Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Tuzemské úřady říkají, že pro Česko se nic nemění. Právníci ale jednotní nejsou.
„Odmítnutí uznat manželství dvou občanů Unie, které bylo legálně uzavřeno v jiném členském státě a v němž tito občané využili své svobody volného pohybu a pobytu, je v rozporu s unijním právem, protože zasahuje do této svobody, jakož i práva na respektování soukromého a rodinného života,“ odůvodnil rozhodnutí soud.
Dva Poláci Jakub a Mateusz Trojanovi, kteří v roce 2018 uzavřeli manželství v Německu, kde žijí, v Polsku chtěli pobývat jako manželský pár a požádali o přepis německého oddacího listu do polské matriky. Poté, co jejich žádost byla zamítnuta, manželé rozhodnutí soudně napadli. Polský nejvyšší správní soud, který se záležitostí zabýval, se ve věci obrátil na Soudní dvůr Evropské unie.
Soudní dvůr připomněl, že i když pravidla týkající se manželství spadají do pravomoci členských států, tyto státy mají při výkonu povinnost dodržovat unijní právo. V případě, že pár stejného pohlaví uzavře manželství a žije rodinný život v jednom státě, musí mít podle soudu jistotu, že v něm bude moci pokračovat po návratu do země původu.
Neznamená to tedy, že země musejí povolit sňatky homosexuálních párů ve svém vnitrostátním právu, nemohou však diskriminovat stejnopohlavní páry tím, že neuznají jejich manželství uzavřené jinde v rámci EU, dodal soud.
Dopad na Česko
Iniciativa Jsme fér, která v Česku prosazuje manželství pro všechny, verdikt uvítala. „Rozsudek budeme detailně analyzovat, ale už nyní je jisté, že Česká republika bude muset nově uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v jiných zemích EU jako manželství – nikoli jen jako české partnerství. Tento rozsudek je dalším potvrzením, že rovnost není výjimkou, ale evropským standardem: rovné manželství je dnes realitou ve 22 členských státech EU,“ komentoval mluvčí iniciativy Filip Milde. Podle něj polský pár, který se obrátil na soud, jednal odvážně a pomohl zlepšit život v EU.
Rozhodnutí platí i pro Česko. Podle dotčených ministerstev ale žádné změny potřeba nebudou. Někteří právníci to ale vidí jinak. „Pokud čeští občané v zahraničí – například v Německu, kde to možné je – uzavřou manželství, v matrice se to objeví jako partnerství, které je staveno na roveň manželství,“ komentoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Podle mluvčí resortu vnitra Hany Malé rozhodnutí „nebude mít zásadní dopad do praxe českých matričních úřadů“. „(Ta) již delší dobu akceptuje stejnopohlavní svazky uzavřené v cizím státu,“ sdělila.
Odborník na civilní právo Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si ale myslí, že pokud na českou matriku dorazí stejnopohlavní pár z Česka, jenž uzavřel sňatek v Německu, měl by mu být umožněn skutečně zápis manželství.
Politici: České zákony už svazky upravují
Politici oslovení ČT v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU upozornili především na to, že české zákony už svazky stejnopohlavních párů upravují. „Domnívám se, že by jednotlivé země v tomto měly mít svůj prostor, aby si o tom rozhodly samy,“ konstatoval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Podle poslance KDU-ČSL Jana Bartoška jednotlivým unijním státům „není možné tímto způsobem vnucovat legislativu“.
„Je určitě dobré, aby členské státy měly co nejvíce suverenity,“ myslí si poslanec Libor Vondráček (Svobodní klub SPD).
Poslankyně Kateřina Stojanová z Pirátů připomněla, že její strana během debat o přijímání partnerství na problematiku upozorňovala. „Zde přijímáme institut, který se jinak jmenuje a stále obsahově nenaplňuje práva a povinnosti manželství,“ kritizovala.
Novou formu partnerství v Česku během prvního půlroku existence uzavřelo 962 stejnopohlavních párů. Zvláštní matrika v Brně pak za stejné období zapsala 44 partnerství uzavřených v cizině.
Stejnopohlavní sňatky v zahraničí
V západní Evropě a ve Skandinávii rovnost manželství platí. Itálie a některé balkánské země uznávají registrované partnerství. Nejméně vstřícné jsou některé státy na východě.
Podle Mezinárodního sdružení leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových osob a intersexuálů (ILGA) patří Polsko spolu se Slovenskem, Litvou a Rumunskem k zemím EU, které mají obzvláště omezující pravidla ohledně rodinného života příslušníků komunity LGBT+.
Slovensko aktuálně neuznává prakticky žádné právní svazky pro osoby stejného pohlaví – včetně registrovaného partnerství. Už od roku 2014 zdejší ústava definuje manželství pouze jako svazek muže a ženy. Nedávná novela ústavy ze září pak znemožňuje stejnopohlavním párům osvojit si dítě. Komplikované postavení nově mají i manželé, z nichž jeden změnil nebo se chystá změnit pohlaví. V takovém případě totiž nový návrh dokonce umožní zánik manželství bez ohledu na vůli partnerů.
V Polsku úsilí proevropské vlády premiéra Donalda Tuska prosadit návrh zákona o registrovaném partnerství podle Reuters brzdí odpor konzervativního koaličního partnera Polské lidové strany (PSL). Nacionalistický prezident Karol Nawrocki uvedl, že by vetoval „jakýkoliv návrh zákona, který by podkopal ústavou chráněný status manželství“ stanovený jako svazek mezi mužem a ženou.
