Obnova osvobozených ukrajinských vesnic vázne. Chybí lidé i peníze

3 minuty
Události: Ukrajinské osvobozené vesnice
Zdroj: ČT24

Ruská agrese na Ukrajině trvá už téměř rok a půl. A stačí i pouhý měsíc okupace a řada ukrajinských vesnic si odnáší hluboké rány. Na místě zůstávají zničená obydlí a lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc vlády. Obnova dříve okupovaných území bude pomalá. Jsou stále blízko bojů, nevrací se tam rodiny s dětmi a chybí pracovní síla i podnikatelé.

Rusové v Ivanivce a okolí strávili měsíc, zanechali po sobě zničené dvě třetiny domů. O střechu nad hlavou přišla i paní Antonina. Na vratech jsou stále patrné stopy po kulkách i šrapnelu. „Schovávali jsme se před ostřelováním ve sklepech. Okupanti i třikrát denně za námi přišli, vyvedli všechny ven, mířili z pušek na děti. Tak jsme žili,“ svěřila se.

Její rodina už buduje nový domek, rozestavěno je i na dalších parcelách. Na pomoc vlády se podle ní nelze spoléhat. Chování během okupace i po ní navíc mezi tamními obyvateli vytváří příkopy. „Víte, když byla okupace, tak jsme se dělili o každý kus chleba. Ale když pak přišla větší pomoc, začali měnit okna nebo dveře, lidé zapomněli na všechno, co bylo, a každý chce urvat jen něco pro sebe,“ postěžovala si Antonina.

Těsně po začátku invaze se přitom počet obyvatel neočekávaně zvýšil. „Přijeli sem lidé, aby se schovali před válkou, ale nakonec se ocitli v děsivých podmínkách okupace,“ sdělila starostka vesnice Olena Švydková.

Důvěra v armádu posiluje důvěru ve stát, míní výzkumník

Zatímco se lidé začali do Ivanivky postupně vracet, další obce takové štěstí nemají. Právě nedostatek sociálního kapitálu je podle odborníků jedním z největších problémů okupovaných vesnic. Chybí v nich mladí lidé, učitelé, lékaři nebo podnikatelé.

„Je to uzavřený kruh – rodiče s dětmi se nevracejí, protože nejsou učitelé nebo jsou školy zavřeny. Protože se nevracejí, tak se nerozvijí podnikání,“ přiblížil náměstek ředitele Centra pro blízkovýchodní výzkum Serhij Danylov.

Svůj průzkum prováděl ve vesnicích v Chersonské oblasti, které Rusové okupovali půl roku. Na řadě míst podle něj navíc kromě infrastruktury zničily i důvěru obyvatel k úřadům. Vláda se proto snaží pomáhat i ve spolupráci s dobrovolníky.

„Teď všichni věří v Ozbrojené síly Ukrajiny (OSU) a víra v OSU posiluje důvěru ve stát jako celek. Stát se asociuje s OSU,“ míní Danylov. Důležitou roli v obnově regionů mohou hrát lokální lídři a jejich schopnost sehnat peníze. Jenže tím se nerovnosti mezi jednotlivými samosprávami mohou zvětšovat, poznamenal zahraniční zpravodaj ČT Jan Řápek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 16 mminutami

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 19 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 10 hhodinami
Načítání...