Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
Baltské moře patří k nejrychleji se oteplujícím mořím na světě, a zprávy o rostoucí teplotě vody a mořských vlnách veder jsou proto stále častější. Překvapivě se však v témže oteplujícím se moři v posledních letech objevuje i opačný jev – v jeho pobřežních vodách dochází ke stále intenzivnějším studeným epizodám.
Nová studie zjistila, že dlouhodobé klimatické oteplování sice snížilo celkový počet studených epizod v Baltském moři, ty, které zasahují pobřežní vody, jsou však intenzivnější. Vědci z Tallinnské technické univerzity (TalTech) k tomuto závěru dospěli po analýze 42 let satelitních dat z období let 1982 až 2023.
Analýza ukázala, že studené epizody na otevřeném moři jsou obecně mírnější a snižují teplotu vody v průměru asi o tři stupně Celsia pod běžnou úroveň. U pobřeží však mohou stejné jevy snížit teplotu vody až o čtyři stupně Celsia. Od roku 2006 navíc intenzita studených epizod v pobřežních oblastech vykazuje zřetelný rostoucí trend. Je to pozoruhodné i proto, že ve stejném období se Baltské moře oteplovalo v průměru asi o 0,05 stupně Celsia ročně.
Celkově trend oteplování výrazně zkrátil délku studených epizod v západní části Baltského moře, zatímco počet těchto jevů nejvýrazněji klesl v mělčích východních pánvích, například v Rižském a Finském zálivu. Prudké poklesy teploty vody mohou mít zásadní dopady na mořské ekosystémy, měnit rozšíření druhů, nebo v některých oblastech dokonce způsobovat hromadné úhyny ryb.
Jak tedy mohou být studené epizody v oteplujícím se moři intenzivnější? Vysvětlení spočívá ve větru a v tom, že pobřežní vody Baltského moře jsou mělké. Když silný vítr odtlačuje povrchovou vodu od pobřeží, vyvolává výstup chladnější hlubší vody k hladině. Protože jsou pobřežní vody mělké, ochlazení se často projeví v celém vodním sloupci až ke dnu.
Mělké pobřežní vody se proto ochlazují rychleji než otevřené moře, podobně jako mělká miska chladne rychleji než hluboká nádoba. Tento efekt navíc zesiluje rozsáhlá atmosférická cirkulace nad Atlantským oceánem, která v posledních letech podporovala vpády studeného arktického vzduchu. Právě kombinace těchto faktorů – větru, fyzikálních vlastností mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu – pomáhá vysvětlit, proč jsou prudké poklesy teploty navzdory celkovému oteplování Baltského moře stále intenzivnější.
Článek od ERR, poprvé byl publikován 30. června 2026, 11:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
