Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

„Estonsko uzákonilo rovnost manželství. (…) Jsem na svou zemi pyšná. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva všech a kde lidé mohou svobodně milovat,“ napsala Kallasová na Twitteru. Estonsko se podle ní zařadilo po bok „ostatních severských států“.

Návrh zákona získal ve 101členném parlamentu 55 hlasů z koalice liberálních a sociálnědemokratických stran, kterou Kallasová sestavila po svém vítězství ve volbách v roce 2023, napsala agentura Reuters.

„Pro vládu to byla dobrá příležitost, protože veřejné mínění o stejnopohlavním manželství se přeměnilo na souhlasné a po letošních volbách má kabinet dostatek mandátů, aby překonal konzervativní opozici,“ řekl Tomas Jermalavičius z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS). 

Stejnopohlavní svazky v Estonsku podporuje 53 procent obyvatel, tedy téměř o dvacet procent víc než před deseti lety, ukázal letošní průzkum tamního Centra pro lidská práva. Na 38 procent Estonců nicméně stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou a proti je z velké části etnicky ruská menšina, která tvoří čtvrtinu obyvatel pobaltské země.

První na světě bylo Nizozemsko

Estonsko se stalo první zemí umožňující manželství stejnopohlavních párů v Pobaltí i mezi postsovětskými státy. Jako první země na světě schválilo homosexuální sňatky v roce 2000 Nizozemsko. Manželský svazek lidí stejného pohlaví v Evropě umožňují severské i západní státy, mezi postkomunistickými zeměmi je první uzákonilo Slovinsko. 

Řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska, Maďarska, ale i Litvy a Lotyšska naopak přijala ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Lotyšsko je však zároveň prvním evropským státem, kde prezidentský úřad vykonává člověk otevřeně se hlásící k homosexualitě. Edgars Rinkévičs to oznámil v roce 2014, kdy vykonával funkci šéfa diplomacie. 

V Česku mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrované partnerství. Novelu, která by manželství lidem stejného pohlaví umožnila, začal český parlament projednávat v listopadu 2018, k hlasování se nicméně v předcházejícím ani současném volebním období nedostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...