V Bratislavě se uskutečnil pochod hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. Za pořadatele informovala Aneta Andraščíková, že se účastnilo asi deset tisíc lidí. Do jiné části slovenské metropole svolali i tentokrát konzervativní aktivisté vlastní akci na podporu tradiční rodiny. Účast na ní byla nižší než na Duhovém pridu, píše ČTK.
„Výzvou tohoto ročníku je odvaha. Být viditelný, být sám sebou, mít odvahu postavit se za svá práva. Většina z nás vnímá, že žijeme v těžkých časech. Naše společnost je polarizovaná,“ řekla z pódia šestnáctého ročníku Duhového pridu výkonná ředitelka Slovenského národního střediska pro lidská práva Silvia Porubänová.
Mnoho lidí přišlo na náměstí u úřadu slovenské vlády s duhovými vlajkami, které jsou symbolem sexuálních menšin. Právě z toho místa, kde nejprve začal kulturní program, se účastníci odpoledne vydali na průvod ulicemi Bratislavy. Podobně jako loni, kdy se do pochodu podle tehdejšího oznámení organizátorů zapojilo na 12 tisíc až 14 tisíc lidí, dav prošel také kolem již bývalého gaybaru, před kterým v roce 2022 střelec zabil dva lidi a později zbraň obrátil pro sobě.
Trasu průvodu ani program na náměstí organizátoři z bezpečnostních důvodů předem opět neoznámili. Kolem náměstí státní i městská policie nasadily množství svých příslušníků a omezily dopravu.
„Máma a táta navždy.“ Ve městě se konala i akce na podporu tradiční rodiny
Konzervativní občanští aktivisté odpoledne v Bratislavě zase uspořádali čtrnáctý ročník Národního pochodu Hrdí na rodinu. I letos zvolili heslo „Manželství chrání děti“. Kromě shromáždění se zastánci tradiční rodiny vydali, rovněž v doprovodu policie, ulicemi Bratislavy. Mnoho z nich neslo červené balónky s nápisem „Máma a táta navždy“.
Část nevládních organizací na Slovensku dříve upozornila, že postavení komunity LGBT+ v zemi se dlouhodobě nezlepšuje a že Slovensko loni zaznamenalo nejrozsáhlejší oslabení lidských práv od svého vzniku v roce 1993. Úřady naopak tvrdily, že země tato práva na rozdíl od minulosti ctí.
Slovenský parlament loni do základního zákona doplnil ustanovení o svrchovanosti především v otázkách národní identity, kterým země podle odborníků zavedla v kulturně-etických otázkách přednost slovenského práva před právem evropským a mezinárodním.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer) letos opakovaně řekl, že jeho země by právě na základě uvedené ústavní novely měla zákonem zakázat uznávání sňatků, které páry stejného pohlaví uzavřely v cizině. Bratislava by tak nerespektovala loňské rozhodnutí soudu EU, že státy evropského bloku musí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi Unie.
Slovensko, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, má už roky v ústavě zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy. Země na rozdíl například od Česka nezavedla ani institut partnerství párů stejného pohlaví.
