přesvědčena, že bude možné přesvědčit mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní trestní soud, aby militarizaci dětí za mezinárodní válečný zločin uznaly, neboť způsobuje dětem trauma a lze ji považovat za nelidské zacházení s civilisty.

„Rusko vlastně útočí na ukrajinské děti na okupovaných územích tím, že z nich dělá ruské vlastence, zatímco podle mezinárodního humanitárního práva a Úmluvy o právech dítěte by s nimi mělo zacházet jako s cizími občany a nechat je na pokoji,“ vysvětluje.

Děti indoktrinované nepřátelstvím vůči NATO

Militarizace dětí – na okupované Ukrajině i v Rusku – přitom postupuje stále dál. Jak totiž poukazuje Gittoesová, od roku 2024 musejí všechny ruské školy povinně zřídit specializované mládežnické armádní nebo kadetské třídy už od pátého ročníku.

„To znamená, že přibližně třicet milionů dětí – v Ruské federaci a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny – v současné době absolvuje nebo již absolvovalo formální vojenský výcvik v bojových a smrtonosných dovednostech,“ přibližuje.

Za znepokojivé považuje, že Rusové záměrně nabírají studenty, kteří se už v minulosti chovali agresivně, dopouštěli se šikany či se u nich prokázaly sklony ke krutosti. 

„To naznačuje dlouhodobou strategii ruského státu, jejímž cílem je vychovat generaci jedinců s predispozicemi k násilí, vytvořit miliony militarizovaných mladých lidí, kteří jsou cvičeni k zabíjení a jsou indoktrinováni nepřátelstvím vůči zemím NATO a Spojeným státům,“ varuje Gittoesová.

Rizika případného odstoupení území

Analytička také poukazuje na rizika spojená s militarizací ukrajinských dětí v době, kdy sílí výzvy, aby Ukrajina postoupila Rusku část svého území. „Nejde jen o otázku území. Jde o ukrajinské děti vychovávané ruskou vojenskou mašinérií a indoktrinované k boji v budoucích válkách,“ připomíná.

„Putin překresluje hranice Ruska a děti jsou aktivně připravovány na budoucí válku. Tato militarizovaná vzdělávací strategie je zakotvena v ruských zákonech. Západní lídři musejí chápat možné územní ústupky v těchto souvislostech,“ uzavřela Gittoesová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek ráno pak povstalci prohlásili, provedli další úder balistickou raketou na mezinárodní letiště v Rijádu.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.