Slovinsko

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce do měsíce rozeslat školám metodický materiál k omezení používání telefonů ve školách, uvedl ministr před jednáním vlády. Dokument má být podporou pro ředitele, bude obsahovat téma prevence, využívání technologií ve výuce i příklady dobré praxe alternativního programu o přestávkách. Metodický materiál je podle něj prvním krokem, legislativa může následovat.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.

Více než miliarda lidí žila v roce 2024 v „akutní multidimenzionální chudobě“, osm z deseti chudých je vystaveno přímým klimatickým rizikům a takřka polovina světové populace žije za méně než sedm dolarů na den. Rozvojový program OSN (UNDP) o tom informoval v Globálním indexu multidimenzionální chudoby za rok 2025 zveřejněném na Mezinárodní den za odstranění chudoby, který připadá na 17. října. I přes významný pokles za poslední desetiletí zůstává světová chudoba jedním z nejnaléhavějších problémů současnosti.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.

Automobilem na dovolenou do zahraničí vyrazí každý rok kolem 2,5 milionu Čechů. Podle asistenčních služeb lidé často podceňují připojištění, běžná smlouva přitom nemusí v případě poruchy stačit. Zásahy v cizině jsou násobně dražší než v Česku.

Slovinská vláda ve čtvrtek prohlásila izraelské ministry národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a financí Becalela Smotriče za persony non grata, tedy nežádoucí osoby. Slovinsko je první zemí Evropské unie, která tak učinila, píše Reuters. Cílem je vyvinout tlak na izraelskou vládu, aby zlepšila neudržitelnou situaci v Pásmu Gazy a zastavila utrpení civilistů, uvedla na síti X slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajonová.

Na polsko-německých hranicích se tvoří několikahodinové fronty. Režim kontrol, které v květnu spolková vláda ještě zpřísnila ve snaze omezit nelegální migraci, začíná blokovat především nákladní dopravu, zpoždění ale nabírají i řidiči osobních aut. Problémy to představuje především pro ty, kdo podél hranice pravidelně míří do školy či práce. Kontroly dopravu komplikují také na slovinsko-rakouské hranici, situaci může zhoršit i prázdninový provoz.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Druhým dnem je v Bosně více než dvě stě tisíc domácností bez dodávek elektrického proudu v důsledku sněhové bouře, která zasáhla několik zemí v jihovýchodní Evropě. Sníh způsobil problémy také v Chorvatsku, Slovinsku a Srbsku.

Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA nepostradatelná. Izraelský parlament v pondělí schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území. Šéf UNRWA Philippe Lazzarini situaci považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent, který jen prohloubí utrpení Palestinců.

Kolo je sice nástroj, který člověku pomohl ovládnout planetu a rozšířit se prakticky po celém světě, ale archeologové dodnes nevědí, kde přesně vzniklo. Pracují se třemi teoriemi. Nová studie nyní přináší argumenty pro tu, která klade původ na území dnešního Slovenska.

Povodňová vlna na Odře v pátek z Dolnoslezského vojvodství dorazila do severněji ležícího vojvodství Lubušského, kde v řadě okresů platí nejvyšší stupeň pohotovosti a úřady mobilizují záchranné složky. Podle lubušského vojvody na některých místech hrozí protečení protipovodňových hrází. V Německu nyní nikde neplatí třetí povodňový stupeň, ale na povodňovou vlnu na Odře se připravuje Braniborsko. V Bratislavě dál klesla hladina Dunaje i Moravy, povodňová vlna se přesunula na jih země.

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Na začátku léta tradičně Češi vyjíždí autem na dovolenou. Mezi nejoblíbenější destinace stále patří Chorvatsko, Itálie a Rakousko. Poslední statistiky pohonných hmot a dálničních poplatků naznačují, že si lidé oproti loňsku připlatí. Cena benzinu během června spíše klesla v balkánských zemích, ale stále se vyplatí natankovat především v České republice.

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.