Rodina

Některé děti z dětských domovů budou trávit Vánoce u své rodiny. Všechny se ale ani na zimní prázdniny domů nedostanou. Přitom právě to bývá jejich nejčastějším přáním, což si mohli přečíst i cestující v pražských tramvajích, kde přání visela. Například v Dětském domově Dolních Počernicích zůstane skoro z devadesáti dětí třetina. Naopak se ale v tomto domově daří vracet děti do rodin natrvalo. Za poslední dva roky jich odešlo už šestnáct.

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Politici i zástupci neziskových organizací se shodli ve sněmovně, že by pozůstalí měli získat větší podporu státu. Péče v této oblasti se zaměřuje na seniory i rodiče v produktivním věku s nezaopatřenými dětmi. Když teď přijdou o partnera, musejí složitou situaci zvládnout sami, bez pomoci.

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který vládní stranu vedl už v minulosti, se v pátečním Interview ČT24 věnoval mimo jiné prioritám, které má vláda řešit v průběhu následujících měsíců. Svou stranu považuje za pravicově konzervativní, ale nemá prý „moralizovat“, řekl v souvislosti se sňatky homosexuálů. Výborný podporuje setrvání KDU-ČSL v koalici SPOLU a připustil i myšlenku vzniku dlouhodobého uskupení, jako je například německá CDU/CSU. Hovořil také o struktuře vedení strany. Podle něj první místopředseda musí zvládnout navenek komunikovat o obtížných tématech. Na tuto pozici delegáti v pátek večer zvolili Pavla Bělobrádka poté, co v předcházejícím hlasování nezískal dost hlasů ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rusko chce zakázat propagaci života bez dětí. Nový zákon ve čtvrtek prošel prvním čtením v tamním parlamentu. Za šíření této myšlenky na internetu, v médiích nebo v reklamě budou hrozit vysoké pokuty. Jde tak o další opatření, kterým chtějí úřady zvrátit nepříznivý trend klesající porodnosti.

Rodinám s vážně nemocnými dětmi pomáhá stále víc specialistů. Aby se lépe zorientovaly, jsou jim oporou koordinátoři. Zajišťují vyšetření nebo jednají se školkou, s úřady, nadacemi. Ideální je začít při stanovení diagnózy. Funkce koordinátora je oporou i pro zdravotníky. Vyplývá to ze zkušeností nemocnic, kde novou pozici testují.

Lidé, kteří se potýkají se ztrátou blízkého, by měli získat větší podporu státu. Do oblasti rodinné politiky je nově začleněna pozůstalostní péče. Na ministerstvu práce a sociálních věcí zároveň vznikl nový odbor, který mimo jiné řeší nastavení koncepce a fungování systému. Životy ovdovělých rodičů v produktivním věku a dopadem traumatu na děti se zabývá dokumentární film „Spojila nás smrt“ redaktorky ČT Ley Surovcové, který měl premiéru v úterý večer na ČT2.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Peking už nebude povolovat adopce dětí zájemcům ze zahraničí. Čínské úřady rozhodnutí nevysvětlily. Jedním z důvodů nečekaného kroku může být neustále klesající porodnost v zemi. Výjimkou zůstane adopce dítěte nebo nevlastního dítěte pokrevními příbuznými. Od roku 1992 adoptovali cizinci více než 160 tisíc čínských dětí – nejvíc si jich osvojili Američané. Zákaz se vztahuje i na rozjednané žádosti.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Traumatické události, jako byl například útok na základní škole v Domažlicích, dopadají zejména na ty nejmladší. Odborníci z centra Locika, které se specializuje na to, jak s dětmi o traumatických situacích mluvit, radí: ujistit je, že jsou tu rodiče pro ně a vše popravdě vysvětlit.

Omyl lékařky pardubické nemocnice a šok příbuzných jednoho z pacientů. V sobotu je interní oddělení informovalo, že jejich blízký zemřel a mají si vyzvednout jeho osobní věci. Když na místo dorazili, zjistili, že jejich dvaadevadesátiletý příbuzný je na svém pokoji a žije.

V Peckově nedaleko Orlické přehrady vnikla nová kaple. Vybudovala ji rodina Peckových, která v obci žije po generace, kaple jim tam doposud chyběla. Postavili ji svépomocí jako poděkování a oslavu krásy místní krajiny. Kaple má tvar pecky a zasvěcena je svaté Heleně. Pro setkávání je kaple otevřena pro každého, nikoli jenom pro Peckovy. Mše svaté by se tam měly konat dvakrát do roka.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Sociální prostředí a styl výchovy mohou mít poměrně velký vliv na to, jak často děti lžou. Ukázaly to výsledky studie vědců z univerzit ve Würzburgu, Bonnu a Oxfordu, kteří vyzpovídali více než šestnáct set rodin a zkoumali chování školních dětí a jejich rodičů. Děti se mohou naučit být upřímnější, když kolem sebe mají bezpečné prostředí a zažijí přijetí. O výsledcích výzkumu informovala agentura DPA.

Více než třináct tisíc ukrajinských dětí zůstalo od začátku plnohodnotné ruské invaze bez rodičovské péče. Skoro dva tisíce jich kvůli válce osiřelo. Přibývá i rodin, které byly kvůli těžké sociální situaci zbaveny rodičovské péče. Adopce do zahraničí jsou pozastavené a výrazně se snížil také počet pěstounů, což dětem snižuje šance na náhradní rodinu. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ruská agresivní válka na Ukrajině stále rozděluje miliony rodin. Julie Maximenková s dětmi uprchla do Česka hned na začátku otevřené invaze. Její manžel Serhij Maximenko od té doby brání zemi v první frontové linii. Nyní dostal dovolenou a poprvé přijel rodinu navštívit. S rodinou natáčel štáb ČT24.

Třetina dětí doma zažívá hádky, křik a tresty, zjistil to průzkum společnosti SC&C. Pokud rodiče děti trestají, nejčastěji je to podle něj formou pokárání, pak zákazem her, chození ven nebo třeba odepřením kapesného. Fyzicky jsou pak trestaná čtyři procenta dětí. Právě fyzickým trestům se bude věnovat i novela občanského zákoníku. Vláda by se jí měla zabývat ve středu.

S prarodiči a pamětníky si o nářečích i zapomenutých výrazech povídali žáci základních a středních škol. Vznikly desítky hodin nahrávek a interaktivní zvuková mapa, jak se mluví v různých regionech Česka. Zachycuje také, jak si nejmladší a nejstarší generace rozumějí.

V Česku výrazně roste zájem o projekt Obědy do škol. Základní školy napříč zemí potvrzují, že přibývá dětí, kterým rodiče nemůžou zaplatit obědy, protože jim na ně z výdělků nezbývají peníze. Pomáhají jim však podobné projekty, které dětem ze sociálně slabých rodin polední teplé jídlo uhradí. Například v Plzni se do takových projektů zapojilo hned několik škol.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Zpopularizovat pěstounství a přilákat zájemce je cílem probíhajícího týdne náhradního rodičovství. Pěstounů je však stále málo, na samotné zařazení do systému pak čeká skoro čtyři sta lidí. V domovech přitom zůstává okolo čtyř tisíc dětí. Zrychlit a zefektivnit proces přípravy nových pěstounů by podle ministerstva práce měla novela o sociálně-právní ochraně dětí, která ve sněmovně míří do třetího čtení. Poslanci by se jí mohli zabývat příští týden.