Estonsko jako první postsovětská země uzákonilo manželství stejnopohlavních párů

Estonsko jako první pobaltský stát schválilo sňatky stejnopohlavních párů. Rozhodl o tom tamní parlament. Stejnopohlavní páry budou moci v Estonsku uzavírat manželství od roku 2024. Premiérka Kaja Kallasová označila tento krok za „historické rozhodnutí“.

„Estonsko uzákonilo rovnost manželství. (…) Jsem na svou zemi pyšná. Budujeme společnost, kde jsou respektována práva všech a kde lidé mohou svobodně milovat,“ napsala Kallasová na Twitteru. Estonsko se podle ní zařadilo po bok „ostatních severských států“.

Návrh zákona získal ve 101členném parlamentu 55 hlasů z koalice liberálních a sociálnědemokratických stran, kterou Kallasová sestavila po svém vítězství ve volbách v roce 2023, napsala agentura Reuters.

„Pro vládu to byla dobrá příležitost, protože veřejné mínění o stejnopohlavním manželství se přeměnilo na souhlasné a po letošních volbách má kabinet dostatek mandátů, aby překonal konzervativní opozici,“ řekl Tomas Jermalavičius z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS). 

Stejnopohlavní svazky v Estonsku podporuje 53 procent obyvatel, tedy téměř o dvacet procent víc než před deseti lety, ukázal letošní průzkum tamního Centra pro lidská práva. Na 38 procent Estonců nicméně stále považuje homosexualitu za nepřijatelnou a proti je z velké části etnicky ruská menšina, která tvoří čtvrtinu obyvatel pobaltské země.

První na světě bylo Nizozemsko

Estonsko se stalo první zemí umožňující manželství stejnopohlavních párů v Pobaltí i mezi postsovětskými státy. Jako první země na světě schválilo homosexuální sňatky v roce 2000 Nizozemsko. Manželský svazek lidí stejného pohlaví v Evropě umožňují severské i západní státy, mezi postkomunistickými zeměmi je první uzákonilo Slovinsko. 

Řada zemí střední a východní Evropy včetně Slovenska, Maďarska, ale i Litvy a Lotyšska naopak přijala ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy. Lotyšsko je však zároveň prvním evropským státem, kde prezidentský úřad vykonává člověk otevřeně se hlásící k homosexualitě. Edgars Rinkévičs to oznámil v roce 2014, kdy vykonával funkci šéfa diplomacie. 

V Česku mohou stejnopohlavní páry uzavírat registrované partnerství. Novelu, která by manželství lidem stejného pohlaví umožnila, začal český parlament projednávat v listopadu 2018, k hlasování se nicméně v předcházejícím ani současném volebním období nedostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...