Od Pekingu po Bogotu se sedmnáct švýcarských škol v zahraničí snaží vštěpovat svým žákům švýcarské demokratické hodnoty. V zemích, kde se politické poměry výrazně liší od těch ve Švýcarsku, to může představovat choulostivý úkol. Právě této otázce se věnovala výroční konference těchto škol, která se nedávno konala v kantonu Valais.
„Naše školy jsou místy, kde se demokracie praktikuje každý den,“ uvedl Heinz Rhyn, předseda educationsuisse, zastřešující organizace švýcarských škol v zahraničí, při zahájení oficiálního dne Konference švýcarských škol v zahraničí, které se konalo ve středu ve Vispu v kantonu Valais.
Kritické myšlení, zdravý úsudek a respekt k odlišným názorům se zde nejen vyučují, ale také každý den uplatňují v praxi, vysvětluje. Dále zdůraznil, že „toto poslání má mimořádný význam, zejména s ohledem na rostoucí polarizaci ve společnosti.“
Občanská výchova je součástí učebních osnov na sedmnácti švýcarských školách v zahraničí, které se nacházejí na třech kontinentech a v deseti zemích. Švýcarský systém přímé demokracie, v němž občané hlasují o různých otázkách čtyřikrát ročně, je však někdy velmi vzdálený politické realitě hostitelských zemí.
To platí zejména pro školy nacházející se ve státech, které jsou nebo mohou být považovány za autokratické – konkrétně pro švýcarské školy v Singapuru, Pekingu, Bangkoku a Mexico City. I tam se pedagogický sbor snaží vštěpovat žákům demokratické hodnoty, i když to znamená přistupovat k určitým tématům s větší opatrností.
V Pekingu se klade důraz na diskuzi
Ve Švýcarské škole v Pekingu se žáci seznamují s demokracií již od útlého věku. „Už ve školce mají možnost vyjádřit se k tomu, jaké hračky budou k dispozici, nebo hlasovat o určitých tématech. Ptáme se jich například, co by se rádi naučili,“ říká učitelka na této škole Carla Frehnerová.
Občanská výchova se pak dál rozvíjí v průběhu školní docházky. „Na základní škole máme třídní radu, která se schází každý týden, aby projednala různá témata včetně školních pravidel,“ popsala učitelka.
Výuka demokracie je však v Číně obzvláště citlivým tématem. „Nešla bych po ulicích Pekingu a nehlásala: ‚Na naší Švýcarské škole v Pekingu učíme demokracii‘,“ přiznává Frehnerová. Ačkoli škola nepodléhá cenzuře ze strany čínské vlády, k určitým tématům se přistupuje opatrně, aby se rodiny žáků nevystavovaly riziku.
Švýcarská škola v Pekingu spolupracuje s významnou mezinárodní školou, jejíž pravidla jasně stanovují, že se ve výuce nesmí probírat témata z oblasti geopolitiky a aktuálního dění. „Tak daleko jít nechceme – těmito tématy se sice zabýváme, ale co nejvíce se držíme faktů,“ říká učitelka.
Lidská práva jsou v Číně, zemi, která je pravidelně terčem kritiky ze strany mezinárodních organizací, obzvláště citlivou oblastí. „Když se v našich učebnicích dostaneme k tomuto tématu, věnujeme jeho přípravě velkou pozornost. Zvažujeme také, jaké písemné materiály žákům rozdáme, a někdy se místo toho rozhodneme pro ústní diskuzi,“ podotkla Frehnerová.
S Carlou Frehnerovou hovořil portál Swissinfo už dříve a ještě předtím, než se v roce 2023 přestěhovala do Pekingu.
Žákovský parlament v Bangkoku a Singapuru
Citlivá témata se v jednotlivých zemích liší. „V Thajsku nesmíme kritizovat královskou rodinu,“ vysvětluje Christian Vogel, ředitel Švýcarské školy v Bangkoku. Aby děti mohly zažít demokracii v praxi, byl zřízen žákovský parlament. Tento nástroj využívají i jiné švýcarské školy, aby postrčily mladé lidi k pozdější účasti na politickém životě.
To platí zejména v Singapuru. „Každá třída si na jeden rok volí zástupce do žákovského parlamentu,“ říká Rahel Eckertová-Stauberová, ředitelka Švýcarské školy v Singapuru. Záleží jí na tom, aby dětem ukázala, že jejich zapojení může vést k hmatatelným výsledkům. Například když žákovský parlament upozornil na nedostatek soukromí v šatnách, byly provedeny úpravy těchto prostor. „V minulosti nebylo v části budovy slyšet zvonek oznamující začátek a konec vyučování. V důsledku toho žáci pravidelně chodili pozdě, k velkému rozladění svých učitelů. Žákovský parlament nás na tento problém upozornil a my jej mohli vyřešit,“ doplnila ředitelka.
Švýcarská škola v Singapuru si stanovila za cíl pomoci svým přibližně 250 žákům porozumět demokracii a základům švýcarského politického systému. „V naší škole se setkává tolik různých kultur, že je také důležité podporovat toleranci a otevřenost,“ zdůrazňuje Eckertová-Stauberová. V zemi, která leží na křižovatce mnoha kultur, je třeba k aktuálním tématům přistupovat s citem. „Máme například ruské a ukrajinské žáky. Musíme tedy být opatrní v tom, jak hovoříme o válce na Ukrajině,“ poznamenává ředitelka.
Zasedání OSN v Bogotě
V zastupitelské demokracii, jakou je Kolumbie, jsou demokratické hodnoty již součástí každodenního života. Švýcarská škola v Bogotě se nicméně snaží přibližovat specifika švýcarské přímé demokracie přibližně 800 žákům. „Nevidí, jak jejich rodiče chodí několikrát do roka k volbám, jak je tomu ve Švýcarsku. V Kolumbii se volí prezident pouze jednou za čtyři roky,“ vysvětluje ředitel školy Thomas Schwarb.
Hodiny dějepisu studentům poskytují nezbytné teoretické základy, zatímco žákovská rada jim umožňuje získat praktické zkušenosti s politickým angažmá. „V desátém ročníku mohou žáci také strávit čtyři měsíce v Evropě – ve Švýcarsku, Francii nebo jinde,“ říká Schwarb.
Občanská výchova na Švýcarské škole v Bogotě má také mezinárodní rozměr. „Každý rok se žáci školního programu Swiss Matura, který připravuje na vysokoškolské studium, účastní simulace zasedání Organizace spojených národů pořádané sdružením SwissMUN,“ vysvětlil ředitel školy. Žáci zastupují různé země a zabývají se konkrétním tématem, jako je například chudoba nebo práva žen. Na závěr dne přijmou rezoluci.
Vzdělávání v občanské oblasti představuje pro pedagogy po celém světě výzvu. „Vyžaduje důkladnou přípravu. Jedná se o významnou pedagogickou výzvu, která si žádá odpovídající zdroje,“ uvedla během konference v kantonu Valais Monika Waldisová, ředitelka Centra pro vzdělávání v oblasti občanství na Univerzitě aplikovaných věd a umění severozápadního Švýcarska. Tato problematika se týká jak škol ve Švýcarsku, tak i těch v zahraničí.
Článek napsala Katy Romyová (Swissinfo), úpravu provedl Samuel Jaberg a z francouzštiny do angličtiny přeložil Patrick Huwyler. Poprvé byl publikován 16. července 2026 09:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
