Vojenská okupace

S výkřikem „Protestuji!“ se 8. září 1968 zapálil na dožínkových slavnostech na varšavském Stadionu desetiletí polský účetní a právník Ryszard Siwiec, který tak před zraky tisíců lidí protestoval proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy. Někdejší bojovník protinacistické Zemské armády Siwiec, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, o čtyři dny později zemřel. Bylo mu 59 let.

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

Ruská agrese na Ukrajině trvá už téměř rok a půl. A stačí i pouhý měsíc okupace a řada ukrajinských vesnic si odnáší hluboké rány. Na místě zůstávají zničená obydlí a lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc vlády. Obnova dříve okupovaných území bude pomalá. Jsou stále blízko bojů, nevrací se tam rodiny s dětmi a chybí pracovní síla i podnikatelé.

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Vítězstvím pro Ukrajinu bude osvobození všech Ruskem okupovaných území, opakuje Kyjev už řadu měsíců. Vedení Ukrajiny hodlá získat pod svou kontrolu také poloostrov Krym, který Rusko na základě zinscenovaného referenda nelegálně anektovalo v roce 2014. Po stažení ruských jednotek z Chersonu je tomuto cíli o krok blíže. Situace na Krymu však může být kvůli letům ruské nadvlády komplikovanější.

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.

Do uzavřené zóny kolem Černobylské atomové elektrárny se vracejí ukrajinští specialisté a pracovníci. Pomalu ohledávají rozsah škod způsobených ruskou okupací. Finanční ztráty ve výlučné zóně podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilece dosahují 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun).

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Svět na začátku týdne šokovaly záběry z oblastí v okolí Kyjeva, odkud se stáhla ruská okupační vojska. Ukrajinské jednotky zde objevily zavražděné civilisty, někteří měli spoutané ruce. Reportér ukrajinské televize ICTV Oleg Kornienko byl jedním z prvních novinářů, kteří se dostali do Buči. „Po mnoha ulicích se nedalo projet, viděli jsme tam miny. Nejhorší byla zaminovaná škola. Okupanti si tam zřídili něco jako štáb, namalovali si tam terče a stříleli po zdech. Místní mluvili o zvěrstvech okupantů a ponižování místních obyvatel. Jedna paní nám vyprávěla, že její známou už vedli ke zdi, aby ji zastřelili. Naštěstí to jenom hráli,“ popisuje novinář v rozhovoru pro ČT. Záznam rozhovoru je simultánně tlumočen.

Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.

Před 52 lety zemřel po sebeupálení Jan Palach. Ve světě jeho bolestivá smrt ve snaze uchránit Československo od sovětské okupace vyvolala emotivní odezvu. V následujících letech začaly vznikat památníky v Itálii, Británii či ve Švýcarsku. Náměstí a ulice po něm pojmenoval Lucemburk i města ve Francii a Nizozemsku. Normalizační režim vzpomínky na něj zakazoval.

Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.

Před 45 lety začala útokem křesťanských milic na autobus s Palestinci vleklá občanská válka, která učinila z Libanonu, přezdívanému „Švýcarsko Orientu“, rozbombardovanou zemi s více než 150 tisíci oběťmi. Vzájemné masakry příslušníků etnických a náboženských menšin šokovaly svět. Libanonský konflikt potvrdil tehdejší rozdělení světa na Západ a Východ a odhalil zájmy vlivných regionálních hráčů. Sýrie poslala do Libanonu desítky tisíc vojáků a v okupaci pokračovala až do dubna 2005. K intervenci přistoupil rovněž Izrael, který nechal vojáky kontrolovat jih země skoro celé dvě dekády. Složité vztahy s oběma sousedními státy tíží Libanon dodnes.

Necelý týden po cestě do Spojených států zamířil před třiceti lety prezident Václav Havel rovnou do Moskvy. Sovětský svaz tehdy vyslovil politování nad okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ministři zahraničí obou zemí následně podepsali dohodu o odchodu sovětských vojáků.

S mylnou nadějí brzké porážky nacistického Německa, s dárky s vlasteneckou tematikou, cenzurou a bez Stromů republiky. Před osmdesáti lety prožili Češi první Vánoce pod okupací nacistického Německa. První válečné svátky byly přitom pro mnohé ještě relativně klidné.

V Paříži se 9. prosince sejdou prezidenti Francie, Ruska a Ukrajiny Emmanuel Macron, Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová. Ve formátu takzvané normandské čtyřky budou jednat o ukončení rusko-ukrajinské války. Informoval o tom Elysejský palác.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů umístili tabulku připomínající Danuši Muzikářovou na bytový dům v Brně, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu. Dívka zemřela v srpnu 1969 při střelbě na demonstraci k ročnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle kterého obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Místopředsedu komunistické strany kvůli výroku kritizovala opozice, ale i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by se měl omluvit.

KSČM projedná ve stranických orgánech, zda bylo vhodné prohlášení místopředsedy komunistů Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury byla Grospičova slova skandální, byť z jeho strany nijak překvapivá. Poslanec by podle něj měl skončit v čele mandátového a imunitního výboru.

Národní muzeum ve středu otevřelo ve Všetatech na Mělnicku Palachův památník. Připomíná osud Jana Palacha, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si pak návštěvníci mohou připomenout multimediální formou Palachův život i 60. léta v Československu. V památníku se bude promítat i dokument o Palachovi, který přímo pro tento účel připravila dokumentaristka Olga Sommerová.

Pobaltské státy by měly společně vymáhat na Rusku kompenzaci za sovětskou okupaci z let 1940 až 1941 a 1944 až 1991. V estonském parlamentu to řekl ministr zahraničí Urmas Reinsalu. „Jsou-li škody, oběti a mrtví, musí existovat i viník,“ řekl ministr. Moskva požadavky na odškodnění rezolutně odmítá.