Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
„Zintenzivňujeme naše úsilí, aby se NATO stalo tím, čím mělo být vždy – vyváženou aliancí, v níž Evropa převezme vedoucí odpovědnost za vlastní obranu. To je NATO 3.0,“ prohlásil šéf Pentagonu. Podle Hegsetha byla Aliance příliš dlouho „papírovým tygrem“. „Tomu je nyní konec,“ dodal.
„NATO 3.0 znamená uznání reality po skončení studené války: Aliance se musí vrátit ke své podstatě jako jednoznačně vojenské alianci disponující skutečnými vojenskými schopnostmi, schopné odstrašovat protivníky zde v Evropě a převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu evropského kontinentu,“ prohlásil Hegseth. Ocenil, že v tomto směru hrají spojenci vedoucí roli a že řada zemí své úsilí zvyšuje.
Podle amerického ministra jsou patrné kroky správným směrem, ale existují i skutečné nedostatky, které „nemůžeme ignorovat“. „Přes všechnu naši otevřenost se zdá, že příliš mnoho hlavních měst našich spojenců stále něco nechápe,“ dodal.
Plnění závazků
Kritizoval zejména to, že některé z největších ekonomik NATO a nejbohatších členských zemí, které podle něj rády hovoří o mezinárodním řádu založeném na pravidlech a o spolupráci středně velkých mocností, stále působí dojmem, že věří v pokračování éry černých pasažérů. Hegseth už od svého nástupu do funkce tvrdí, že některé země NATO chtějí jen využívat výhod Aliance, aniž by nesly odpovídající díl zodpovědnosti.
V komplexním přezkumu, na který se nyní Spojené státy zaměří, „některé země neuspějí a jiné s přehledem obstojí“, citovala Hegsetha agentura Reuters.
„Na summitu v Haagu bylo přijato mnoho závazků a řada států je už plní. Některé ale musejí udělat víc. A my o tom budeme mluvit otevřeně, jak v soukromí, tak veřejně. Myslím, že je důležité, aby si přátelé dokázali říkat pravdu a navzájem se motivovali k většímu úsilí,“ dodal americký ministr obrany.
Generální tajemník NATO Mark Rutte už ve středu na tiskové konferenci oznámil, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly, zároveň ale potvrdil, že Česko, Albánie a Slovinsko loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Američané se na Evropu zlobí kvůli Íránu
Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Už delší dobu se očekávalo, že ji Američané omezí s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu. Hegseth navíc nařídil snížení počtu amerických vojáků v Německu o pět tisíc během šesti až dvanácti měsíců. V současnosti má americký kontingent v Německu zhruba 35 tisíc příslušníků.
Americký ministr rovněž opětovně kritizoval evropské spojence za to, že neposkytli americkým silám přístup k základnám v Evropě k zahájení útoků na Írán, a označil to za ostudné. Také Trump některým evropským spojencům v NATO vyčítal, že podle něj dostatečně nepodpořili Spojené státy ve válce s Íránem. Francie, Španělsko a Británie americké armádě například neumožnily bez omezení využívat základny na svém území k útokům na Írán.
Rutte se vůči Trumpově kritice již dříve ohradil. Některé země podle něj sice zpočátku „trochu váhaly“ s poskytováním podpory Spojeným státům, pak ale požadavky Američanů plnily.
„Když nastal čas poskytnout logistickou a další podporu, kterou Spojené státy v Íránu potřebovaly, někteří spojenci byli, mírně řečeno, poněkud pomalí,“ řekl Rutte v dubnu při projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu. „Je ale fér říct, že byli také trochu překvapeni. Aby si prezident Trump zachoval moment překvapení pro první údery, rozhodl se spojence předem neinformovat,“ připomněl šéf NATO.
